+420 222 539 539
Po - Pá: 8 – 22 hod., So - Ne: 9 – 22 hod

Památky v okolí - Penzion Lesní Fialka

  • Zřícenina Valdek

    Zřícenina Valdek

    Jince, 26223

    (ve vzdálenosti 2,1 km od Penzion Lesní Fialka)

    Zřícenina gotického hradu se nachází na významném ostrohu v okrese Příbram. Hrad byl založen v druhé polovině 13. století rodem Buziců. Střídali se zde často méně majetní majitelé. Od roku 1623 se uvádí jako pustý.

  • Zámek Hořovice

    Zámek Hořovice

    Vrbnovská 2/22, Hořovice, 26801

    (ve vzdálenosti 6,0 km od Penzion Lesní Fialka)

    Podle údajů v zemských deskách zámek vznikl někdy po smrti Bernarda Ignáce Martinice (1865), poté co v roce 1690 získal panství Jan František z Vrbna (nejvyšší kancléř království českého a rytíř řádu zlatého rouna). Původně barokní stavba z počátku 18. stol. Po roce 1737 rozšířen půdorys do tvaru písmene H.
  • Hrad Žebrák

    Hrad Žebrák

    Hrad Žebrák a Točník, Zdice, 26751

    (ve vzdálenosti 10,8 km od Penzion Lesní Fialka)

    Jedná se o starý šlechtický hradem se dvěma okrouhlými věžemi. Jeho poloha poblíž hlavní cesty, která spojovala Prahu, Zdice, Plzeň a Brod s Norimberkem a odtud přes Würzburg s Porýním předurčila jeho důležitost. Do této oblasti směřovali politické zájmy českých Lucemburků. To bylo také hlavním důvodem, proč už v roce 1366 hrad získal Jan Lucemburský záměnou za panství budyňské. Ještě významnějším se stal hrad za vlády Karla IV., zejména od roku 1346, kdy byl Karel IV. zvolen za krále římského. Majitelem hradu je Česká republika a je v užívání Národního památkového ústavu středních Čech v Praze. Prohlídka mimo návštěvní dobu je možná po rezervaci kdykoliv. Při nepříznivém počasí( déšť, sníh, přeháňky) je hrad z bezpečnostních důvodů uzavřen. Otevírací doba: 1.4. - 31.5. 10- 13, 14- 16 1.6. - 30.6. 10- 13, 14 - 17 1.7. - 31.8. 9 - 13, 14 - 18 1.9. - 30.9. 10 - 13, 14 - 17 Vstupné: základní 10Kč, zlevněné ( děti do 15 let, studenti, důchodci, invalidé) 5Kč symbolické vstupné( děti do 6 let) 1 Kč

  • Zámek Zbiroh

    Zámek Zbiroh

    Zbiroh č. p. 1, Zbiroh, 33808

    (ve vzdálenosti 11,0 km od Penzion Lesní Fialka)

    Původní hrad byl založen patrně na začátku 13. století.
  • Hrad Točník

    Hrad Točník

    Zdice, 26751

    (ve vzdálenosti 11,2 km od Penzion Lesní Fialka)

    Hrad Točník je příkladem práce dvorské stavební huti českého a římského krále Václava IV. a tvoří přechodový článek mezi českou hradní a zámeckou architekturou. Vystavěním hradu Točníka v těsné blízkosti dolního hradu Žebrák vzniklo v Čechách nejmajestátnější a dodnes nejzachovalejší souhradí.
  • Zámek Hluboš

    Zámek Hluboš

    Hluboš 1, Hluboš, 26222

    (ve vzdálenosti 11,5 km od Penzion Lesní Fialka)

    Zámek najdete na jižním úpatí Brd cca 10 km od Příbrami. Po roce 1990 vrátil stát zanedbaný zámek jeho původním majitelům, potomkům příbramského továrníka Josefa Kolaříka. V roce 1920 využíval zámek co by letní sídlo T.G. Masaryk. Jedna z expozic proto přibližuje život a dílo tohoto prvního československého prezidenta a jeho rodiny. Můžeme si zde prohlédnout bývalou Masarykovu pracovnu a salonek jeho manželky. Za prohlídku stojí velký koncertní sál doplněný dvěma zachovalými krby a lovecký salonek s expozicí o historii myslivosti. V horním křídle zámku je přístupný apartmán s malou jídelnou, společenským salonem a ložnicí. Patřil poslednímu majiteli zámku Josefu Kolaříkovi. Na jedné z chodeb je instalována Heraldická expozice “Úvod do světa erbů“, další expozice je o historii hlubošského parku, který byl okolo roku 1800 jednou z nejstarších botanických zahrad v Čechách. V areálu zámku probíhá po celý rok bohatý kulturní program. Je využíván i filmaři (seriál Pojišťovna štěstí).
  • Kostel sv. Prokopa v Příbrami

    Kostel sv. Prokopa v Příbrami

    Příbram, 26101

    (ve vzdálenosti 14,4 km od Penzion Lesní Fialka)

    Nejstarším církevním objektem na Březových Horách byla dřevěná Prokopská zvonice situovaná na vrcholu Březové hory, která zde stála již v 16. století. Velmi cennou památkou na tuto dobu je původní zvon z r. 1580, jenž je nyní v expozici Hornického muzea. Podnět k přestavbě této dřevěné zvonice v kamennou kapli dal hormistr Jiří Tomáš Pusch. Roku 1732 byla kaple dostavěna a v den sv. Prokopa, patrona horníků, v roce 1733 vysvěcena. Postupem let se však kaple byla malá s ohledem na množství havířů, kteří se v okolí usazovali. Roku 1835 byl proto nejprve ke kapli přistavěn dřevěný přístavek a pak v roce 1879 byla větší část staré kaple zbourána a byla v pseudorománském slohu vybudována současná stavba kostela. Kostel je jednolodní, s hranolovitou věží v západní části. Má obdélníkový presbytář. Hlavní oltář je portálový, sloupový s obrazem sv. Prokopa a barokními sochami sv. Vojtěcha a sv. Prokopa. Boční oltář sv. Barbory je rokokový, se soškami sv. Vojtěcha a sv. Jana Nepomuckého.

  • Sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra v Příbrami

    Sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra v Příbrami

    Příbram, 26101

    (ve vzdálenosti 14,5 km od Penzion Lesní Fialka)

    Nejnovější církevní stavbou na Březových Horách (příbramská čtvrť) je sbor Církve československé husitské na paměť Mistra Jakoubka ze Stříbra. Kostel byl postaven v Prokopské ulici v roce 1936 podle návrhu architekta S. Vachaty. Objektu vévodí 30 m vysoká věž, která je zakončena drouramenným křížem. Na vrcholu věže je ochoz sloužící jako rozhledna. Do sboru se vstupuje mramorovým kolumbáriem, které osvětlují barevná okna s nápisy "Pokoj vám" a "Pravda vítězí" - autorem tohoto výtvarného řešení byl ak. sochař Václav Šára. Jeho dílem jsou i reliéfy u oltáře a sousoší s názvem "Práce" a "Svoboda" v rozích sboru. V kněžišti za oltářem najdeme na kamenech z březohorského dolu Vojtěch a z města Stříbra svítící dvouramenný kříž. Na bohoslužebném stole je svícen, jenž má podobu sepjatých rukou nad horou Říp a nápis: "Modlitba za vlast". Pod kůrem je druhé kolumbárium, zasklené. Je zde rovněž celoročně vystavený hornický betlém od místního havíře a hudebníka Emanuela Trnky. Bohoslužby se zde konají pravidelně v neděli v 9 hod.

  • Kostel sv. Vojtěcha v Příbrami

    Kostel sv. Vojtěcha v Příbrami

    Příbram, 26101

    (ve vzdálenosti 14,6 km od Penzion Lesní Fialka)

    Kostel svatého Vojtěcha je nejvýznamnější stavbou na náměstí J. A. Alise v Příbrami VI - Březových Horách. Byl vybudován v letech 1887 – 1889 v novorenesančním slohu podle plánů renomovaného architekta B. Münzbergera. Kostel Sv.Vojtěcha má pilířové stejnolodí, obdélníkový presbytář s apsidou a vysokou hranolovitou věž. Okna se pyšní pseudorenesanční malbou od J. Z. Quasta, která představuje P. Marii Bolestnou. V průčelí kostela se nachází polychromovaný reliéf, který znázorňuje Ježíška držícího v rukou březovou větvičku – jako symbol Březových Hor a zdejších dolů. Chrám byl zasvěcen patronu horníků sv. Vojtěchu, což je patrné i na hlavním oltářním obraze. V levé lodi se vyjímá oltář P. Marie, v pravé oltář sv.Václava.

    Kostel patří do Římskokatolické farnosti a bohoslužby se zde konají pravidelně, pětkrát v týdnu (Po,St,Čt,Pá v 18 hod a v neděli v 9 hod).

  • Zámek Příbram

    Zámek Příbram

    Tyršova 106, Příbram, 26101

    (ve vzdálenosti 14,9 km od Penzion Lesní Fialka)

    Zámek je pozoruhodnou památkou města Příbrami ve Středočeském kraji. Zámek je rozsáhlá dvoupatrová čtyřkřídlá budova kolem obdélného nádvoří. Z původního hradu se zachoval arkýř na východní straně zámeckého objektu. Na zámku je Galerie Františka Drtikola se stálou expozicí věnovanou životu a dílu tohoto významného fotografa a příbramského rodáka.

    Kolem poloviny 14. století nechal arcibiskup Arnošt z Pardubic postavit k ochraně stříbrných dolů menší hrad či tvrz. Na počátku 15. století získal hrad Zbyněk Zajíc z Hazmburka, který jej nechal nově opevnit. Na počátku husitských válek se hrad dostal do rukou příbramských husitů, později jej několikrát vyplenilo vojsko katolické šlechty. V roce 1576 byl hrad znovu vypleněn. Po roce 1670 jej arcibiskup F. M. Sobek z Bilenberka nechal opravit a přestavět na barokní zámek. V polovině 19. století byla zámecká budova adaptována pro potřeby báňského učiliště. V 80. letech minulého století byl zámek nově rekonstruován. Nyní slouží zámek kulturním účelům a sídlí zde také infocentrum a Muzeum Třetího odboje.

  • Kostel sv. Jakuba v Příbrami

    Kostel sv. Jakuba v Příbrami

    Příbram, 26101

    (ve vzdálenosti 15,0 km od Penzion Lesní Fialka)

    Původně gotický kostel svatého Jakuba představuje pravděpodobně nejstarší architektonickou památku v Příbrami. Zrod kostela ve 13. století nám přibližuje například zajímavá listina datovaná k 6. červnu 1298. V 18. století došlo k zásadním barokním úpravám. Hlavní oltář je z roku 1750 a byl zhotoven z mramoru. Je prací Josefa Lauermanna a pochází z kláštera v Mariánské Týnici, po jehož zrušení v roce 1785 byl oltář přenesen do Příbrami. S ohledem na svoji výšku byl zapuštěn základem asi 4 m níže do původní gotické krypty. Z Mariánské Týnice pocházejí rovněž torza tepaných mříží a balustry, dva další oltáře se sochami cisterských světců a také kazatelna. K nejcennějším památkám se řadí i původní příbramská cínová křtitelnice z roku 1511. Současná podoba stavby pochází z roku 1869. Kostel tvoří dominantu náměstí T. G. Masaryka.

  • Svatá Hora u Příbrami

    Svatá Hora u Příbrami

    Příbram, 26101

    (ve vzdálenosti 15,6 km od Penzion Lesní Fialka)

    Mariánská bazilika na Svaté hoře u Příbrami patří k hlavním poutním místům v České republice. První mariánská kaple v těchto místech stála již v roce 1260. V 15. století tu stával malý kostelíček s věží a zvonem, kde byla uctívána nynější socha Panny Marie s Ježíškem. Prvním jejím ctitelem byl první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic.

    Soška Panny Marie pochází z roku 1348, je tmavá, vyřezaná z hruškového dřeva. Od dob baroka je oblékána jako královna do různých šatů v liturgických barvách. V roce 1732 byla slavnostně korunována se souhlasem tehdejšího papeže krásnými korunkami.

    Hlavní pouť "Korunovace" se koná každý rok o třetí neděli po Seslání ducha svatého. Poutní slavnosti jsou zde však od jara do konce podzimu každou neděli i sobotu.

    Nynější chrám byl postaven v letech 1660 až 1673 podle jednotného plánu architekta Carla Luraga. Stavba je pojata jako mariánský hrad: náměstí, vstupní brána, ambity se čtyřmi hlavními kaplemi a dalšími devíti oltáři, malé nádvoří a uprostřed vyvýšena svatyně Panny Marie Nanebevzaté. V ní je stříbrný oltář, bohatě zdobený svatostánek a nad ním stánek pro milostnou sošku Panny Marie.

    Z Příbrami vedou na Svatou Horu kryté schody 460 m dlouhé, postavené v roce 1730. Od roku 1990 je duchovní správa Svaté Hory opět svěřena kněžím kongregace Nejsvětějšího Vykupitele - redemptoristům.

  • Zámek Osov

    Zámek Osov

    Osov, 26725

    (ve vzdálenosti 16,2 km od Penzion Lesní Fialka)

    Barokní zámek stojí na severním okraji obce Osov na Berounsku ve Středočeském kraji. Zámek je poměrně rozsáhlá trojkřídlá budova s polopatrem, k hlavnímu průčelí je přistavěný novodobý balkón. Na zahradním průčelí je hezký vstupní portál. K zámku vedou staré malebné aleje. Zámek ani park nejsou veřejnosti přístupné.

    Původní vladycká tvrz se připomíná v roce 1504, její majitelé se často střídali. Jan Adolf Kounic nechal starou a již nevyhovující tvrz zbořit a na jejím místě v letech 1728 – 1735 postavit barokní zámek. Současně založil v sousedství zámku i poměrně rozsáhlý francouzský park. V roce 1840 zdědili panství Schwarzenberkové, kteří park změnili na anglický. V posledních desetiletích byl na zámku domov důchodců, nyní je soukromým majetkem, zatím je zámek prázdný a nevyužitý.

  • Kostel sv. Jana Křtitele v Osově

    Kostel sv. Jana Křtitele v Osově

    Osov, 26725

    (ve vzdálenosti 16,3 km od Penzion Lesní Fialka)

    Jednolodní barokní chrám sv. Jana Křtitele stojí naproti zámku, na okraji obce Osov u Hostomic. Byl postaven mezi lety 1734-1738 podle návrhů B. Scottiho a A. Luraga. Průčelí dominuje vstupní portál se štítem a sdruženými pilastry, na bocích lodě najdete niky se sochami od F. Weisse, velmi cenné jsou také fresky v interiéru od mistra de Risiho.

  • Zámeček Vysoká u Příbrami

    Zámeček Vysoká u Příbrami

    Vysoká u Příbramě, 80513

    (ve vzdálenosti 17,7 km od Penzion Lesní Fialka)

    Novorenesanční zámeček s rozsáhlým parkem a jezírky nechal postavit v roce 1878 JUDr Václav Kounic. Majitel zámku byl švagrem Antonína Dvořáka, proto není tedy divu, že zde hudební skladatel pobýval. V roce 1884 koupil od Kounice nedaleko stojící vilu Rusalka, přestavěnou z někdejšího ovčína. Tvořil zde až do své smrti. Nejnovější zámecká expozice z roku 1994 seznamuje návštěvníky s osobnostmi majitelů zámku, rozsáhlejší část informuje o životě a díle Antonína Dvořáka. Nechybí zde koncertní síň a knihovna, pro pořádání krátkodobých výstav byla otevřena ve sklepních prostorách Galerii Václava Kounice (květen 2001). V přilehlém parku si můžeme prohlédnout Dvořákův pomník, odhalený v roce 1962.

  • Zámek Mirošov

    Zámek Mirošov

    Mirošov, 33843

    (ve vzdálenosti 18,9 km od Penzion Lesní Fialka)

    Barokní zámek je klenotem obce Mirošov na Rokycansku v Plzeňském kraji. Starý zámek je jednoduchá patrová budova. Nový zámek je obdélná patrová budova s rizalitem, mansardovou střechou, vížkou a balkónem. Zámecký areál obklopuje park.

    Po roce 1550 nechal Florián Gryspek z Gryspachu postavit nevelký renesanční zámek. Za Vratislavů z Mitrovic pak významný architekt J. Auguston vybudoval v 1. polovině 18. století nové barokní zámecké sídlo a barokně upravil i starší zámek. V letech 1726 – 1868 patřil zámek vídeňské dvorské komoře, poté jej vlastnil dr. Bethel Henry Strousberg. Později se zde vystřídalo několik majitelů, za 2. světové války sloužil zámek nacistům. V 70. letech minulého století byl zámecký objekt opraven.

    Otevírací doba Duben-Říjen každý první víkend v měsíci 10.00-16.00

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Oseku

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Oseku

    Osek, 33821

    (ve vzdálenosti 19,9 km od Penzion Lesní Fialka)

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie je původem gotický kostel s obdélnou věží a odsazeným  uzavřeným kněžištěm. Při barokizaci stavby vestavěny do průčelních rohů lodi věže, představeny předsíň a po stranách kněžiště připojeny kaple s oratoří. Fasády kostela členěny pilastry. Okna v šambránách s uchy mají segmentový záklenek. V závěru se zachovaly fragmenty kružeb dvojdílných oken, bez sférických prvků. Před průčelní vstup představena drobná předsíň - obdélná s okosenými rohy. Průčelí vrcholí dvojicí věží s vysokými jehlancovými střechami. Věže svírají štít se segmentovým nástavcem. V kněžišti kostela se zachovala gotická žebrová klenba.

  • Dumetovský dům

    Dumetovský dům

    Rokycany, 33701

    (ve vzdálenosti 20,2 km od Penzion Lesní Fialka)

    Tato státem památkově chráněná stavba představuje nejlépe dochovaný měšťanský dům ve městě Rokycany. První zmínka o domě pochází z roku 1542. Dům pravděpodobně stál na svém místě už dávno předtím, minimálně od 14. století, ale teprve renesanční přestavba v 16. století mu dala dnešní dispozici. V majetku Dumetů zůstal dům až do roku 1601. V 18.století dům prošel celkovou barokní přestavbou. Původně renesanční měšťanský dům pokryla hravá pozdně barokní fasáda.

  • Kostel Panny Marie Sněžné v Rokycanech

    Kostel Panny Marie Sněžné v Rokycanech

    Rokycany, 33701

    (ve vzdálenosti 20,2 km od Penzion Lesní Fialka)

    Kostel Panny Marie Sněžné, neboli děkanský kostel, je hlavní rokycanskou sakrální stavbou. Existence kostela je zmiňována současně s prvními doloženými zprávami o městě z roku 1110. Dnešní kostel dodnes nese znaky vysoké vznosné gotické stavby zejména v oblasti presbyteria, kde se uchovaly gotické opěrné pilíře. Po požáru jej znovu barokně přestavěl architekt Palliardi v r. 1788, avšak bez věže nahrazené pouze dřevěnou zvonicí. Věž přistavěl až v roce 1823 pražský stavitel Hoger. Budova je trojlodní. Obsahuje nádherný hlavní oltář ze tří druhů mramoru v rokokovém slohu.

    K chrámovému pokladu náleží zajímavá gotická zlacená bronzová monstrance, překrásná barokní stříbrná paprskovitá monstrance s drahými kameny a perlami a dva bohatě tepané zlacené stříbrné barokní kalichy. Z chrámových textilií je světově proslulá gotická kasule rokycanská s vyšívanou postavou Sv. Alžběty, Panny Marie a další světice.

  • Zámek Radnice

    Zámek Radnice

    Radnice, 33828

    (ve vzdálenosti 20,6 km od Penzion Lesní Fialka)

    Zámek stojí v jižní části náměstí ve městě Radnice na Rokycansku v Plzeňském kraji. Zámek je patrová obdélníková budova se středním rizalitem. Na zámku jsou k vidění muzejní sbírky – etnografické, historické a přírodovědné exponáty z Radnicka, starožitnosti místního rodáka V. Kočky-Amorta, tématem jsou i osobnosti města. V muzeu je uložena zajímavá opona radnického ochotnického spolku, je zde zobrazena podoba zámku z roku 1801.

    Zámek nechali kolem roku 1730 postavit Harrachové. Po nich získali zámek Šternberkové, kteří vlastnili zdejší panství až do roku 1945. Na počátku 19. století si však Šternberkové vybudovali nové zámecké sídlo a radnický zámek opustili, na zámku pak sídlila pouze hospodářská správa a od roku 1827 byl v přízemí zámku hostinec. V roce 1849 zámek vyhořel, poté byl opraven a upraven do dnešní podoby.

  • Hirschova vila

    Hirschova vila

    Rokycany, 33701

    (ve vzdálenosti 20,6 km od Penzion Lesní Fialka)

    Hirschova vila, spíše však zámeček, je jedna z nejčistších ukázek neorenesanční architektury v Rokycanech. Izolovaně stojící objekt je na severní straně otočen do továrního dvora, zatímco na jihu hledí do upravené zahrady. Hirschova vila je patrová, přísně symetrická stavba s dominantním jižním průčelím. Jeho fasádu člení hluboký střední rizalit s hlavním vchodem ukrytým v předsíňce mezi dvojitým sloupovým. V prvním patře přechází rizalit v monumentální balkon s balustrádovým zábradlím. Vnější hranici rizalitu zde vymezují po stranách jónské sloupy. Střední trakt vily ještě opticky zvyšuje atika s balustrádou. Nad oběma bočními trakty se zdvíhají nárožní věžice ve tvaru komolého jehlance inspirované francouzskou neorenesancí. Slohový ráz vily dotvářejí i takové detaily jako původní komíny z neomítnutých cihel na střeše, nebo dřevěné vstupní dveře s plastickými ornamenty. Prostor před domem tvoří reprezentativní zahrada s parkovou úpravou. V ose průčelí je neorenesanční kovová kašna ve tvaru ženské postavy, která stojí na váze. Kašnu lemuje kruhový kamenný bazén. Na místě původního vjezdu do zahrady se tak dnes nachází neestetická provizorní bouda vrátnice.

  • Kostel Nejsvětější Trojice v Rokycanech

    Kostel Nejsvětější Trojice v Rokycanech

    Rokycany, 33701

    (ve vzdálenosti 20,8 km od Penzion Lesní Fialka)

    Kostel Nejsvětější Trojice byl vystavěný v roce 1609 rokycanskými protestanty. Sloužil pak, od roku 1629 bohoslužbám katolíků a jako hřbitovní kostel. Nachází se na zrušeném, parkově upraveném městském hřbitově, jihozápadně od starých městských hradeb a západně od náměstí T.G.Masaryka.

    Navenek jsou zdi kostela vybaveny novogotickými opěráky, po třech na bočních stranách, čtyři na presbytáři a čtyři na každém rohu lodi. Na jihozápadním rohu ke kostelu připojena úzká věž s šestibokou jehlanovitou střechou, na její špici kříž, uvnitř točité schodiště. V úrovni hlavní římsy kostela přetnuta i věž identickou horizontální profilovanou římsou. Nad ní na třech stranách věže (kromě té přivrácené ke střeše kostela) obloukovitě zakončená protáhlá okna. Do kostela vedou dva, symetricky umístěné boční vchody. Nad římsou vlastního portálu plasticky dekorované nadpraží, nad ním trojúhelníkový štít s výplní motivu hlavy anděla. V současné době slouží jako farní chrám pravoslavné církve.

  • Zámek Rožmitál pod Třemšínem

    Zámek Rožmitál pod Třemšínem

    Rožmitál pod Třemšínem, 26242

    (ve vzdálenosti 20,8 km od Penzion Lesní Fialka)

    Rozsáhlý zámek se nachází ve městě Rožmitál pod Třemšínem na Příbramsku ve Středočeském kraji. Zámek je trojkřídlá budova. Z původního hradu se dochovala hranolová věž se vstupní bránou, která má na třech stranách arkýře na krakorcích a zbytek okna s pozdně gotickým ostěním. Z nádvoří vede zadní brána na most k rybníku. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Po roce 1250 nechal Oldřich z rodu Buziců postavit gotický hrad. Oldřich byl zakladatelem slavného rodu pánů Lvů z Rožmitálu, kteří pak hrad vlastnili až do poloviny 16. století. Rožmitálské panství poté koupil Florián Gryspek z Gryspachu. Jeho rod však pro účast na stavovském povstání o celý svůj majetek přišel, panství pak až do poloviny minulého století drželo pražské arcibiskupství. Za Zdeňka Lva z Rožmitálu a především za Gryspeků byl gotický hrad postupně přestavěn na renesanční zámek, který byl později po několika požárech dále upravován. V poslední době prochází zámek postupnou rekonstrukcí.

  • Hrad Týřov

    Hrad Týřov

    Skryje, 27042

    (ve vzdálenosti 21,2 km od Penzion Lesní Fialka)

    Zříceniny kdysi významného královského hradu Týřov stojí na nevysokém ostrohu nad soutokem řeky Berounky s Úpořským potokem. Týřov se nachází na Rakovnicku ve Středočeském kraji. Týřov patří k nejstarším hradům kastelového typu u nás. Do současnosti se zachovala část hradní věže, malá část hradního paláce, obytný donjon a zbytky frankovacích věží, které částečně sloužily k obraně hradu.

    Týřov byl vybudován v 1. polovině 13. století jako královský hrad. V roce 1249 zde byl zajat kralevic Přemysl Otakar II. svým otcem Václavem I. V letech 1315 – 1316 byl na hradu vězněn Jindřich z Lipé. Ve 2. polovině 16. století je Týřov připomínán jako pustý. Postupem času Týřov zchátral.

  • Zámek Dobříš

    Zámek Dobříš

    Zámek č.p. 1, Dobříš, 26301

    (ve vzdálenosti 22,0 km od Penzion Lesní Fialka)

    Původní královský statek byl poprvé zmíněn 1252. Současná podoba rokokového zámku pochází z let 1745 – 1765. Na rozlehlou trojkřídlou patrovou budovu s mansardovými střechami navazuje udržovaný francouzský park. Nalezente zde ukázku rokokové zahradní architektury s řadou soch od Ignáce Františka Platzera. V zámku si můžete prohlédnout pokoje s výzdobou ve stylu pozdního baroka, rokoka a klasicismu. Výrazný je Zrcadlový sál s bohatou štukovou výzdobou a freskami od Jana P. Molitora. V areálu zámku se nachází městské muzeum s výstavou historických motocyklů, galerie JCM a zámecká restaurace. Zámek Dobříš nabízí celoroční prohlídky expozice a francouzské zahrady. Pořádají se tu i svatební obřady, slavnostní večery, koncerty.
  • Leontýnský zámek

    Leontýnský zámek

    Roztoky, 83234

    (ve vzdálenosti 22,9 km od Penzion Lesní Fialka)

    Malebný Leontýnský zámek stojí ve vyvýšené poloze na okraji rozlehlých křivoklátských lesů na Rakovnicku ve Středočeském kraji. Zámek je patrová stavba nepravidelného půdorysu, která je krytou chodbou spojena s také patrovou věží. Zámek obklopuje volně řešený park, který navazuje na les a pole.

    Na místě dvora zvaného Obora nechal Karel Egon Fürstenberk v roce 1820 postavit klasicistní zámek, který se po dvoru a blízkém lese původně jmenoval Obora. V roce 1865 byl upraven na letohrádek a po Leontýně z Khevenhülleru, manželce Maxe Fürstenberka, přejmenován na Leontýnský zámek či Leontýn. V letech 1893 – 1894 byl zvýšen o patro a přestavěn ve stylu romantické anglické novogotiky. Od 2. poloviny minulého století tu je umístěn sociální ústav pro mládež.

  • Plzeňská brána

    Plzeňská brána

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 24,0 km od Penzion Lesní Fialka)

    Nebo-li Horní brána. Dřívejší součástí městského opevnění, dnes je zde stálá expozice o historii této památky. Původní brána s gotickou střechou v polovině 18. století vyhořela a její střecha byla nahrazena střechou barokní. Brána byla až do roku 1972 obývána. Touto bránou procházela obchodní stezka z Prahy na západ a vybíralo se zde až do roku 1752 clo. Původní brána byla gotická a měla sedlovou střechu. Ta však byla po požáru 1735 nahrazena střechou barokní.

    Na průčelí vytvořil malíř V. Preis na konci 19. stol. mytologický výjev s bohem Chronosem a sudičkou předoucí niť života. Na východním průčelí je i nejstarší dochovaná podoba městského znaku a věžní hodiny z konce 19. století, které nahradily původní orloj z roku 1508. Do věže se jde točitým schodištěm do prvního poschodí, výše pak vede původní schodiště středověké. V nejvyšším poschodí bydlel hlásný.

  • Zábranský kostel

    Zábranský kostel

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 24,0 km od Penzion Lesní Fialka)

    Původní kostel Zvěstování Panny Marie z roku 1528 byl dřevěný, ten byl v polovině 18. století nahrazen kostelem zděným.

  • Kostel sv. Jakuba v Berouně

    Kostel sv. Jakuba v Berouně

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 24,1 km od Penzion Lesní Fialka)

    Nachází se na Husově náměstí v berouně, v západní části náměstí. Kostel sv. Jakuba - původní trojlodní bazilika - vznikl ve 13. stol. současně s městem a až do 16. stol. byl obklopen hřbitovem. Kostel trpěl požáry, byl vyloupen Pasovskými a Švédy, několikrát byl přestaven. V pol. 17. století byla přistavěna barokní zvonice. Uvnitř kostela jsou zajímavé obrazy sv. Jakuba a sv. Jana Nepomuckého (1744) od J. P. Molitora, Snímání z kříze Van Dyckovy školy, cínová křtitelnice (1606) od Matěje Flamínka a vyřezávaná kazatelna od řezbáře Josefa Šnábla. Kostel se od konce roku 2000 může pochlubit i čtyřmi novými zvony, které vyrobila zbraslavská zvonařská dílna Rudolfa Manouška. Zvony získaly jméno po českých světcích - Václavovi, Ludmile, Anežce a Vojtěchovi. Obnovení svatojakubských zvonů v berounském děkanském chrámu by nebylo možné bez obrovské podpory nejen velkých sponzorů, ale především bez pochopení samotných občanů, kteří zejména při benefičních koncertech přímo v kostele sv. Jakuba podpořili veřejnou sbírku.

  • Zámek Tetín

    Zámek Tetín

    Tetín, 80271

    (ve vzdálenosti 24,1 km od Penzion Lesní Fialka)

    Barokní zámek, který je součástí rozlehlého hospodářského dvora, se nachází ve vsi Tetín na Berounsku ve Středočeském kraji. Zámek je obdélná patrová stavba s průčelím obráceným do návsi a se středním rizalitem zakončeným trojúhelníkovým štítem.

    Ve 2. polovině 18. století vznikl barokní zámeček, v jehož držení se vystřídala řada rodů, v 19. století patřil vlastenecky smýšlející rodině Vojáčků, za kterých zámek navštěvovala řada významných osobností politického a kulturního života. Po roce 1990 byl zámecký objekt v restituci vrácen potomkům posledních majitelů – rodině Důrasů. V současné době zde hospodaří zemědělský velkostatek Tetín.

  • Berounské městské hradby

    Berounské městské hradby

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 24,2 km od Penzion Lesní Fialka)

    Městské hradby byly postaveny společně se založením města na počátku 14. století. Město bylo obehnáno hlavní kamennou hradbou se 40 hranolovými věžemi. Součástí opevnění byly i dvě gotické brány, Dolní a Horní, nebo-li Pražská a Plzeňská. Na přelomu stoletích 15. a 16. století došlo k modernizaci opevnění. Dnes je možné spatřit již jen fragmenty opevnění a obě brány.

  • Duslova vila

    Duslova vila

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 24,4 km od Penzion Lesní Fialka)

    Duslova vila byla postavena v roce 1890 v novorenesančním stylu podle návrhu architekta Antonína Wiehla. Postavit jí dal berounský podnikatel Martin Dusl jako podsklepený rodinný dům. Jednopatrový rodinný dům s mansardovou střechou se původně skládal ze sklepa, kde byla prádelna, kotelna a prostory pro stáje, a přízemí s vestibulem, čtyřmi pokoji, jídelnou, kuchyní, spíží, dvěma záchody a koupelnou, ke kterému navazovala zimní zahrada se zvláštním schodištěm do dnešního Pakostova sadu. Do prvního patra vedlo kamenné trojlomené schodiště a nacházely se zde dvě ložnice, dva pokoje, salon, šatna, záchod a předsíň. Fasáda je bohatě členěna štukovým ostěním, bosáží nároží, balustrádami, římsami, zrcadly a vázami. Zvlášť bohatá a cenná je zachovalá původní výzdoba interiérů, tj. štuková výzdoba, nástropní malby, dobové tapety, původní kachlová kamna, kovové a dřevěné doplňky a prvky. Město koupilo Duslovu vilu v roce 1924 a umístilo sem městskou knihovnu a muzeum. Muzeum bylo ve 2. polovině 60. let přemístěno a objekt byl nadále využíván jako knihovna. Sál v prvním patře pak sloužil pro přednáškovou činnost, komorní účely a další kulturní akce.

  • Zámek Bušovice

    Zámek Bušovice

    Bušovice, 33823

    (ve vzdálenosti 24,4 km od Penzion Lesní Fialka)

    Obec Bušovice leží asi 7 km severně od Rokycan v nadmořské výšce 400 metrů nad mořem. Zámek se nachází na severu obce, nad rybníkem. Zámek s kaplí pocházící z počátku osmnáctého století, je barokní patrová stavba s mansardovou střechou. Do má dvora pavlač a vystupující část kaple. Vchody mají kamenné ostění. Zámek postavili Vidršpergárové podle architekta Jakuba Augustona těsně před rokem 1710. Od roku 1827 (1830) do roku 1977 byla v zámku umístěna škola. Nyní je zde umístěn archiv Státní vědecké knihovny Plzeň. Objekt je sice veřejnosti nepřístupný, je však rekonstruovaný a ve výborném stavu a je chráněn památkovým úřadem.

  • Pražská brána

    Pražská brána

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 24,4 km od Penzion Lesní Fialka)

    Nebo-li Dolní brána. Pochází ze 14. století a přes dlouhou dobu své existence si zachovala z velké části původní gotický ráz. Zdi věže jsou 2 metry široké. Původní vstup do věže byl z portálu, který byl spojen obyčejným žebříkem s hradbami. Zdi věže jsou až 2 metry silné. Točité schodiště vede do dvou klenutých místností, v nichž byla uložena ještě nedávno část městského archivu. Nyní slouží obě místnosti jako výstavní prostory.

  • Hrad Tetín

    Hrad Tetín

    Tetín, 80271

    (ve vzdálenosti 24,7 km od Penzion Lesní Fialka)

    Zřícenina hradu Tetín stojí na skalnatém ostrohu nad řekou Berounkou. Zřícenina hradu Tetín se nachází na Berounsku ve Středočeském kraji. Do dnešních dnů se z hradu dochovala pouze jeho severozápadní část, kde můžeme vidět spodní část věžovité brány, zbytky zdiva hradního paláce a hluboký příčný příkop. Z hradiště je překrásný výhled do údolí řeky Berounky a na blízké vápencové skály. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    V 9. století zde vzniklo slovanské hradiště. V roce 921 se připomíná knížecí dvorec, na kterém byla úkladně zavražděna kněžna Ludmila. V 11. a 12. století sídlili na dvorci knížecí úředníci spravující Tetínský kraj. Zaniklý dvorec nahradil v polovině 13. století středověký královský hrad, který nechal kolem roku 1288 významně přestavět král Václav II. Hrad býval sídlem královského lovčího, později zřejmě i přemyslovských levobočků. Za Karla IV. byl hrad připojen ke karlštejnskému panství, což bylo asi příčinou jeho brzkého zániku. V roce 1422 vypálili hrad husité, poté již nebyl obnoven a zůstal zříceninou. V 19. století byla větší část hradu zlikvidována při těžbě vápence v Tetínské rokli.

  • Zámek Nižbor

    Zámek Nižbor

    Nižbor, 26705

    (ve vzdálenosti 25,0 km od Penzion Lesní Fialka)

    Zámek Nižbor. IC Keltské kultury. Muzeum skautingu.
  • Socha Ecce Homo s podstavcem

    Socha Ecce Homo s podstavcem

    Břasy, 83279

    (ve vzdálenosti 25,1 km od Penzion Lesní Fialka)

    Socha Ecce Homo vyjadřuje biblický motiv, výjev. Pochází z roku 1722, z počátku osmnáctého století, kdy Čechům vládl poslední čistokrevný Habsburk Karel VI, vrcholila doba baroka. Rakouská monarchie stále zápasila s nájezdy Turků na Evropu, které do boje posílal paša Ahmed III. Právě na Turky platil slavný italský vojevůdce v rakouských službách, který je na počátku osmnáctého století dvakrát porazil na hlavu a zahnal je zpět za řeky Sávu a Dunaj. Tento vojevůdce se jmenoval Raimondo Montecuccoli. Z jeho rodiny pocházel také i kníže Pius Montecuccoli, který krátce držel liblínské panství a to v letech 1721 -1725. K liblínskému panství také v té době patřila se dvorem Žíkov obec Olešná. Sloup se sochou Ecce Homo byl postaven v roce 1722 a stál na začátku cesty vedoucí ke hradu Libštejn. Ten byl již v té době téměř padesát let v rozvalinách po švédských nájezdech. Socha stála mezi dvěma vzrostlými jasany až do roku 1994 při silnici z Radnic k Liblínu u dvora Zavadilka, u hranic katastru Olešné a Liblína. V devadesátých letech byl podstavec a dřík v žalostném stavu, na pískovec působila destruktivně z jedné strany posypová sůl ze silnice, z druhé strany umělá hnojiva rozmetaná na blízkém poli a hrozilo tak zřízení památky. V roce 1995 byla socha odvezena k restaurování. Mnozí si mysleli, že sochu někdo ukradl a případ vyšetřovala i policie. Naneštěstí sochař, kterému byla práce svěřena zemřel. Úřednice, která práci zadala, odešla z úřadu na mateřskou a tak to vypadalo, že socha se do našeho kraje už nevrátí. Až do roku 2004, kdy starosta obce Němčovice na sochu náhodně vzpomenul. Po jednání zastupitelstev obcí Liblín a Němčovice, darovala obec Liblín tuto nemovitou kulturní památku do vlastnictví obce Němčovice a tak mohly započít práce na její obnovení a instalaci. Bylo nutné zjistit, kde se jednotlivé díly po tak dlouhé době nacházejí. Podstavec s dříkem ležel na jedné zahradě v Ruzyni, socha Krista byla uložena v Lapidáriu Nadace Český barok v Rámové ulici v Praze, hlavice nebyla nalezena vůbec. Právě obava o odcizení obnovené památky vedla současné majitele k tomu, proč se nakonec rozhodli umístit ji přímo do obce, kde bude stále na očích. Práce na obnově památky byly svěřeny akademickému sochaři Petru Vitvarovi. Socha je z pískovce, na čtvercové desce je čtyřboký ořímsovaný sokl, zdobený na přední straně reliefním znakem Montecuccoliů, v té době držitelem liblínského panství, na zadní straně je vytesaný letopočet 1722. Sokl nese hladký válcový dřík s kompositní hlavicí, ozdobenou volutami, festony a okřídlenými hlavičkami andílků (voluty jsou závitnice, spirálové závity, festony jsou závěsy z listí nebo květů). Na hlavici stojí postava zbičovaného Krista, oděného v plášť, ve svázaných rukách při levém boku drží pozlacenou cukrovou třtinu, hlava pootočena doprava, nad ní zlacená svatozář. Velmi cenný originál sochy Krista bude zanedlouho po restaurování umístěn do kaple, aby již nebyla vystavena povětrnostním vlivům, vandalům a zlodějům. Kaplička je v letní turistické sezóně otevřena pro veřejnost, takže bude možné si originál sochy prohlédnout. Název této sochy Ecce Homo – latinsky Ejhle člověk se vysvětluje v bibli. Podle Janova evangelia tak zvolal Pilát k židům a ukázal na zbičovaného Ježíše s trnovou korunou.
  • Lipnice

    Lipnice

    Spálené Poříčí, 33561

    (ve vzdálenosti 26,0 km od Penzion Lesní Fialka)

    Kdykoli zavítá pozorný cestovatel do Lipnice na Plzeňsku, je mile překvapen zvláštnostmi vesnice, jejím seskupením, výstavností a úhledností. Ves Lipnice je středověká okrouhlice na spálenopoříčském panství, která vznikla umělou kolonisací ve 14. stol.

    Pravděpodobně ji založili Švamberkové jako takzvanou Novou Ves nad Poříčím, která později dostala název Lipnice. Tento název pochází zřejmě od přírodního porostu trav, jimiž je naše ves obklopena, z nichž tráva lipnice patří mezi nejběžnější luční rostliny. Výklad o tom, že naše Lipnice vznikla podle stromu lípa, je méně pravděpodobný, i když je vesnice na lípy velmi bohatá. Na příhodně rovném hřbetu, táhnoucím se severně od Poříčí, vyměřili Švamberkové nejdříve řadu pěti usedlostí s půdou dělenou severojižně na pásy záhumenic. Potom na západní straně v pravém úhlu vystavěli šest dalších usedlostí a půdu za nimi rozdělili vějířovitě. Na zbývajících stranách jižní a východní rozměřili již jen po pěti usedlostech a půdu za nimi rozdělili paprsčitě jako na západní straně. Tak byla obestavěna rozlehlá náves s jednadvaceti láníky a dvaadvaceti lány. Vcházelo se do ní čtyřmi cestami. Z jihu od Poříčí - donedávna dolem, od vsi Ralova, k severovýchodu se táhl ouvoz k Hlubokému a vsi Zarubinům a jako čtvrtý ouvoz k Pranému. Uprostřed návsi vyhloubili rybník jako nádrž na vodu. V 16. stol. byla postavena nad rybníkem panská hospoda. Ve třicetileté válce byly zdejší vesnice zpustošeny. Po Bílé hoře bylo vypáleno Poříčí a Lhotka. Lipnice sice vypálena nebyla, ale nesmírně trpěla tím, že táhnoucí vojska nemohla do Poříčí, ale zůstala v Lipnici. R. 1645 vnikly pluky Nasavského do Lipnice. Byly zde asi týden, sekaly zelené obilí, které krmily koňmi. R. 1655 bylo ještě v Lipnici osm chalup prázdných. Teprve po r. 1700 se život lidí z Lipnice začíná konsolidovat. V r. 1772 postihla vesnici neúroda. Přišla zlá nemoc mor, která trvala dva roky. Velký stavební rozvoj obce nastal v 18. stol. Na návsi kolem rybníka byly postaveny obecní domky, kovárna, domky řemeslníků. Teprve po zastavění návsi vznikly „Kudličky“. V r. 1889 byla zřízena zastávka na železniční trati Rokycany - Nezvěstice, což přineslo další rozšíření obce. V krátkosti jsme se zmínili o historii obce Lipnice, která v r. 1991 oslavila 600 let svého trvání.

    Lipnice byla vyhlášena jako vesnická památková zóna. Hasičský sbor byl v Lipnici založen r. 1892 a v r. 1992 oslavil 100 let svého trvání. Pomník první světové války. Na něm nápis: Památce padlým vojínům ve světové válce ze zdejší obce věnují občané Lipničtí. Pod nápisem uvedeno 15 jmen.

  • Mítov

    Mítov

    Nové Mitrovice, 33563

    (ve vzdálenosti 26,3 km od Penzion Lesní Fialka)

    První písemná zmínka o obci Mítov pochází z roku 1349, jež popisuje Mítov jako kolonii, která byla založena lidmi ze sousedního Rožmitálska. Vlastní obec vznikla jako ves shlukového a částečně jednořadového typu. Na počátku svého vzniku byl Mítov zemědělskou obcí. V roce 1588 patřila obec k majetku rodu Gryspeků, kteří Mítov připojily k mirošovskému panství a roku 1616 za Vratislavů z Mitrovic byla obec připojena k panství poříčskému, k němuž patřila až do zrušení patrimoniálního zřízení. Další historický vývoj Mítova pak splývá s osudy obce Nové Mitrovice.

    Nedaleko obce stojí dvě hradiště, která zde vznikla zřejmě již v prehistorické době. Prvním z nich je hradiště Kokšín, jež se rozprostírá na stejnojmenném vrchu v nadmořské výšce 675 m. n. m. Od Mítova je kokšínský vrch vzdálen zhruba 1 km a jeho jméno pochází pravděpodobně od osobního jména jistého Kokeš, zdejšího hajného. Jsou zde zachovány zbytky ranně historického hradiště, jehož valy tvořící opevnění jsou vyhotoveny z křemene a táhnou se podél ve tvaru obdélníka o celkovém obvodu přes 400 metrů. Nejzachovalejší je jižní část valu, která má délku asi 80 metrů.

    V roce 1955 byla na Kokšíně vyhlášena Státní přírodní rezervace, jejímž účelem bylo ochránit letitý smíšený les s původní květenou o stáří porostu 220 let. Druhým hradištěm je mítovský hrad, jinak zvaný "Liškův", ležící nedaleko zdejšího kamenolomu. Hrad je nazvaný podle rodu Lišků, kteří zde vlastnily části pozemků.

    Na počátku třicetileté války stál v Mítově jeden selský statek, dvě chalupy a panský mlýn. Po válce zůstala velikost obce nezměněna. Čtyři nová stavení ve vsi přibyla v první polovině 18. století a další rozmach obce proběhl v první polovině 19. století, v roce 1843 zde bylo již 36 domů. Dobývání železné rudy začalo však záhy upadat a mítovská pec byla časem zrušena. V obci byl pod dolejším rybníkem, proti čp. 18, zřízen železný hamr na zbraně, v němž se později kovaly lopaty, sekery, motyky, pluhy a také pily, zanikl roku 1875. Po jeho zrušení byla u dolejšího rybníka zřízena vodní pila a vedle ní soustruh. Vodní pila v roce 1893 vyhořela. V první polovině 19. století žily v obci většinou hutníci, horníci a dělníci zaměstnaní v hamru na zbraně. Počet obyvatel byl nejvyšší roku 1880 a od této doby už jen stále klesal. V současné době vesnička spadá pod Nové Mitrovice a žije zde dohromady 337 obyvatel.  Od roku je 1995 je Mítov vesnickou památkovou rezervací.

  • Zřícenina Libštejn

    Zřícenina Libštejn

    Břasy, 83279

    (ve vzdálenosti 26,4 km od Penzion Lesní Fialka)

    Mezi Kralovicemi a Břasy na Plzeňsku se nad pravým břehem řeky Berounky nachází na zalesněném ostrohu malebná zřícenina hradu Libštejna. Na tento hrad se můžeme dostat od obce Liblín, kde je nad řekou Berounkou u silnice ve směru na obec Němčovice malé parkoviště. Odtud je to pěšky podél řeky po červené asi dva kilometry. Druhá možnost je nechat auto u dvora Obora, který se nachází v blízkosti této silnice, ale asi o dva kilometry dále. Odtud je to pěšky po zelené něco přes kilometr. Nejbližší železniční zastávka v Kralovicích je od zříceniny hradu Libštejna vzdálená přibližně dvanáct kilometrů. Historie: Hrad založil v r. 1367 Oldřich Tista z Hedčan. Koncem 14.století přešel do majetku pánů z Kolovrat. V roce 1425 byl obléhán husity, kteří se pokoušeli obyvatele hradu vyhladovět. Dobýt se jim ho však nepodařilo. Od r. 1590 již nebyl obýván a postupně začal chátrat. V r. 1639 byl definitivně zničen, když jej v průběhu třicetileté války vypálili Švédové. Od té doby je už jen pustošen a rozebírán. Materiál z něho se nachází ve stavbě nejednoho stavení v okolních vesnicích. Současnost: Do dnešní doby se z Libštejna zachovala téměř v původní výšce vysoká hranolová věž, zbytky zdí dvou paláců a obytných budov. Dále se zachovala část druhé menší věže a zbytky dvou předsunutých věží. Z hradu je i pěkný pohled dolů na řeku a na protější zalesněné kopce.

  • Zřícenina Lopata

    Zřícenina Lopata

    Nezvěstice, 33204

    (ve vzdálenosti 26,5 km od Penzion Lesní Fialka)

    Zřícenina hradu Lopata se ukrývá na strmém skalisku uprostřed hlubokých lesů na Plzeňsku. Najdete jej asi 2 kilometry severně od městečka Nezvěstice pár metrů od hlavní silnice. Zachovaly se základy severní okrouhlé věže, zbytky cisterny vytesané do skály a zdivo hradního paláce. Ke zbytkům vstupního gotického portálu přiléhají základy hranolové věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad zřejmě založil v letech 1367 – 1377 Heřman z Litic. Za husitských válek vlastnil hrad loupeživý rytíř Habart z Lopaty. V roce 1433 hrad dobylo husitské vojsko. Opuštěný hrad Lopata již nebyl obnoven a prakticky zanikl, až jej v letech 1885 – 1887 prokopal kozelský zahradník a amatérský archeolog F. X. Franc.

  • Zámek Březnice

    Zámek Březnice

    Březnice, 26272

    (ve vzdálenosti 26,5 km od Penzion Lesní Fialka)

    Renesanční zámek Březnice leží ve stejnojmenné obci, západně od vodní nádrže Orlík. Vznikl z původního hradu ze 13. století. Ten v 15. století rozšířili potomci Petra Zmrzlíka ze Svojšína a v polovině 16. století byl přestavěn na renesanční zámek. Naleznete zde expozice zahrnující nábytek z 18. 19. století, historické zbraně, brnění, hodiny, porcelán a mnoho dalších.
  • Kostel sv. Františka a Ignáce v Březnici

    Kostel sv. Františka a Ignáce v Březnici

    Březnice, 26272

    (ve vzdálenosti 26,5 km od Penzion Lesní Fialka)

    Kostel sv. Františka a Ignáce na náměstí v Březnici je raně barokní. Postavil jej v letech 1642-50 Carlo Lurago, a to včetně přilehlé jezuitské koleje. Jednolodní stavba má boční kaple s emporami v patře a odsazený, trojboce zakončený presbytář. Nad vchodem do kostela sv. Ignáce v Březnici byl vymalován obraz proti sobě stojícího šlechtického páru. Muž s knírkem v tmavém šatu drží v jedné ruce listinu a v druhé klíče a jeho ruce se opírají o stůl. Je to Přibík Jeníšek a naproti němu stojí jeho manželka Ludmila, taktéž oděna černě. Také její ruka spočívá na stole a svírá růži. K obrazu patří tato legenda: Když Lokšané prchali po bělohorské bitvě před pomstou Ferdinanda II. ze země, zakopali pod růžovým keřem v březnickém zámeckém parku poklad. Doufali, že se budou moci brzy na svůj zámek vrátit a s pokladem se opět shledají. Uložili jej pod růžový keř. Avšak Lokšanům již nikdy majetek navrácen nebyl, po konfiskaci připadl Přibíkovi Jeníškovi, který byl krutým a bezohledným pánem. Mezi lidem se začalo povídat, že Přibík našel ukrytý poklad, a proto si mohl dovolit nákladně přestavět zámek a založit klášter a kostel. Když se po čase nad kostelním vchodem objevil obraz Jeníška s klíčem a jeho choti s růží, nebylo v Březnici nikoho, kdo by byl pochyboval o pravdivosti této pověsti.

  • Kamenný most v Březnici

    Kamenný most v Březnici

    Březnice, 26272

    (ve vzdálenosti 26,5 km od Penzion Lesní Fialka)

    Kamenný silniční most přes říčku Vlčavu (Skalici) se nachází mezi historickým jádrem města Březnice a zámeckým areálem. Celková délka mostu činí 34,4 metru a šířka 8,5 metru. Most je kamenný, tříobloukový, na východní straně s dlouhou nájezdní rampou. Tři segmentové oblouky mají rozpětí 10,1 až 10,2 metru. Oblouky, pilíře a parapety jsou vyzděné z opracovaných kvádrů a cvikly jsou z kyklopského zdiva. Na obou koncích mostu jsou na hranolových pilířích čtyři pískovcové sochy - Ukřižování, Panny Marie Bolestné, sv. Dismase a sv.Jana Nepomuckého. Most byl postaven roku 1899 na místě staršího objektu. Stavbu připomíná bronzová deska s datováním, která je osazená na jeho západním konci. Sochy jsou (mimo sochy sv.Jana Nepomuckého) barokní, z let 1748-1750. Starší březnický kamenný most sice mohl být barokní, ale stejně tak mohl vzniknout až roku 1812, jak nasvědčuje datování na jediné mladší plastice - soše sv. Jana Nepomuckého. Ostatní sochy totiž původně nemusely být umístěné na mostě (na své současné místo byly osazeny až roku 1901).

  • Hrad Krašov

    Hrad Krašov

    Všehrdy, 83056

    (ve vzdálenosti 26,9 km od Penzion Lesní Fialka)

    Půvabné zříceniny hradu Krašov stojí na skalnatém ostrohu nad levým břehem řeky Berounky jihovýchodně od Kralovic na Plzeňsku. Krašov je jedním z nejstarších šlechtických hradů u nás. Hrad měl rozsáhlé hospodářské předhradí s pivovarem, sladovnou, kovárnou, krčmou, cihelnou a dvěma sklepy. Vedle brány stálo obytné stavení, za ním byla vysoká okrouhlá věž, na konci nádvoří stál dvoupatrový palác a kaple. V čele hradu byla věž s břitem. Zachovala se okrouhlá věž, do skály vytesaná cisterna a opravené zbytky hradního paláce. Z hradního areálu se otvírá překrásný výhled. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad nechal před rokem 1232 postavit Jetřich z rodu Hroznatovců. V 15. a 16. století vlastnili Krašov Kolovratové, za kterých byl objekt upraven na pohodlné renesanční sídlo. V 18. století byl Krašov přestavěn na barokní letní rezidenci mnichů plaského kláštera. Po zrušení kláštera v roce 1785 byl hrad ponechán svému osudu a rychle zpustl, navíc byl rozebírán jako stavební materiál. V letech 1970 – 1971 se zde uskutečnil rozsáhlý archeologický výzkum. V posledních letech začal o Krašov pečovat Spolek pro záchranu Krašova.

  • Zámek Spálené Poříčí

    Zámek Spálené Poříčí

    Spálené Poříčí, 33561

    (ve vzdálenosti 27,3 km od Penzion Lesní Fialka)

    Zámek je perlou městečka Spálené Poříčí na Plzeňsku. Je to čtyřkřídlá stavba se vstupní pseudogotickou věží se znakem kapituly sv. Víta. V nádvoří zámku je arkádová chodba a kamenné portály. Dochovaly se zbytky renesančních psaníčkových sgrafit. Z původní tvrze se dosud zachovala kamenná deska s letopočtem 1617. Na zámku je k vidění stálá expozice „Život na vesnici na počátku minulého století“ s ukázkou dobového nábytku, je zde také zajímavý koncertní sál s kazetovým stropem ze 17. století. Na zámek navazuje nevelký park.

    Původní tvrz vznikla na počátku 15. století. Za Mitrovských byla tvrz v 1. polovině 17. století přestavěna na trojkřídlý renesanční zámek. V roce 1680 byl zámek rozšířen ještě o čtvrté křídlo. V letech 1749 – 1945 vlastnila zdejší panství pražská kapitula sv. Víta. V 1. polovině 19. století byly provedeny novogotické úpravy. Nyní na zámku sídlí církevní střední odborná škola.

  • Kostel Šimona a Judy v Dýšině

    Kostel Šimona a Judy v Dýšině

    Dýšina, 33002

    (ve vzdálenosti 27,3 km od Penzion Lesní Fialka)

    Gotický kostel Šimona a Judy byl r. 1328 posvěcen ke cti a chvále Nejsv. Trojice pražským biskupem. Jako farní kostel je zaznamenán v rejstřících z desátků papežských již r. 1352, kdy odváděl jednu kopu grošů. Od té doby prodělal stavební změny a přístavbu.

    Jde o jednolodní kostel s dvojicí věží v západním průčelí, schodišťovým šnekem a předsíní se zúženým presbytářem polygonálně ukončeným, k jehož jižní straně přiléhá obdélníková sakristie. Z vnější strany člení kostel jednoduché odstupněné opěráky, průběžná gotická římsa a obdélníková polokruhem ukončená okna. Užší presbytář odděluje vysoký triumfální oblouk. Z původní stavby pochází zdivo lodi s opěráky a římsou, presbytář a sakristie. Ve druhé polovině 17. stol. byl kostel barokově upraven, pořízena klenba lodi a dvouvěžové průčelí s předsíní. Na kostelní věži umístěny hodiny, které byly později přeneseny na věž nové školní budovy r. 1818. Třetí vížka na kostele pořízena r. 1800. Zařízení kostela je z 18. a 19. století.

  • Zámek Liblín

    Zámek Liblín

    Liblín, 83274

    (ve vzdálenosti 27,4 km od Penzion Lesní Fialka)

    Zámek je perlou obce Liblín na Rokycansku v Plzeňském kraji. Dvoupatrová zámecká stavba má fasády členěné sloupy s ozdobnými hlavicemi. Před zahradním průčelím je dvouramenné schodiště. Na zámek navazuje anglický park s barokními plastikami z 18. století. Zámek je mostem spojen s barokním kostelem sv. Jana Nepomuckého. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Na místě původní tvrze nechal Kašpar Ledebur v letech 1770 – 1780 postavit patrový barokní zámek. V letech 1847 – 1857 byl zámek zvýšen o patro a klasicistně upraven. Ve 2. polovině minulého století sloužil zámek jako ústav sociální péče a jako tzv. domov sociálních služeb slouží dodnes.

  • Tvrz Hrochův Hrádek

    Tvrz Hrochův Hrádek

    Nestrašovice, 80485

    (ve vzdálenosti 27,4 km od Penzion Lesní Fialka)

    Zřícenina gotické tvrze Hrochův Hrádek leží v těšné blízkosti železniční trati ze Zdic do Písku východně od Březnice. Hrochův Hrádek se nachází na Příbramsku ve Středočeském kraji. Do dnešních dnů se dochovala severní polovina třípatrové obytné věže. Po případných dalších objektech či hospodářském zázemí nezůstaly žádné stopy. Zříceniny tvrze jsou volně přístupné.

    Kdy přesně tvrz vznikla, není známo, zřejmě to bylo koncem 14. století. První dochovaná zmínka pochází až z roku 1475, tehdy byl však Hrochův Hrádek připomínán již jako pustý.

  • Zámek Kaceřov

    Zámek Kaceřov

    Kaceřov, 83020

    (ve vzdálenosti 27,5 km od Penzion Lesní Fialka)

    Florián Gryspek vybudoval v Kaceřově na zbytcích gotické tvrze nevšední budovu - moderně renesanční vilu. Obehnal ji mohutnými příkopy a vybavil v té době všemi dostupnými opevněními. Působila nedobytným dojmen. Její stavba začala v roce 1540 a trvala 23 let. V 1827 přešla do majetku kancléře Metternicha, který zde vybudoval sýpky. Po požáru v roce 1912 zbyly z objektu jen holé zdi. V 60. letech začala její obnova, ale nebyla dokončena. Dnes zde můžeme spatřit renesanční interiéry v různém stupni zachovalosti od zřícených po částečně obnovené, sbírku exotických kuriozit a unikátní opevnění tvořené vyzděným příkopem, zpevněným čtyřcípými nárožními dělovými bastiony. Obnovená francouzská zahrada je součástí zámku. Zámek je v současné době v soukromých rukou a není přístupný veřejnosti.
  • Hrad Křivoklát

    Hrad Křivoklát

    Křivoklát 47, Křivoklát, 27023

    (ve vzdálenosti 27,6 km od Penzion Lesní Fialka)

    Je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších hradů českých knížat a králů. Jeho počátky sahají do 12. století. Za panování Přemysla Otakara II. vznikl rozsáhlý královský hrad, který výrazně přestavěl Václav IV. a později velkoryse dobudován Vladislavem Jagellonským. Křivoklát byl nekolikrát těžce poškozen požárem. Poté co se stal obávaným vězením prudce poklesl jeho význam. Majitelé hradu Fürstenberkové, kteří hrad drželi až do roku 1929 přivedli hrad k záchraně jeho restaurováním.

    Nádherná hradní kaple, královský a rytířský sál s expozicí gotického malířského a sochařského umění, knihovna obsahující na 52 tisíc svazků, bohaté fürstenberské muzeum a obrazárna, proslulé vězení a mučírny s mučícími nástroji, monumentální velká věž s loveckými sbírkami a výhledem do okolí, příjemná procházka po hradbách, věž Huderka s černou kuchyní a vyhlídkovým ochozem, hejtmanství s příležitostnými výstavami, to vše a ještě mnohem více je hrad Křivoklát, národní kulturní památka.

    Návštěvní doba Duben - denně mimo pondělí - 9.00 - 16.00 Květen, červen - denně mimo pondělí - 9.00 - 17.00 Červenec, srpen - denně mimo pondělí - 9.00 - 17.30 Září - denně mimo pondělí - 9.00 - 16.00 Ŕíjen - denně mimo pondělí - 10.00 - 16.00 Listopad, prosinec - víkendy, svátky - 10.00 - 15.00

    Vstupné I. okruh (Interiéry hradu) - dospělí - 100 Kč, studenti a senioři - 70 Kč, děti 6-15 let - 50 Kč II. okruh (Expozice lovectví, Velká věž a ochozy) - dospělí - 70 Kč, studenti a senioři - 50 Kč, děti 6-15 let - 30 Kč

  • Zámek Kozel

    Zámek Kozel

    Šťáhlavy 67, Šťáhlavy, 33203

    (ve vzdálenosti 27,9 km od Penzion Lesní Fialka)

    Zámek vznikl jako reprezentační lovecké sídlo nezvykle pozdě, tj. až koncem 18. století. Na hony se sem sjížděla šlechta z celých Čech. V polovině 90. let 18. století byla přistavěna kaple, jízdárna, lokajna a konírna. Nachází se zde původní zařízení, převážně rokokové a klasicistní. Obdivovat můžete halu s malbou navozující iluzi zimní zahrady, Kuřácký salón se sbírkou dýmek, ložnici pro hosty s rokokovým lůžkem, toaletní pokojík, Lovecký salónek s renesančními zbraněmi, Kulečníkový sál a další salóny a pokoje, které vás vrátí zpět na přelom 18. a 19. století. V bývalé stáji se dnes vystavuje rodinné empírové divadlo s původní konstrukcí a kulisami. Zámek je obklopen parkem v anglickém stylu, kde roste přes 6 000 stromů.
  • Hrad Karlštejn

    Hrad Karlštejn

    Státní Hrad Karlštejn, Karlštejn 172, Karlštejn, 26718

    (ve vzdálenosti 28,1 km od Penzion Lesní Fialka)

    Vrcholně gotický hrad založený v roce 1348 zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Byl vybudován českým králem a římským císařem Karlem IV, jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. Vlastníkem hradu je Česká republika, správcem Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště Střední Čechy. 1. Prohlídková trasa zahrnuje historické interiéry Císařského paláce a spodních podlaží Mariánské věže s cenným vybavením ze 14. - 19. století. (Dvořenínská síň, Rytířský sál s kaplí sv. Mikuláše, Děkanství, Královská ložnice, Audienční a Hodovní síň, Sál předků, Pokladnice Klenotnice, bývalé hradní vězení. (Zde nutná rezervace pro skupiny nad 10 osob) 1. prohlídková trasa pouze s průvodcem, délka 50 minut, max. 55 osob, nutnost rezervace času prohlídky hradu pro skupiny s více jak 10 osobami2. prohlídková trasa prochází Mariánskou a Velkou věží a nabízí ke zhlédnutí Kostel Panny Marie, Kapli sv. Kateřiny, bývalou Sakristii, visutý věžní most, Lapidárium, Hradní obrazárnu, Knihovnu s expozicí poslední přestavby hradu a Kapli sv. Kříže. (Zde nutná rezervace pro každého návštěvníka)2. prohlídková trasa pouze s průvodcem, délka 70 minut, max. 12 osob, nutnost rezervace času prohlídky pro každého návštěvníka.
  • Hamousův statek ve Zbečně

    Hamousův statek ve Zbečně

    Zbečno, 27024

    (ve vzdálenosti 28,4 km od Penzion Lesní Fialka)

    Hamousův statek se nachází přímo naproti kostelu sv. Martina uprostřed obce. Jeho historie sahá až do dob prvních Přemyslovců. Na první pohled běžné roubené stavení překvapí každého, kdo vstoupí dovnitř především svou rozlehlostí. Najdeme zde černou kuchyni s chlebovou pecí, obytnou místnost hospodáře, další kuchyni, komory, klenuté sklepy a mnoho dalších překvapení.

  • Hrad Jenčov

    Hrad Jenčov

    Nižbor, 26705

    (ve vzdálenosti 28,5 km od Penzion Lesní Fialka)

    O hradu Jenčově se nedochovaly písemné zprávy. Archeologické nálezy hovoří pro jeho vznik na přelomu 13. a 14. století, pravděpodobně byl založen jako lovecký hrádek buď některým z posledních Přemyslovců (v souvislosti s rozšiřováním přemyslovského loveckého hvozdu se často hovoří o Přemyslu Otakaru II.) anebo Janem Lucemburským (na tento původ se usuzuje na základě podobnosti mezi jmény Jan a Jenčov). Malý hrad patřil patrně pod správu nedalekého Nižboru a vzhledem k menšímu významu o něm není v historických pramenech zmnínky. Zanikl opuštěním v souvislosti se ztrátou své funkce nejpozději v 16. století. Jenčov patří k našim nejmenším hradům. Stával v hlubokých lesích u Nižboru na skalce v údolí potoka Vůznice. Sestával pouze z hranolové věže o rozměrech 7,5×10 m a k ní přiléhajícího paláce. Minimálně patrový palác na ploše přibližně 9×18 m měl v přízemí dvě plochostropé místnosti. Prostor v sousedství paláce byl nejspíše ohrazen.

  • Zřícenina kaple u Bubovic

    Zřícenina kaple u Bubovic

    Bubovice, 80231

    (ve vzdálenosti 28,8 km od Penzion Lesní Fialka)

    Zřícenina kaple sv. Vojtěcha stojí na mírném návrší severně od jádra obce Bubovice. Okolo kaple je plocha porostlá keři i velký lán pole. Dnes z kaple stojí pouze severovýchodní zeď o vnější délce zhruba 83 cm a o výšce zhruba 6,5 m. Z ní pod rozdílnými tupými úhly vybíhají zbytky dalších obvodových zdí, obrácených k severu a východu. Na východě je zbytek zdi vybíhající pod vnitřním úhlem 110-120 stupňů, dlouhý zhruba 150 cm, na severu pak vybíhá zeď pod vnitřním úhlem 150 stupňů, v délce 150 cm. V ose severní strany jsou zachovány špalety oken s kapsami po vylámaném kamenném ostění a výšce parapetu od dnešního terénu 320 cm. Na výběžcích bočních zdí se dochovala vždy jedna špaleta okna o stejné výši parapetu, ale blíže přisazeného ke koutu zdiva, než okno východní. Zdivo zříceniny je vyzděno z lomové opuky, zcela zbavené omítek. Ve středu půdorysu roste stará hrušeň.

  • Skalka u Mníšku pod Brdy

    Skalka u Mníšku pod Brdy

    Mníšek pod Brdy, 25210

    (ve vzdálenosti 29,0 km od Penzion Lesní Fialka)

    Na návrší Skalka severně od Mníškem pod Brdy je poutní místo s kostelíkem sv. Maří Magdaleny od K. Dienzenhofera z let 1692-1693, nově dostavěným barokním klášteříkem františkánů se špitálem, objektem poustevny z 18. stol. a obnovenými kapličkami křížové cesty z r. 1672. Od kostelíka je krásný výhled na město Mníšek pod Brdy i daleko do kraje. Z Mníšku vede na Skalku stejnojmenná naučná stezka i zelená turistická značka.

  • Zámek Šťáhlavy s kostelem sv. Vojtěcha

    Zámek Šťáhlavy s kostelem sv. Vojtěcha

    Šťáhlavy, 33203

    (ve vzdálenosti 29,3 km od Penzion Lesní Fialka)

    Zámek je dominantou obce Šťáhlavy na Plzeňsku. Má půdorys písmene U a skládá se z renesančního křídla a mladších přístaveb spojujících nejstarší zámeckou část s barokním traktem. Fasáda renesanční části zámku je zdobena sgrafitem. V ohradní zdi zámku se dochoval bosovaný portál s erby Kokořovců a také kostel sv. Vojtěcha, původně šestiboká kaple z 1. pol. 17 století, upravená v pozdně barokní kostel roku 1778. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Karel Kokořovec z Kokořova nechal na počátku 17. století postavit renesanční zámek. Později byly provedeny barokní úpravy. K podstatnému rozšíření zámeckému areálu došlo v 80. letech 18. století za Černínů z Chudenic, kteří zámek vlastnili do roku 1816, poté se zámek stal majetkem Valdštejnů, za kterých však zámek přestal sloužit jako sídlo vrchnosti a byl využíván pouze jako byty pro úředníky. V posledních letech byl zámecký objekt využíván k hospodářským účelům.

  • Tvrz Nezvěstice

    Tvrz Nezvěstice

    Nezvěstice, 33204

    (ve vzdálenosti 29,3 km od Penzion Lesní Fialka)

    Nejstarší písemné záznamy o existenci obce Nezvěstice nacházíme v pramenech ze 14. století. V té době stála nedaleko Úslavy tvrz, jejíž val a kamenné základy jsou ještě částečně zřetelné. Toto místo se dosud nazývá "Pod Zámečkem". Jedním z prvních majitelů byl pravděpodobně Aleš z Nezvěstic.

    Jak vyplývá z významných archeologických nálezů, byla krajina kolem Nezvěstic osídlena již v době bronzové. V nedalekém lese Svárči byla v 19. století odkryta mohylová pohřebiště a cenné nálezy z odkrytých mohyl umístěny v Západočeském muzeu v Plzni. I při práci na polích nalézali rolníci zbytky nádob, popelnic a hliněných střepů, a to hlavně na Vartě a při lámání kamene na Žákavské skále. Jak potvrdil archeologický průzkum Západočeského muzea, byly v nedávné době objeveny důležité doklady osídlení v 15.-17. století v prostoru blízko Zámečku.

  • Slovanské hradiště Hůrka

    Slovanské hradiště Hůrka

    Starý Plzenec, 33202

    (ve vzdálenosti 29,6 km od Penzion Lesní Fialka)

    Slovanské hradiště Hůrka leží v blízkosti města Starý Plzenec. V době Přemyslovců bylo hradiště správním centrem západních Čech. Z původního hradiště se do dnešních dnů dochovala kromě valů a základů kostelů svatého Vavřince a svatého Kříže, rotunda svatého Petra. V roce 1978 bylo hradiště Hůrka vyhlášeno Národní kulturní památkou. První zmínka o hradišti je z roku 976. Na kopci nad řekou Úslavou stával pravděpodobně dřevěný hrad chráněný valy. Hradiště mělo rozlohu 1 ha. Románská rotunda byla postavena v předhradí v 10. století a jako jediná se z hradiště dochovala. Součástí hradu býval kostel svatého Vavřince. Svůj význam ztratilo hradiště ve 13. století kdy vzniklo město Plzeň.

  • Hrad Věžka

    Hrad Věžka

    Druztová, 33007

    (ve vzdálenosti 29,7 km od Penzion Lesní Fialka)

    Romantická zřícenina hradu na vyvýšenině nad Berounkou. V místě, kde je s řekou spojen rybník u obce Druztová, ležící severně od Plzně. Hrad se poprvé zmiňuje r.1351, zanikl v 15. století (pravděpodobně během husitských válek). Z hradu se zachovaly základy hradního zdiva a gotická branka. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad vznikl ve 14. století. V roce 1351 se hrad uvádí jako majetek Švamberků. V roce 1406 hrad obléhal a dobyl Václav IV., v roce 1478 zničila hrad spojená vojska města Plzně a Matyáše Korvína. V 1. polovině 16. století se Věžka uvádí již jako pustá. Zásluhou plzeňského malíře a numismatika byly zbytky hradu v letech 1962 – 1972 vykopány.

  • Červený Hrádek

    Červený Hrádek

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 30,0 km od Penzion Lesní Fialka)

    Červený Hrádek je vesnickou památkovou zónou. Lidová stavební kultura kdysi samostatné vsi Červený Hrádek dnes tvořící součást obvodu Plzeň 4, patří také k důležitým zástupcům památkového fondu. Renesanční a barokní stavební produkce dodnes zanechala své stopy v řadě staveb. Byl to však především tzv. lidový klasicismus, který Červenému Hrádku vtiskl jejich tolik charakterisktický a mnohdy neopakovatelný ráz. Klasicismus navázal na předešlé stavební kultury a zároveň ovlivnil výstavbu lidových domů nejen po celé 19. století, ale i v prvních desetiletích století následujícího. Až stavební produkce druhé poloviny našeho století začala pomalu, ale jistě, měnit tvářnost této lokality natolik, že hrozba celoplošné likvidace nebo přestavby začala nabývat nebezpečných rozměrů.

    Zajímavý barokní zámek Červený Hrádek stojí na úpatí Krušných hor nedaleko Jirkova na Chomutovsku v Ústeckém kraji. Zámek je rozlehlý čtyřkřídlý objekt s mansardovou střechou a výrazným rizalitem uprostřed hlavního průčelí. V ose průčelí je vchod s bohatě zdobeným portálem, k němuž vede dvouramenné schodiště. V nádvoří se dochovaly arkády. Výstavné jsou nejen vnější fasády, ale i zámecké interiéry, z nichž vyniká slavnostní sál s bohatou výzdobou stěn, dále rytířský sál a zámecká kaple sv. Jana Křtitele. Návštěvníci si mohou také prohlédnout pracovnu M. Hohenlohe, expozici vojenství, starožitných hodin a další zajímavosti. Zámek obklopuje park – je zde i zámecké divadlo z konce 18. století. Předchůdcem zámku byl hrad, původně zvaný Borek, který založil kolem roku 1300 Albrecht ze Seebergu. V roce 1421 poškodili hrad husité, poté byl však opraven a natřen červenou barvou – od té doby se nazýval Červený Hrádek. Za třicetileté války byl hrad několikrát vydrancován. Tehdejší majitelé – Hrzánové z Harasova pak nechali zbytky hradu zbořit a na jeho místě vybudovat v letech 1669 – 1675 honosný barokní zámek. Za Ferdinanda Maxmiliána Hrzána měl na zámku v letech 1687 – 1688 svou dílnu sochař Jan Brokof, který plastikamu vyzdobil zámecký park. Později na Červeném Hrádku sídlili Lichtenštejnové, Aueršperkové a od 19. století Hohenlohové. Max Egon Hohenlohe spolupracoval s Henleinovou Sudetoněmeckou stranou a zorganizoval na zámku v roce 1938 setkání jejích představitelů s lordem Runcimanem. Dostupné autem po celý rok Na místě gotické tvrze byl v roce 1747 postaven barokní zámek, který byl po požáru koncem 19. století upraven. Později zámek sloužil jako domov důchodců. Barokní zámek se nachází v severní části obce Červený Hrádek na Kolínsku ve Středočeském kraji. Zámek je patrová trojkřídlá budova se zazděnými arkádami v přízemí. Dostupné autem po celý rok
  • Zřícenina Krakovec

    Zřícenina Krakovec

    Krakovec č.p. 4, Krakovec, 83214

    (ve vzdálenosti 30,3 km od Penzion Lesní Fialka)

    Gotický hrad Krakovec vystavěný koncem 14. století patřil k nejluxusnějším hradům své doby a tak byly jeho obranné prvky sníženy na minimum. Za celé dlouhé roky výrazně nezměnil svůj vzhled, podepsal se na něm pouze čas. V prvním patře byly reprezentační místnosti hradu, velký sál a hradní kaple. Sál s krbem a čtyřmi čtvercovými okny byl plochostropý a zaujímal skoro celé západní křídlo. Architektonicky nejvýznamnějším prostorem pevnosti byla a zůstala hradní kaple. Za prohlídku stojí i zachované gotické sklepení s několika schodišti. Do hradu se vstupovalo po mostě nad nevelkým příkopem, který měl poslední článek padací. Krakovec je známý také jako poslední útočiště Jana Husa před jeho odjezdem na koncil do Kostnice. Kázal po okolí, napsal zde závěť a list přátelům. Jeho pobyt na hradě připomíná pamětní deska. Tento hrad je lákavý nejen pro návštěvníky, ale inspiruje i filmaře. Natáčel se tu pohádkový muzikál Ať žijí duchové! a pohádka Princ a Večernice.

  • Hrad Vrškamýk

    Hrad Vrškamýk

    Kamýk nad Vltavou, 26263

    (ve vzdálenosti 31,1 km od Penzion Lesní Fialka)

    Rozsáhlé zříceniny kdysi významného královského hradu Kamýk, nazývaného také Vrškamýk nebo Hunec, stojí na nízkém návrší nad městečkem Kamýk nad Vltavou na Příbramsku ve Středočeském kraji. Kamýk byl typem hradu s plášťovou zdí a měl neobvykle pravidelný půdorys. Dochovaly se dosud vysoké nádvorní zdi hradního paláce se zbytky kaple a vstupní věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad založil král Václav I. v 1. polovině 13. století v místech staršího knížecího dvorce, který se připomíná již v roce 1186. Hrad býval správním centrem staré kamýcké žuly a mocenskou oporou posledních Přemyslovců. Ve 14. století vybírala hradní posádka clo z plavby po řece Vltavě. Po vybudování Karlštejna však ztratil význam a byl opuštěn. Zpustlý hradní objekt pak využívali loupeživí rytíři, kteří přepadali vltavské lodě.

  • Kamýcké prášení...

    Kamýcké prášení...

    Kamýk nad Vltavou, 26263

    (ve vzdálenosti 31,3 km od Penzion Lesní Fialka)

    Kamýcké prášení aneb oprašování starých tradic se v roce 2008 bude konat opět na hradě, a to poslední víkend v srpnu. Podrobnosti v sezóně v Infocentru Kamýk.
  • Hrad Radyně

    Hrad Radyně

    Starý Plzenec, 33202

    (ve vzdálenosti 31,7 km od Penzion Lesní Fialka)

    Historie: Královský hrad Radyně byl vystavěn Karlem IV. a původně byl nazýván Karlskrone, tento název se ale moc neujal a do podvědomí se hrad vžil spíše jako Radyně. Od svého vzniku plnil správní a ochrannou funkci sídla Staré Plzně. V průběhu let často hrad měnil majitele a byl také nezřídka zastavován. Několikrát i vyhořel. Jedinečnost Radyně spočívá v čisté architektuře lucemburské gotiky, kterou nenarušily žádné pozdější stavební úpravy. Info: Dobrá asfaltová cesta vede od silnice přímo až k Radyni, kde je menší parkoviště, lavičky a hospoda. Vstup na věž, ze které je krásný výhled do širého okolí, stojí 30Kč. Otvírací doba v sezoně je od 10 do 18 hod kromě podnělí. V noci je hrad osvětlen z několik stran. Občas se zde konají různí akce. Nedávno proběhla rozsáhlá rekonstrukce Radyně. Pověst: K hradu se váže několik pověstí a legend. Podle jedné z nich zde žil zlý a mstivý Radouš, který měl oslí uši. Pomocí temných sil vybudoval v lese na kopci hrad. Každá žena, kterou si sem nechal přivést, mu porodila dítě s oslíma ušima a Radouš ji dal vždy zabít i s dítětem. Protože byl Radouš ve spojení s ďábelskou mocí, věřil, že se mu nic nemůže stát. Bál se ale bouřky. Jednou se při velké bouři schoval do sklepení, ale blesk zasáhl hradní věž, věž se zhroutila a pohřbila Radouše ve svých sutinách. Od té doby na Radyni straší Radoušův duch.

  • Kostel sv. Voršily v Újezdci

    Kostel sv. Voršily v Újezdci

    Bělčice, 38743

    (ve vzdálenosti 32,5 km od Penzion Lesní Fialka)

    Kostel sv. Voršily v Újezdci u Blatné byl postaven v letech 1240 až 1250. Kostel je v přechodném románsko-gotickém slohu. Jde o jednoduchý jenolodní venkovský kostelík s téměř čtvercovým presbytářem a hranolovou věží na severozápadě. Interiér kostela je převážně barokní.

  • Zámek Dobřichovice

    Zámek Dobřichovice

    Dobřichovice, 25229

    (ve vzdálenosti 32,6 km od Penzion Lesní Fialka)

    Zámek stojí na levém břehu řeky Berounky v obci Dobřichovice ve Středočeském kraji. Zámek je patrová trojkřídlá budova s hranolovou věží a kaplí v západním křídle. Zámecký areál je uzavřen ohradní zdí se dvěma bránami. V kapli se zachovalo původní barokní zařízení. Z původní tvrze se dochovalo opevnění na severní straně. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Původní tvrz rozbořili Švédové za třicetileté války, křižovníci pak na jejím místě v roce 1676 vybudovali jednoduchý zámek s kaplí. V 1. polovině 18. století zámek vyhořel, následná oprava se pak protáhla až do roku 1779, kdy byla také postavena věž. V současnosti je zámek opět majetkem křižovníků, kteří jej postupně rekonstruují.

  • Kostel Všech Svatých v Bratronicích

    Kostel Všech Svatých v Bratronicích

    Bratronice, 27363

    (ve vzdálenosti 32,6 km od Penzion Lesní Fialka)

    Barokní kostel Všech svatých v Bratronicích byl postavený v letech 1780 až 1783. Zajímavostí kostela jsou rokokové lavice v interiéru. Kostel stojí ve středu obce a nedaleko něj roste památný strom lípa malolistá.

  • Zřícenina Karlík

    Zřícenina Karlík

    Karlík, 82907

    (ve vzdálenosti 32,7 km od Penzion Lesní Fialka)

    Zřícenina hradu Karlík stojí na zalesněném ostrohu nad Karlickým údolím ve Středočeském kraji. Podle pověsti hrad sloužil k nocování ženských návštěv Karlštejna, protože podle nařízení císaře Karla IV. nesměly žádné ženy zůstat na Karlštejna přes noc. Dochovaly se pouze zbytky základových zdí a příkop. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad založil v roce 1358 císař Karel IV. V roce 1422 dobyli Karlík husité, poté zpustl a byl ponechán svému osudu.

  • Hrad Vlčtejn

    Hrad Vlčtejn

    Zdemyslice, 83000

    (ve vzdálenosti 33,0 km od Penzion Lesní Fialka)

    Zřícenina hradu Vlčtejn, nazývaného také Vildštejn, stojí na výrazné buližníkové skále. Hradní zřícenina Vlčtejn se nachází na Plzeňsku. Vlčtejn byl ukázkou malého šlechtického hradu s palácem jako hlavní obytnou i obrannou stavbou. Dochoval se obdélný palác, část obvodové hradby a složitý systém příkopů a valů. Branka a část zdi na skalisku pocházejí z romantických přístaveb. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Za stavebníky hradu jsou pravděpodobně považováni Rožmberkové, kteří získali zdejší panství ve 14. století. V roce 1421 obsadili hrad Vlčtejn husité a pod vedením Svojše ze Zahrádky se zde udrželi až do roku 1446. V roce 1451 byla na hradě podepsána tzv. Vildštejnská smlouva mezi rožmberskou a poděbradskou stranou. V roce 1611 na hradě pobýval Kryštof Harant z Polžic. Nepohodlný hrad však přestal postupně vyhovovat zvýšeným nárokům, majitelé tady nebydleli, a tak hrad zpustl a proměnil se ve zříceninu, v 18. a 19. století navíc zbytky hradu sloužily jako stavební materiál. V roce 1822 byl romanticky obnoven hradní palác, zanedlouho byl však opět opuštěn a v roce 1824 z velké části rozebrán na stavbu silnice.

  • Zámek Hradiště

    Zámek Hradiště

    Blovice, 33601

    (ve vzdálenosti 33,3 km od Penzion Lesní Fialka)

    Rozsáhlý zámek Hradiště stojí uprostřed anglického parku na jižním okraji Blovic na Plzeňsku. Trojkřídlou zámeckou stavbu člení rizality zakončené cimbuřím. Do zámku vede most přes bývalý příkop. V zámecké kapli jsou cenné obrazy od J. V. Hellicha. Hodnotný zámecký park se uvádí již v roce 1687, některé dřeviny jsou starší více než 400 let.

    Josef Mario Krakovský z Kolovrat nechal původní tvrz v roce 1775 přestavět na poměrně jednoduchý zámek. Později získali zámecký objekt Pálffyové, kteří nechali zámek v roce 1873 upravit v duchu tehdy módní novogotiky. Dnes sídlí na zámku Muzeum jižního Plzeňska, které představuje sbírky z oblasti archeologie, historie i výtvarného umění.

    Otevírací doba muzea květen - září  : út - ne  10.00 - 17.00 hod. říjen - duben : út - pá  9.00 - 15.00 hod.

    Vstupné dospělí - expozice 20,- Kč, výstavy 20,- Kč důchodci, studenti a děti (5-16)  - expozice 15,- Kč, výstavy 15,- Kč

  • Bývalý klášter dominikánek v Plzni

    Bývalý klášter dominikánek v Plzni

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 34,6 km od Penzion Lesní Fialka)

    Bývalý klášter dominikánek je rozsáhlý klášterní komplex, obdélného nádvoří s kostelem sv. Anny. V původním stavu je zachováno jen osmiosé průčelí do Bezručovy ulice. Stlačeným obloukem zaklenutý portál je obstoupen pilastrádou se sochami. Průčelí do Smetanových sadů, je rozděleno třemi risality, z nichž východní je kulisou pro Litickou bránu. Z bočních risalitů vyrůstají osmiboké věže se zvonovou bání a lucernou.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Plzni

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Plzni

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 34,7 km od Penzion Lesní Fialka)

    Bývalý františkánský kostel, basilikální, poměrně krátké trojlodí s protáhlým presbytářem, uzavřeným pěti stranami osmiúhelníka. Z doby založení koncem 13. století. Klenby z druhé poloviny téhož století. Pozoruhodný presbytář vyniká bohatě plastický řešenými konsolami přípor s figurálními a rostlinnými náměty. Okna jsou členěna gotickými kružbami. Na severní straně gotická vět z mladší etapy patrně 14. století, východně od ní v roce 1611 upravena kaple N. Trojice s výsečovou klenbou, s drobnými žebírky, s neogotickým portálem z roku 1854. Severně od lodi oktogonální kaple sv. Antonína z druhé poloviny 17. stolení. Barokní je vstupní průčelí současně s kruchtou prodlužující dodatečně k západu trojlodí. Chrám je významnou památkou svého druhu v rámci naší republiky.

  • Kostel sv.Petra a Pavla v Kralovicích

    Kostel sv.Petra a Pavla v Kralovicích

    Kralovice, 33141

    (ve vzdálenosti 34,8 km od Penzion Lesní Fialka)

    Jednolodní farní kostel sv. Petra a Pavla je zmiňovaný již roku 1250, byl později renesančně upraven. Centrální kostel má půdorys rovnoramenného kříže, nároží jsou zkosená. Jižní rameno s představeným dvouvěžím pod stanovými střechami je spojeno s patrovou budovou probožství. Na západě je ke kostelu připojen čtvercový ambit s askádami otevřenými do dvora.

    Probožství má mansardovou střechu a střední risalit se štítem. Vystavěno bylo v letech 1720 - 64. Klášter i kostel byly zrušeny v roce 1785. Areál se nalézá celkem v nejvýše položeném místě nevelké osady Kralovice, na jejím jižním okraji a náleží mezi vynikající krajinnou dominantu. Bezprostřední okolí kostela je zatravněné. Nádvoří před východním průčelím budov je vymezeno ohradní zdí a v jeho prostoru je z valounů vydlážděná plocha ve tvaru kvadrilobu; uprostřed kruhový kamenný bazén a po obvodě několik ozdobných váz.

  • Hrad Křikava

    Hrad Křikava

    Uzenice, 83382

    (ve vzdálenosti 35,0 km od Penzion Lesní Fialka)

    Zřícenina hradu Křikava stojí na prudkém zalesněném ostrohu nad Černívským rybníkem naproti vsi Černívsko na Strakonicku v Jihočeském kraji. Hrad obdélného půdorysu uzavírala na všech stranách hradba, k jejíž vnější straně byl na jihu připojen obdélný palác. Hradním jádrem byla velká hranolová obytná věž (donjon). V severozápadním nároží stála další stavba se vstupní šíjí. Dochovaly se dosud asi 3 metry vysoké zříceniny věže, části zdiva hradby a dalších hradních objektů. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad se připomíná v letech 1345 a 1367, kdy byl majetkem pánů z Dornštejna. Pak hrad vlastnil Jindřich Kolman z Křikavy, který jej však v roce 1418 prodal, nedlouho poté byl hrad opuštěn. Koncem 15. století se hrad připomíná již jako pustý.

  • Masné krámy v Plzni

    Masné krámy v Plzni

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 35,5 km od Penzion Lesní Fialka)

    Objekt masných krámů je nejpozoruhodnějším svého druhu u nás s výjimkou masných krámů v Českých Budějovicích. Objekt Masných krámů je chráněný jako kulturní památka. Masné krámy jsou v jádře klasickým trojlodním objektem, který je charakteristický pro daný účel. Objekt se nachází v bývalém městském parkánu, kam byly masné krámy umístěny již snad v roce 1392. Základní výstavba pochází z doby pozdní gotiky. Průčelí jsou v jádře původní gotická, doplněná neogotickým stoupajícím cimbuřím z minulého století.

    Masné krámy tvořila hlavní hala a do ní se otevírala segmentově zaklenutá okénka jednotlivých masných krámů. Krámy byly odděleny příčnými zdmi a přístupné zvenku gotickými portály s okosením. Při poslední rekonstrukci pro potřeby galerie byla část bočních traktů zbořena a část rozšířena. Okna prodejních otvorů vybouráním parapetů změněna na průchody. Patrně z doby klasicistní přestavby pochází krov objektu s lichoběžnými stolicemi a na ně navazující trámový strop. V roce 1971 byl objekt Masných krámů rekonstruován.

  • Vodárenská věž v Plzni

    Vodárenská věž v Plzni

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 35,5 km od Penzion Lesní Fialka)

    Téměř na východním konci ulice Pražská, je dochována čtyřpatrová hranolová vodárenská věž, završená lomenou stanovou střechou s makovicí a korouhví. Hranolové tělo stavby je do výše čtvrtého patra zděno z lomového kamene, s ojedinělými cihelnými vysprávkami. Nad portálem je osazena klasicistní kovová pamětní deska. Vodárenská věž je kulturní památkou. Nejstarší zpráva o vodárneské věži pochází z roku 1532. Vedle funkce městské vodárny plnila i funkci obrannou. Pozdně gotická stavba byla přestavěna a zvýšena po roce 1822. Jako vodárna sloužila až do roku 1913, kdy byly provedeny rovněž dílčí úpravy, zejména v interiéru.

  • Františkánský klášter v Plzni

    Františkánský klášter v Plzni

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 35,6 km od Penzion Lesní Fialka)

    Klášter Františkánů a kostel Nanebevzetí pannny Marie si zachoval v podstatě svoji původní podobu z doby raně gotické. Trojlodní kostel má gotickou žebrovou klenbu, mohutný gotický vítězný oblouk a prostorné kněžiště rovněž sklenuté gotickou křížovou klenbou. Nejvzácnější památkou kostela je hlavní oltář, pocházející ze 17. století. Řád Svatého Františka byl do Plzně uveden současně se založením města na sklonku 13. století. Klidný rozvoj kláštera byl přerušen husity, kteří klášter značně poškodili. Klášter byl obnoven v letech 1434-1459. V druhé polovině 16. století klášter jen živořil (roku 1574 zde žili pouze dva bratři). Těžkou dobu museli bratři prožít zvláště na počátku třicetileté války, kdy byl klášter značně poničen.

  • Památník Romským obětem války

    Památník Romským obětem války

    Lety, 82779

    (ve vzdálenosti 35,7 km od Penzion Lesní Fialka)

    Památník byl vystavěn v místě bývalého vězeňského hřbitova u cikánského tábora, do kterého byly za fašistické okupace násilně umístěny rodiny většiny českých Romů. Autorem památníku založeného v roce 1995 je akademický malíř Zdeněk Hůlka. Zpočátku tu byl pracovní a později sběrný tábor, který byl v srpnu 1942 změněn na tábor pro Romy. Táborem prošlo za dobu jeho existence od srpna 1942 do května 1943 více než 1300 Romů, z nichž více než čtvrtina nepřežila a je pochována v místech současného památníku a na hřbitově v Mirovicích. Vězni, kteří přežili, byli deportováni do vyhlazovacího tábora v Osvětimi.

  • Plzeňská radnice

    Plzeňská radnice

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 35,8 km od Penzion Lesní Fialka)

    Historická radnice je renesančním klenotem nejen města Plzně. Významnou součástí řešení průčelí jsou novodobá sgrafita provedená při velké rekonstrukci v r.1910. Sgrafitová výzdoba je novorenesanční. Objekt radnice je dvoukřídlý. Pod hlavním křídlem jsou velké sklepy gotického původu. Radnici tvoří dva domy jež byly spojeny někdy ve 14. či na počátku 15.století a poté přestavěny. Ve druhé čtvrti 16. století byl objekt pozdně goticky přestavěn a vzniklo dvorní křídlo. V letech 1554-1559 byla radnice radikálně přestavěna a byly provedeny barokní úpravy. V 1etech 1849-1850 bylo dvorní křídlo zvýšeno o patro. V 1etech 1908-1912 byla provedena novorenesanční rekonstrukce objektu a bylo vybudováno reprezentační schodiště.

  • Katedrála sv. Bartoloměje v Plzni

    Katedrála sv. Bartoloměje v Plzni

    Nám. Republiky 35, Plzeň, 31000

    (ve vzdálenosti 35,8 km od Penzion Lesní Fialka)

    Přímo v centru Plzně, na Náměstí republiky, se tyčí jedna z dominant města vysoká přes 100 metrů. Stavba byla započata na sklonku 13. století a dokončena počátkem 16. století. Poslední oprava kostela se konala v letech 1987-95 pod vedením architekta Šantavého. Papež Jan Pavel II. zřídil v Plzni roku 1993 biskupství a chrám sv. Bartoloměje se stal katedrálou. Katedrála je 58 metrů dlouhá 30 široká, klenby dosahují výšky 25 metrů. Je nejvyšší věží v ČR.

  • Kostel sv. Anny v Plzni

    Kostel sv. Anny v Plzni

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 35,9 km od Penzion Lesní Fialka)

    Stavba kostela sv. Anny probíhala krátce před rokem 1735, kdy byl vysvěcen. Projektoval a stavěl jej plzeňský rodák Jakub Auguston. Podélný kostel má tři prostorové jednotky s dvouvěžovým průčelím. Hlavní fasáda je po stranách obklopena věžemi. Její střední zvlněná část je prostoupena po stranách oblomenými pilastry na vysokém soklu. Obdobný pilastrový řád je i ve spodní části věžních rizalitů. Vstupní portál sedlového typu má profilované ostění ve štukovém rámci s uchy, s vrstveným vrcholovým klenákem.

  • Divadlo J. K. Tyla v Plzni

    Divadlo J. K. Tyla v Plzni

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 36,1 km od Penzion Lesní Fialka)

    Divadlo bylo vystavěno v letech 1899-1902. Stavba je pravoúhlého půdorysu. Po obvodu členěna risality. Zadní průčelí postaveno na mohutný postament (suterén a mezenin), který vyrovnává nerovnost terénu. Postranní východy divadla vedou na přilehlé kamenné terasy se schodišti.Příjezd k hlavnímu portálu v průčelí je kryt balkonem. Balkon zčásti nesen válcovými sloupy. Objekt zastřešen zčásti sedlovou střechou, nad provazištěm báň. Novorenesanční budova je na vnější straně zdobena jednak medailony dramatiků a hudebních skladatelů, jednak Šalounovými mohutnými skupinami, na postranních risalitech Drama (s drakem) a Opera (s labutí a lyrou). Prostor mezi okny je vyplněn figurami: Láska a Žárlivost, Nadšení a Obětavost, Hrdinství a Osud. Nejvýše pak je umístěna výzdoba s tanečními skupinami. Také vnitřek divadla je zařízen bohatě a vkusně.

  • Velká synagoga Plzeň

    Velká synagoga Plzeň

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 36,2 km od Penzion Lesní Fialka)

    Velká synagoga v Plzni je největší synagogou v ČR, druhou největší v Evropě a třetí na světě. Pochází z druhé poloviny 19. století.

  • Velká zvonice v Rakovníku

    Velká zvonice v Rakovníku

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 36,2 km od Penzion Lesní Fialka)

    Velká zvonice se nachází ve východním cípu Husova náměstí v Rakovníku, v těsné blízkosti chrámu sv. Bartoloměje. Zvonice byla postavena roku 1495. Zvonice má dva zvony. Větší ze zvonů se nazývá Bartoloměj (Žebrák) a měří v průměru 1,60 m a je 1,32 m vysoký. Menší zvon Václav (Mlynář) má v průměru 1,37 m a je vysoký 1,08 m. Zvony byly slity roku 1492. Zvonice byla postavena proto, že by sousední chrám Svatého Bartoloměje se svou věží neunesl tíhu těchto zvonů - velikánů.

    O zvonech se vypráví následující pověst: Největší rakovnický zvon Žebrák zakoupil pro město bývalý tovaryš mlynáře Vacka, Jiřík. Jiřík kdysi nalezl na poli poklad, který odevzdal mlynáři. Ten však byl obviněn, že zabil vladyku ze Sence, kterému peníze ukradl, a byl odsouzen k smrti upálením. Nepomohlo svědectví Jiříka, ani prosby Vackovy dcery Ludmily. Ta, když viděla, že otce vedou na popravu, ztratila se v křivoklátských lesích, a když pak byl její otec na poslední chvíli osvobozen, neboť se skutečný vrah a zloděj ze Sence přiznal, nenavrátil se do mlýna, ale vydal se do světa hledat jedinou svou dceru. Našel ji mezi jeptiškami v Doksech. Vrátili se spolu do mlýna, Lidunka se provdala za Jiříka a mlynář Vacek rozšířil kostelík sv. Jiljí z vděku za to, že se shledal s dcerou a že mu vrácena byla ztracená čest. Než zemřel, odkázal veškeré jmění Jiříkovi. Ten pohřbil tchána před oltářem kostela sv. Jiljí, a jelikož neměl potomků, chtěl nějak uctít památku mlynáře, který z něho, kdysi žebráka, udělal boháče. Když jednou procházel ulicemi Prahy, zastavil se u novoměstského zvonaře. Otázal se na cenu největšího, pěkně propracovaného zvonu. Zvonař, když viděl chudý Jiříkův šat, do kterého se schválně oblékal, řekl cenu mnohem nižší, než byla cena skutečná. Jiřík si nechal okolostojícími cenu potvrdit a ihned na místě překvapenému a nadarmo se ošívajícímu zvonaři zaplatil. Jiřík však, aby zvonaře odškodnil, nechal u něj ulít ještě jeden, menší zvon. Další peníze pak rozdal rakovnickým chudým.

  • Pražská brána v Rakovníku

    Pražská brána v Rakovníku

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 36,2 km od Penzion Lesní Fialka)

    Pražská brána byla vybudována jako součást středověkého opevnění města. Původně stály v Rakovníku brány čtyři - Vysoká, Pražská, Svatojilská a Lubenská (poslední dvě jmenované byly v devatenáctém století strženy). Na místě původní dřevěné brány Zákostelské neboli Záměstské, byla v roce 1516 vystavěna kamenickým mistrem Janem a tesařem Jakubem Měšteckým nová, dvanáct metrů vysoká brána. Podle kladek je možné odvodit, že vstup byl chráněn padacím mostem. Na počátku dvacátého století a v roce 1983 byla stavba rekonstruována a zpřístupněna veřejnosti. Nejprve zde byla expozice sochaře Josefa Fojtíka, pak prostory brány sloužily ke krátkodobým výstavám. V současné době je zde instalována expozice rakovnických ostrostřelců. Součástí expozice je replika střelnice z 20.let 19.století, kde si mohou návštěvníci vyzkoušet svůj střelecký um do terčů papírových i malovaných.

  • Chrám sv. Bartoloměje v Rakovníku

    Chrám sv. Bartoloměje v Rakovníku

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 36,3 km od Penzion Lesní Fialka)

    Děkanský chrám sv. Bartoloměje je největší dominantou Husova náměstí v Rakovníku. Stojí na východní straně náměstí v místě, kde již ve 13. století stál kostel sv. Mikuláše, když vyhořel před rokem 1349, byla tu za podpory Karla I. vyzdvižena gotická svatyně. Za husitských válek však kompletně zpustošená. Do dnešní podoby byl kostel přestavěn na přelomu 15. a 16. století, za krála Vladislava II. a zasvěcen byl sv. Bartoloměji. Jedná se o stavbu pozdně gotickou, kamennou, skládající se ze tří lodí. Uvnitř kostela je skvostná kazatelna z roku 1504, freskový cyklus umučení svaté Doroty z přelomu 14. a 15. století a náhrobní kameny významných rakovnických rodin z doby renesance a baroka. Na jižní straně kostela je umístěn obraz Piety z roku 1934, jež byl zhotoven podle návrhu J. Köhlera z řezané keramické mozaiky.

  • Zámek Nebílovy

    Zámek Nebílovy

    Nezvěstice, 80106

    (ve vzdálenosti 36,3 km od Penzion Lesní Fialka)

    Hrabě Adam ze Steinau dal postavil na začátku 18. stol. na místě nepříliš rozsáhlé renesanční tvrze reprezentativní barokní zámek. Vznikl nejspíše podle předlohy architekta Hildebrandta. Rozsáhlý objekt se skládá ze dvou proti sobě postavených traktů. Směrem k nádvoří mají oba trakty arkádové lodžie. V roce 1715 získali zámek Černínové, nejprve nechali objekt zpustnout, až Jan Vojtěch Černín v letech 1785-89 zámek s velkými náklady opravil. Od roku 1816 měli zámek v držení Valdštejnové, po první pozemkové reformě podlehl zkáze. V současné době probíhá na zámku rekonstrukce. Návštěvník si zde může prohlédnout barokně a rokokově upravené šlechtické interiéry, ukázky květinových motivů v umění, jedinečný soubor benátských lustrů. Nástěnné malby od A. Tuvory s motivy exotických krajin jsou k vidění v prvním patře zadní budovy. Zámek je otevřen veřejnosti.

    Otevírací doba duben, říjen: So, Ne, svátky 9-12 a 13-16 h  květen, září: denně mimo Po 9-12 a 13-16 h  červen - srpen: denně mimo Po 9 -12 a 13-17 h

    Vstupné dospělí 40,- Kč  děti, studenti, vojáci, důchodci, invalidé 20,- Kč  děti do 6 let 5,- Kč školní výpravy 10,- Kč  Cizojazyčný výklad: plné 90,- Kč snížené 70,- Kč

  • Mariánský sloup v Rakovníku

    Mariánský sloup v Rakovníku

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 36,4 km od Penzion Lesní Fialka)

    Mariánský sloup stojí volně v prostoru Husova náměstí, které tvoří střed historické části města Rakovníka. Tato vrcholně barokní skulptura je z roku 1749 a je tvořena středním pilířem, který je završen sousoším Panny Marie a čtyřmi úhlopříčně situovanými konzolami se sochami sv. Václava, Víta, Prokopa a Vojtěcha. Západní průčelí spodní části sousoší je zdobeno plastikou městského znaku.

  • Mariánská Týnice

    Mariánská Týnice

    Kralovice, 33141

    (ve vzdálenosti 36,5 km od Penzion Lesní Fialka)

    Poutní místo spojené s cisterciáckým klášterem Plasy. První zmínky jsou z roku 1230. Původně tady stál kostelík zasvěcený Panně Marii. V sedmnáctém století za cisterciáckých opatů Ondřeje Trojera a Eugena Tyttla začala výstavba barokního poutního komplexu, bylo zřízeno proboštství a zahájena stavba poutního chrámu Zvěstování Panny Marie podle projektu Jana Blažeje Santiniho. Kupole chrámu postaveného na půdorysu řeckého kříže se v první polovině minulého století zřítila, v roce 2000 byla obnovena a celý areál rekonstruován. V bývalém proboštství sídlí od roku 1952 regionální muzeum orientované na historii severního Plzeňska. Součástí prohlídky jsou i prostory chrámu. Otevírací doba: duben a říjen denně mimo pondělí 9:00 - 17:00 květen až září denně mimo pondělí 9:00 - 18:00 listopad až březen pondělí - pátek 9:00 - 15:00 Vstupné činí 25 Kč (děti 15 Kč)
  • Rakovnická radnice

    Rakovnická radnice

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 36,5 km od Penzion Lesní Fialka)

    Rakovnická radnice je výrazná dominanta jižní strany Husova náměstí. Stavba pochází z let 1734 - 1738. Pro radnici je charakteristická hodinová věž, jejíž cibulová báň je z roku 1801. Dnešní podoba budovy radnice pochází z doby kolem poloviny osmnáctého století. V interiéru budovy jsou pozoruhodné klenby v patře a nad schodištěm, které byly někdy kolem roku 1755 vyzdobeny malbami a mají i pozoruhodnou štukovou výzdobu. V budově radnice má svou část expozice i rakovnická Rabasova galerie, která zde má výtvarnou sbírku děl a pořádá zde i pravidelné výstavy či kulturní akce.

  • Vysoká brána v Rakovníku

    Vysoká brána v Rakovníku

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 36,5 km od Penzion Lesní Fialka)

    Nejvyšší brána v Rakovníku (Vysoká) měla svou dřevěnou předchůdkyni, která původně stávala západněji, v místech dnešního hostince "U zeleného stromu". Byla postavena v letech 1518 – 1524. Je to monumentální, 46 m vysoká šestipodlažní stavba, která je zakončena otevřeným ochozem a dlátovou střechou. Zdi jsou silné 2,35 m. Má téměř čtvercový půdorys a její ochoz zdobí pískovcové desky se znaky rakovnických řemeslnických cechů, znak království českého a znak města Rakovníka. Zajímavé je předbraní (předsunuté opevnění) v Čechách dochované poměrně vzácně. Je zakončeno ochozem a cimbuřím se střílnami. V prostorách Vysoké brány jsou vystaveny snímky rakovnických fotografů (K.Böhm, J.E.Sadil, B.V.Kračmar, V.Vácha, A.Černý) zachycující půvabná, mnohdy již nedochovaná zákoutí města. Z ochozu brány je za příznivého počasí krásný výhled na město a okolí.

  • Kostel Nejsvětější Trojice v Rakovníku

    Kostel Nejsvětější Trojice v Rakovníku

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 36,8 km od Penzion Lesní Fialka)

    Kostel Nejsvětější Trojice najdeme na hřbitově v Rakovníku. Rakovnický hřbitov představuje pozoruhodný památkový soubor, jehož středem je právě kostel Nejsvětější Trojice, vystavěný v letech 1585 – 1588 stavitelem italského původu. Jednolodní kostel s trojbokým závěrem má gotický charakter. Stavba kostela je 22 m dlouhá a 9 m široká. Výprava kostela je barokní. Na východní straně kostela se nachází dřevěná zvonice, která je pokládána za nejcennější českou dřevěnou zvonici, svým způsobem ojedinělou i v evropském měřítku.

  • Zvonice kostela Nejsvětější Trojice v Rakovníku

    Zvonice kostela Nejsvětější Trojice v Rakovníku

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 36,8 km od Penzion Lesní Fialka)

    Zvonice kostela Nejsvětější Trojice najdeme na hřbitově, severozápadním směrem od Husova náměstí v Rakovníku (kousek nad Sixtovým náměstím). Zvonice je spolu s kostelem Nejsvětější Trojice a s kaplí sv. Rocha dominantou rakovnického hřbitova. Zvonici najdeme na východní straně hřbitova.

    Byla postavena ve 2. polovině 16. století podle zvonice, která stojí u kostela sv. Bartoloměje na Husově náměstí v Rakovníku. Na šestiboké podezdívce je umístěna dřevěná stavba, která ukrývá celkem tři zvony. První zvon se nazývá Ježíš, má průměr 91 cm a výšku 76 cm. Druhý zvon se jmenuje Marie a má průměr 73 cm a výšku 57 cm. Třetí zvon má jméno Josef a má průměr 55 cm a výšku 44 cm.

  • Kaple sv. Rocha v Rakovníku

    Kaple sv. Rocha v Rakovníku

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 36,8 km od Penzion Lesní Fialka)

    Kapli sv. Rocha najdeme na hřbitově, severozápadním směrem od Husova náměstí v Rakovníku (kousek nad Sixtovým náměstím). Kaple je spolu s kostelem Nejsvětější Trojice a se zvonicí dominantou rakovnického hřbitova.

    Kaple byla postavena jako díkuvzdání po velkém moru, z veřejných sbírek v roce 1726. Je to stavba pozoruhodná svým půdorysem pravidelného trojúhelníka, kde strany tohoto trojúhelníka jsou z vnějšku vybočené oblouky. Uvnitř, uprostřed východní vybočené strany stojí oltář se sochou sv. Rocha v životní velikosti. Roch přišel na svět kolem roku 1295v jihofrancouzském městě Montpellier. Poměrně mladý ztratil oba rodiče. Po jejich smrti rozdal své veškeré jmění mezi chudé města a vydal se na cestu jako chudý poutník. Jeho první cesta vedla do Říma. Cestou Roch zjistil, že má dar uzdravování, znamením kříže vyléčil mnohé nemocné morem a stejně působil i v Římě. Při zpáteční cestě do vlasti morem onemocněl sám. Podle legendy se Roch velice zesláblý a blízký smrti položil v chatrči před městem na zem, aby zemřel. Tu se mu ale zjevil anděl a posiloval ho. Denně dostával čerstvý chléb od psa, který mu ho přinášel. Roch se uzdravil a pokračoval v cestě domů. Tam jej však nikdo nepoznal, a protže to byla doba plná mocenských bojů mezi jednotlivými vládci, považovali ho za špiona. Roch byl uvržen do žaláře a on jej pokorně snášel pět let. Tam také ve svých 32 letech zemřel 16. srpna 1327.

  • Tvrz Lnáře

    Tvrz Lnáře

    Lnáře, 38742

    (ve vzdálenosti 37,4 km od Penzion Lesní Fialka)

    První zmínky o tvrzi pochází z r. 1318, kdy za prvních vladyků, „rytířů ze Lnář“, byla tato stavba dřevěná a stála v močálovité nížině. Později byla přestavěna v gotickém a renesančním slohu. Do vybudování nového zámku v 17. stol. sloužila tvrz jako sídlo majitelů Lnář. V srpnu 2002 odolala velké povodni a jejím novým majitelem se stala obec Lnáře, která zatopené prostory opravila do současné podoby. Tyto byly veřejnosti zpřístupněny v celém rozsahu v květnu 2006, kdy obec zrealizovala projekt s názvem „Lnáře - vstupní brána regionu Blatensko“. Tím došlo k lokalizaci činností podporujících turistiku a cestovní ruch. V současné době je Tvrz kulturním a vzdělávacím centrem. Cílem projektu je poskytovat návštěvníkům Lnář a turistům při vstupu do regionu základní služby v rozsahu : - Informace o regionu, možnostech ubytování a pobytové náplně, Internet (místní Infocentrum) - Propagace regionu a produktů lidové tvořivosti - Prodejní výstavy regionálních produktů (expozice Lidových řemesel) - Proměnné výstavy (obrazy, fotografie, koláže, grafiky….) autorů z regionu i mimo něj, trvající zpravidla 3 měsíce - Součástí je také ojedinělá a nezapomenutelná stálá expozice skla a plastik světoznámého skláře a malíře pana Bohumila Eliáše Venkovní ozvučený orientační panel v pěti jazykových mutacích pozve návštěvníky na atraktivní místa v regionu. Věříme, že zde každý návštěvník najde pro sebe něco, co ho osloví a zaujme. Otevírací doba: červen - září 9,30 - 17,30 h úterý - neděle říjen - květen 9,30 - 15,30 h pondělí – pátek
  • Zámek Lnáře

    Zámek Lnáře

    Lnáře, 38742

    (ve vzdálenosti 37,5 km od Penzion Lesní Fialka)

    Barokní zámek se nachází asi 100 km jihozápadně od Prahy uprostřed malebné krajiny plné rybníků. Nejstarší rybníky jsou zde již od dob významného českého panovníka Karla IV.. Zámek má jedinečnou freskovou a štukovou výzdobou. Byl založen 1666 Alešem Vratislavem z Mitrovic vedle renesanční tvrze. Prohlídka: freskové sály, kaple Sv. Josefa, věžní místnost s historickými hodinami, část barokní zahrady se sochami antických Bohů z Platzerovy dílny. Možnost konání svateb a společenských akcí. Stálé exposice: Zámek - rybářství, muzeum kočky. Tvrz - umělecké sklo.
  • Hrad Červený Újezd

    Hrad Červený Újezd

    Červený Újezd, 82893

    (ve vzdálenosti 37,5 km od Penzion Lesní Fialka)

    Soukromá stavba byla nazvána podle obce, ve které se nachází, tedy Hrad Červený Újezd a vznikla v letech 2001 - 2002. Záměrem bylo postavit naším stylem historizující objekt vycházející z tradičních řemeslných postupů a odpovídající nárokům současnosti. V areálu hradu je umístěno muzeum. V muzeu uvidíte originály i kopie typických nástrojů, přístrojů a vybavení českého venkova minulého i předminulého století, doplněné selským malovaným nábytkem, dílnami tradičních řemesel, rytířským sálem, krčmou se staročeskými jídly a nápoji i hradním antikem. Nové interiéry vytvořili místní řemeslníci. Pokud tedy, jako my, rádi sníte a máte rádi historii, dobré jídlo a pití, přijeďte se přesvědčit, jak se nám náš úmysl zdařil. Hrad je pro návštěvníky otevřen 365 dní v roce (pokud již nejsou provedeny rezervace). VSTUPNÉ: Muzeum - dospělí: 120,- Kč děti, studenti, ZTP: 60,- Kč Skanzen a zahrada - otevřeny denně 9:00 - 17:00 dospělí: 60,- Kč děti, studenti, ZTP: 30,- Kč

  • Zámek Orlík

    Zámek Orlík

    Orlík nad Vltavou, 39807

    (ve vzdálenosti 37,6 km od Penzion Lesní Fialka)

    Zámek Orlík se tyčí na skále nad Orlickým jezerem. Zámek se nachází na Písecku v Jihočeském kraji. Na zámku je téměř 150 místností včetně chodeb a přilehlých prostorů. Desetina z nich je upravena k prohlídkové trase. Interiér zámku je vybaven cenným nábytkem, obrazy, porcelánem, lustry, sbírkou zbraní, množstvím loveckých trofejí; sběratelé jistě ocení soubor vyznamenání a řádů, které získali předchozí majitelé za různé zásluhy. Návštěvníci mohou také částečně nahlédnout do soukromého křídla zámku, ve kterém je vše ponecháno tak, jak ho rodina v minulosti musela opustit. U zámku byl vybudován anglický park, ve kterém se nachází mnoho vzácných dřevin a také pseudogotická Schwarzenberská hrobka. Prohlídku zámku Orlík si lze zpříjemnit výletem lodí po hladině Orlické nádrže. Počátky původně gotického hradu sahají do 13. století, v té době byl významným opěrným bodem královské moci v jižních Čechách. Ve 14. století byl hrad rozšířen. V roce 1407 se majitelem hradu stal rod Zmrzlíků ze Svojšína. Na počátku 16. století postihl Orlík velký požár a po té ho koupil Kryštof ze Švamberka, který ho rozšířil a upravil na renesanční zámek. V roce 1623 se Orlík stal majetkem Eggenberků a od roku 1717 byli vlastníky Schwarzenberkové. Zámek byl reprezentačně upraven pro orlickou větev Schwarzenberků. V roce 1802 zámek vyhořel, brzy byl však opraven a ještě rozšířen. V letech 1849 – 1860 byl zámek ještě částečně regotizován. Roku 1948 byl zámek znárodněn, v roce 1992 byl pak Orlík v restituci vrácen dnešnímu majiteli Karlu VII. Schwarzenberku, který v té době působil jako kancléř u tehdejšího prezidenta Václava Havla.

  • Zámek Lány

    Zámek Lány

    Lány, 27061

    (ve vzdálenosti 37,6 km od Penzion Lesní Fialka)

    Při cestě z Rakovníka do Prahy v obci Lány stála ve 14 stol. zemanská tvrz. V roce 1589 ji získal císař Rudolf II. a přestavěl na renesanční zámek. Do raně barokního slohu byla upravena roce 1652. V následujících letech vlastnili zámek Schwarzenberkové, Valdštejnové a Fürstenberkové. Karel Egon Fürstenberk přebudoval zámek do dnešní podoby. V roce 1921 koupil zámek stát a objekt se stal letním sídlem prezidentů republiky. Součástí zámku je zámecký park, v němž si můžeme prohlédnout sochu sv. Jenovefy s laní a barokní kostel postavený v letech 1747-52. Západně od objektu najdeme palmový skleník. Park, kostel a skleník byly v 1990 opět zpřístupněny veřejnosti. Na park navazuje Lánská obora, kterou založili Valdštejnové v roce 1713. Obora je součástí chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Na místním hřbitově v severní části obce jsou pohřbeni T.G.Masaryk, jeho žena Charlotta, syn Jan a dcera Alice.
  • Metternichova hrobka

    Metternichova hrobka

    Plasy, 33101

    (ve vzdálenosti 37,9 km od Penzion Lesní Fialka)

    Původně gotický kostelík sv. Václava, který byl za opata O. Trojera r. 1690 přestavěn do slohu barokního. R. 1824 byl za kancléře Metternicha upraven do slohu empírového. Kníže Metternich kostelík použil pro zřízení své rodinné hrobky.

    Tento muž, nejmocnější politická osobnost tehdejší Evropy, významně zasáhl do dalších osudů kláštera i města Plasy. Podpořil rozvoj hutního průmyslu a uskutečnil mnoho přestaveb v celém intravilánu. V té době Plasy zaznamenávají největší přírůstek obyvatel a dochází k oživení kulturního a společenského života Plas.

  • Kostel Sv.Petra a Pavla Unhošť

    Kostel Sv.Petra a Pavla Unhošť

    Unhošť, 27351

    (ve vzdálenosti 38,1 km od Penzion Lesní Fialka)

    Kostel je dominantou města Unhošť, které se nachází nedaleko Kladna. Byl postaven v 14. století je Unhošťskou nejstarší památkou. První doložená zmínka o kostele je z roku 1329. Na počátku 18. století byl barokně přestavěn. V sedmdesátých letech 20. století bylo do kostela instalováno 6 nových zvonů.
  • Klášter Plasy

    Klášter Plasy

    Plzeňská 2, Plasy, 33101

    (ve vzdálenosti 38,1 km od Penzion Lesní Fialka)

    Cisterciácký klášter byl založen roku 1144 knížetem Vladislavem II.. Částečně pobořen husity v 15. století. Obnovován byl v barokním stylu podle plánů J. B. Santiniho-Aichela, J. B. Matheye a K. I. Dientzenhofera. Zrušen byl spolu s dalšími kláštery Josefem II. roku 1785. Po r. 1826 byla bývalá prelatura upravena na zámeckou rezidenci knížat Metternichů a kostel sv. Václava byl přestavěn na rodinou hrobku tohoto rodu. K vidění je část jedinečného základového vodního a vzdušného systému, ambitové chodby konventu s freskovou výzdobou, barokní kaple a kapitulní síň vyzdobené J. A. Pinkem a F. A. Müllerem, knihovní sál s částí původního mobiliáře, samonosná točitá schodiště dle Santiniho návrhů. Dochovány jsou unikátní barokní prevety s pisoáry přímo nad ramenem řeky Střely. Dále expozice lékárenství s bohatou tradicí ve zdejším klášteře - barokní, klasicistní a secesní lékárny včetně doplňujících předmětů. Druhá návštěvní trasa vás zavede do barokní sýpky s patrovou gotickou kaplí sv. Václava a Máří Magdalény a hodinovou věží s jedinečným hodinovým strojem. Otvírací doba: duben a říjen: 9.00 - 12.00, 13.00 - 15.00 (víkendy a svátky)* květen a září: 9.00 - 12.00, 13.00 - 16.00 (mimo pondělí) červen - srpen: 9.00 - 12.00, 13.00 - 17.00 (mimo pondělí) (* ve všední dny pouze pro předem objednané skupiny nad 10 osob) Jindy po předchozí dohodě. Začátek poslední prohlídky je totožný s koncem provozní doby. Vstupné KONVENT dospělí: 50 Kč děti, studenti, důchodci, invalidé: 30 Kč děti do 6 let: 5 Kč cizojazyčný výklad: 100/80 Kč SÝPKA dospělí: 30 Kč děti, studenti, důchodci, invalidé: 20 Kč děti do 6 let: 5 Kč VÝSTAVY dospělí: 30 Kč děti, studenti, důchodci, invalidé: 20 Kč děti do 6 let: 5 Kč GALERIE STRETTI (jen na předchozí objednávku) dospělí: 30 Kč děti, studenti, důchodci, invalidé: 20 Kč děti do 6 let: 5 Kč zapůjčení cizojazyčného textu (GBR, DEU, FRA, RUS) za příplatek: 20 Kč Aktualizováno dne: 24.1.2007

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Plasech

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Plasech

    Plasy, 33101

    (ve vzdálenosti 38,2 km od Penzion Lesní Fialka)

    Kostel se nachází v blízkosti kláštera, barokní sýpky a Klášterního dvora v obci Plasy. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je přístupný po dohodě s farářem. Stavba zachována na původním románském půdorysu včetně románského zdiva (asi 1/3 hmoty). Kostel zdobí hlavní oltář z r. 1666 s bohatou figurální výzdobou od J. Škréty. Dále severní transept s dvěma oltáři a jižní transept také s dvěma oltáři. Velmi významným prvkem jsou řezané lavice a zpovědnice z doby opata Trojera. Mezi další skvost patří raně barokní varhany z dílna A. Starcka. Varhany jsou v současné době v rekonstrukci.

  • Františkánský klášter Hájek

    Františkánský klášter Hájek

    Červený Újezd, 82893

    (ve vzdálenosti 38,6 km od Penzion Lesní Fialka)

    Základní kámen pro zdejší Loretu položil hrabě Florián Jetřich Žďárský v roce 1623 v lesíku nazvaném Hájek. Loretánská kaple v Hájku byla dokončena a vysvěcena v roce 1625. Floriánův syn založil roku 1659 u zdejší kaple františkánský klášter. Ten byl dokončován až do 30. let 18. století. Hájecká loreta byla po více než 300 let oblíbeným poutním místem. Cesta z Prahy do Hájku byla lemována 20 poutními kapličkami, vystavěnými v letech 1720-26. Areál se stal po dobu druhé světové války depozitářem Archivu Země české, byly zde uloženy archivy klášterů jiných řádů, zrušených tehdy nacisty. Po přepadení mužských klášterů v roce 1950 komunistickou státní bezpečností se hájecký klášter stal táborem nucených prací pro mladé kleriky z různých řeholí. Tábor nucených prací zanikl v dubnu 1953, kdy se stalo z Hájku vojenské skladiště. Místo je opětně obnovováno od konce 90. let 20. století.

  • Zámek Čimelice

    Zámek Čimelice

    Čimelice, 39804

    (ve vzdálenosti 38,6 km od Penzion Lesní Fialka)

    Zámek stojí na severozápadním okraji obce Čimelice na Písecku v Jihočeském kraji. Zámek je trojkřídlá patrová budova s arkádovým vestibulem a mansardovou střechou. Zámecké fasády člení pilastry. Zámeckému interiéru dominuje hlavní sál, vyzdobený figurálními nástěnnými malbami z roku 1760, a 2 rokokové sály s tapetovanou chinoiserií. Na zámek navazuje park.

    Zámek nechali postavit v letech 1728 – 1730 majitelé čimelického panství Bissingenové. Barokní zámek s kaplí byl vybudován podle projektu architekta A. Canevalleho. Při úpravách po požáru v roce 1767 byl zámek rozšířen o věžičky postranních křídel. V roce 1778 zdědili zámek Vratislavové z Mitrovic, kteří nechali v roce 1819 nově upravit zámecké fasády. Od roku 1840 patřil zámek Schwarzenberkům. V letech 1951 – 1982 zde byla umístěna střední průmyslová škola filmová. V roce 1993 byl zámek v restituci vrácen Karlu Schwarzenberkovi. Do roku 2001 zde sídlila Nadace současného umění, nyní je však prázdný a nevyužitý.

  • Zámek Zelená Hora

    Zámek Zelená Hora

    Klášter, Nepomuk, 33501

    (ve vzdálenosti 38,7 km od Penzion Lesní Fialka)

    Zámek Zelená Hora s bohatou historií leží v malebné krajině Nepomucka. Mnohým se jistě vybaví jeho jméno v souvislosti s filmem Černí Baroni podle předlohy českého kreslíře Miroslava Švadrlíka. Nepříznivý osud zapříčinil skutečnost, že většina původního vybavení zámeckých interiérů byla rozvezena po blízkých zámcích nebo ztracena. Přesto je návštěva Zelené Hory, jejíž slavnou historii jí upřít nelze, nezapomenutelným zážitkem. Expozici tvoří výstava k historii zámku a kdysi slavného kláštera v bývalé konírně, dále pak výstava k Rukopisu zelenohorskému, fotografie zámku, např. letecké snímky či umělecké fotografie včetně kolorovaných starých fotografií a další zajímavosti.
  • Hrad Hlavačov

    Hrad Hlavačov

    Rakovník, 26901

    (ve vzdálenosti 38,8 km od Penzion Lesní Fialka)

    Pozůstatky hradu Hlavačov, jednoho z nejstarších českých hradů, stojí na vrcholu zalesněného ostrohu zvaného Hlavačov (405 m) asi 3 kilometry severně od Rakovníka ve Středočeském kraji. Nejvýraznějším zbytkem hradu je dosud hluboký příkop s valem, obklopující celý areál. Hrad měl 4 části – 2 předhradí, přední a zadní část hradního jádra. Nevysoké hradní budovy byly vybudovány převážně z opuky a dřeva. Ze zdiva zůstaly pouze drobné úlomky kamene. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Archeologický výzkum v roce 1974 prokázal, že hrad vznikl zřejmě na počátku 13. století jako královský hrad a zřejmě plnil funkci prvního centra přemyslovského loveckého hvozdu. V roce 1253 hostil král Václav I. na hradě salcburského, míšeňského a bamberského biskupa a v letech 1245 – 1252 zde vydal některé významné listiny. O zánik hradu se po polovině 13. století postaral mohutný požár. Jeho trosky pak po staletí sloužily jako levný zdroj stavebního materiálu. Značné škody tu v minulosti napáchaly i některé amatérské archeologické průzkumy.

  • Žďákovský most

    Žďákovský most

    Orlík nad Vltavou, 39807

    (ve vzdálenosti 38,8 km od Penzion Lesní Fialka)

    Žďákovský most byl po dostavění nazýván technickým divem světa. Ve své době největší jednoobloukový ocelový most překlenul hladinu Orlické přehradní nádrže nedaleko Orlíka nad Vltavou a stal jednou ze stavebních dominant celého středního Povltaví.

    Žďákovský most, pojmenovaný podle nedaleké osady zatopené při napouštění Orlické přehradní nádrže, spojuje vltavské břehy u obce Orlíka nad Vltavou asi 15 km západně od Milevska. Jeho stavba byla zahájena současně se stavbou hráze Orlické přehrady v roce 1957 a trvala do roku 1965, kdy byl slavnostně předán do užívání. Na svou dobu má výjimečné parametry. Jeho délka je 540 m, hlavní oblouk o rozpětí 330 m podpírá konstrukci, po níž vede ve výšce 50 m nad hladinou jezera a 100 m nad bývalým dnem řeky silnice z Tábora (Brna) do Plzně. Celá mostní konstrukce působí dojmem mimořádně lehké stavby.

  • Radčice

    Radčice

    Plzeň, 30100

    (ve vzdálenosti 39,4 km od Penzion Lesní Fialka)

    Radčice jsou městskou částí Plzně a najdeme ji v severozápadní části města. Radčice se rozkládají na levém břehu řeky Mže. V obci stojí bývalý zámek, dnes v něm sídlí soukromá střední umělecko-průmyslová škola. U jihozápadního okraje městské části je chráněné území přírodní památky Čertova kazatelna, kterou tvoří zajímavý skalní útvar. V Radčicích najdeme pěknou kapličku a zajímavou lidovou architekturu. Od roku 1995 jsou Radčice vesnickou památkovou zónou.

  • Kostel sv. Jakuba v Nepomuku

    Kostel sv. Jakuba v Nepomuku

    Nepomuk, 33501

    (ve vzdálenosti 40,1 km od Penzion Lesní Fialka)

    Na Přesanickém náměstí v Nepomuku stojí vzácná sakrální památka, nejstarší kamenná stavba v kraji. Je jí kostel sv. Jakuba, založený v bývalé vsi Přesanice již v polovině 12. století. V tomto období sloužil nejen jako svatyně, ale zároveň jako malá pevnost. Koncem 13. století proběhla gotická přestavba kostela na trojlodní baziliku, která se v nepříliš změněné podobě dochovala dodnes. Na síňově trojlodí o rozměrech cca 16×18 metrů navazuje pětiboce uzavřený presbytář se sakristií na severní straně a vzácným románským portálem na straně jižní. Kolem roku 1788 byla ke kostelu přistavěna v ose hlavní lodě a kněžiště volně stojící hranolová věž z barokní cibulovou střechou, která nahradila původní zvonici nad sakristií. V letech 1859-60 proběhla regotizace kostela.

    Uvnitř můžete obdivovat nástropní malby z období renesance, jinak je vybavení převážně pseudogotické, z doby poslední přestavby.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Blatné

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Blatné

    Blatná, 38801

    (ve vzdálenosti 40,5 km od Penzion Lesní Fialka)

    Nejznámější dominantou jihočeské Blatné je bezesporu hrad a zámek, ale za návštěvu stojí také kostel zasvěcený Panně Marii, který zde nechal mezi lety 1290-1300 vybudovat Bavor ze Strakonic. Gotický chrám volně navázal na starší románskou svatyni, která dnes tvoří jeho sakristii. Pozdně gotický presbytář byl přistavěn v 15. století a kolem roku 1515 byla hlavní loď sklenuta čtyřmi páry polí unikátní sklípkové klenby.

    Zařízení kostela je téměř výhradně rokokové, z druhé poloviny 18. století, ale největšími klenoty mobiliáře jsou pozdně gotická socha Madony a krucifix pod vítězným obloukem z doby kolem roku 1520.

  • Kozí Hřbet

    Kozí Hřbet

    Praha, 25601

    (ve vzdálenosti 40,6 km od Penzion Lesní Fialka)

    Kozí Hřeb, nebo také jen Hrádek, býval šlechtickým hradem. V současné době z něj zbývají pouhé zbytky hradeb, věže, brány a budovy. Pravděpodobným zakladatelem hradu byl Volkéř z Hrádku. První zmínka je z roku 1369, avšak archeologické nálezy zjistily, že hrad stál již ve 13. století. Hrad neuspěšně dobývali husité. Na přelomu 15. a 16. století hrad přestal být osídlen a zpustnul. Z hradu opravdu moc nezbylo, ale to málo co zbylo, stojí určitě za shlédnutí. První zmínka o hradu pochází až z roku 1369, archeologické nálezy však datují jeho vznik už do 13. století. Až do roku 1475 byl jeho majitelem rod rytířů Břekovců. V roce 1441 se hrad neúspěšně pokusila dobýt táborská vojska. Zřejmě za bojů Jiřího z Poděbrad se Zelenohorskou jednotou byl hrad v roce 1468 pobořen a poté opuštěn. V roce 1530 se hrad uvádí jako pustý. Malebná zřícenina hradu Kozí hřbet, nazývaného také Hrádek, stojí na úzké skalnaté šíji ostrohu obtékaného potokem Mastníkem u Slapské přehrady na Příbramsku ve Středočeském kraji. Na předhradí se nedochovaly žádné stopy zdiva, zřejmě zde stávala pouze dřevěná stavení. V hradním jádru se dochovaly zříceniny dvou brán, obytné věže a obdélné obytné budovy. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Dostupné pěšky, horské kolo Dostupné pěšky, horské kolo
  • Zámek Křimice

    Zámek Křimice

    Plzeň, 32200

    (ve vzdálenosti 40,8 km od Penzion Lesní Fialka)

    Empírový zámek je klenotem obce Křimice na Plzeňsku. Zámek je patrová trojkřídlá budova. Na vstupním nádvoří je jezdecká socha sv. Jiří, kterou vytvořil L. Widman. Na zámek navazuje park. Zámek není veřejnosti přístupný. V roce 1732 nechali Lobkovicové na místě zpustlé tvrze vybudovat zámek. V roce 1810 byla zbořena vysoká věž jako poslední zbytek původní tvrze. V roce 1831 byl zámecký objekt empírově upraven. V současné době je zámek soukromým majetkem a veřejnosti je tak nepřístupný.

  • Zámek Blatná

    Zámek Blatná

    Blatná, 38801

    (ve vzdálenosti 40,8 km od Penzion Lesní Fialka)

    Zámek se nachází 95 km jižně od Prahy a je umístěn uprostřed tamních bažin. První zmínka o zámku je z roku 1235. Nejvýznamnější dobou pro hrad je 15. století kdy zde sídlil rod Lvů z Rožmitálu. Z přilehlé obory byl ve 20. století udělán anglický park, který je celoročně přístupný návštěvníkům.

  • Kostel sv. Petra a Pavla v Radotíně

    Kostel sv. Petra a Pavla v Radotíně

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 41,1 km od Penzion Lesní Fialka)

    Kostel v Praze-Radotíně zasvěcený sv. Petru a Pavlu byl postaven pravděpodobně již na konci 13. století, ale z původní stavby se dochovala pouze část presbytáře, navíc renesančně upravená. Hlavní části kostela (loď, věž), přestože poměrně jednoduché, jsou díly vrcholné barokní architektury z první poloviny 18. století. Svatostánek stojí na břehu Berounky u lávky pro pěší, která spojuje Radotín se Zbraslaví. U kostelní zdi se dochovalo několik pomníků z doby, kdy okolí kostela sloužilo jako hřbitov (cca do roku 1880).

  • Kostel sv. Jana a Pavla v Krtni

    Kostel sv. Jana a Pavla v Krtni

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 41,1 km od Penzion Lesní Fialka)

    Kostel byl postaven patrně v druhé třetině 13. století, v roce 1352 se uvádí jako farní. Pověst vypráví, že jej založila královna Eliška, když její manžel Karel IV. Ležel zachvácen těžkou nemocí. Tenkrát se prý vydala pěšky z hrádku Karlík na Pražský hrad k hrobu sv. Zikmunda, aby prosila za jeho ztracené zdraví. Při návratu, když v Krtni unavená odpočívala, dostala zprávu, že se Karel IV. Uzdravil. Byl právě svátek mučedníků Jana a Pavla, a tak se rozhodla založit zde svatyni věnovanou těmto svědcům. Dnešní tvář kostela pochází z roku 1890, kdy byl celý přestavěn a novorománsky upraven. Na východní straně se dochovaly pozdně románské nástěnné malby Křest Kristův, Obětování v chrámu, Josefův sen, Církev učitelka a symboly evangelistů. Oltář je barokní z roku 1699, zasvěcen sv. Barboře s obrazem sv. Václava. Vnitřní vybavení kostela je většinou novorománské.

  • Tvrz Buzice

    Tvrz Buzice

    Buzice, 83308

    (ve vzdálenosti 41,3 km od Penzion Lesní Fialka)

    Tvrz byla založena ve druhé polovině 14 století. Vzhledem ke své velikosti byla často nazývána hradem. V 16. století byla přestavěna obytná křídla na východě a jihu. Již koncem první poloviny 16. století byla opuštěna a je uváděna jako pustá. V jihovýchodní části jsou dodnes dobře dochovány zbytky hradního příkopu a valů.

  • Kostel sv. Petra a Pavla v Praze–Řeporyjích

    Kostel sv. Petra a Pavla v Praze–Řeporyjích

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 41,5 km od Penzion Lesní Fialka)

    Kostel stojící na nevysokém návrší na bývalé řeporyjské návsi, měl ojediněleou dispozici: byla to románská centrální stavba z poloviny 12. století se čtvercovou lodí a čtyřmi apsidami na bocích, k níž byla přistavěna později hranolová věž. Tuto vzácnou románskou stavbu však v roce 1772 poničila barokní přestavba, při které byla původní čtvercová loď nahrazena obdélnou s novým kněžištěm. Z románské stavby se zachovala jenom věž se sdruženými okny, západní apsida a zbytky zdiva v nárožích lodi. Na základě průzkumu z let 1900-01 byla provedena rekonstrukce původní stavby. Dnešní kostel je jednolodní, s hlavním oltářem z druhé poloviny 18. století. V letech 1909-12 spravoval zdejší kostel spisovatel Jindřich Šimon Baar, působící jako farář v sousedním Ořechu.

  • Kostel sv. Václava v Kladně

    Kostel sv. Václava v Kladně

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 41,5 km od Penzion Lesní Fialka)

    Kostel byl postaven v letech 1925-27. Je postaven v novobyzantském stylu. Věž je zdobena v průčelí svatováclavskou sochou od Ladislava Vocelky. Jak je Václavův bratr vraždil s korunkou a v hermelínu, alespoň tak to podává oltářní tyrolská řezba českého světce od France Štuflesera.

  • Nové Kladno

    Nové Kladno

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 41,6 km od Penzion Lesní Fialka)

    Těsně po 2. světové válce vzniká na Kladně vzorové sídliště pro 1.500 rodin horníků a hutníků. Nejvíce toto období reprezentuje 6 věžových domů z let 1953-57. Třináct pater tvoří železobetonový skelet s keramickým obkladem. Dodnes patří svým celkovým konceptem, monumentalitou a řešením parteru s obchody a službami k nejlepším stavbám které u nás vznikaly v 50. letech 20. století. Pod domem jsou dva suterény s atomovým krytem, spalovnou odpadků, záložní agregát, prádelny, žehlírny. Vstupy do domů tvoří reprezentativní haly. V každém domě pak na cca 77 bytů šesti různých typů s unikátním systémem strotop (tedy vytápění ve stropech a stěnách bytu).

  • Hrad Vysoký Chlumec

    Hrad Vysoký Chlumec

    Vysoký Chlumec, 26252

    (ve vzdálenosti 41,8 km od Penzion Lesní Fialka)

    Hrad Vysoký Chlumec stojí na vrcholu výrazného částečně zalesněného kopce nad stejnojmennou obcí. Hrad si dodnes udržel charakter středověkého sídla a představuje nepravidelnou dvoupalácovou dispozici, obklopenou parkánem a hradbou. Ve zdech hlavního paláce jsou drobná gotická okénka a rekonstruovaná velká okna s kamennými kříži, krátká křídla zdobí psaníčková sgrafita. V zachované části východního křídla je kromě kaple i renesanční schodišťová věž s cibulovou bání. Dolní hrad spojuje s hradním jádrem hradba s gotickou bránou, v jihozápadním nároží je hranolová věž a obdélná budova z 15. století.

    Hrad založil v poslední čtvrtině 14. století oblíbenec krále Václava IV. Purkart z Janovic, jeho rodu pak hrad patřil asi do roku 1470. Od roku 1474 vlastnili hrad Lobkovicové, kteří ho postupně pozdně goticky a renesančně přestavěli, rozšířili a zdokonalili hradní opevnění. V 17. století přibyla arkáda s vestavěným schodištěm, spojující dvě krátká palácová křídla, a především vzniklo západní předhradí s mostem a barokní bránou. Po roce 1623 se za Polyxeny z Lobkovic stal Vysoký Chlumec střediskem celého kraje a také centrem tuhé rekatolizace. Hradní vězení tehdy naplnili četní evangelíci, kteří se odmítli vzdát své víry a nechtěli přestoupit na katolickou víru. V roce 1652 se zřítila část východního hradního křídla a do zbytků byla vestavěna kaple. Po 2. světové válce byl hrad zestátněn. V 70. a 80. letech minulého století probíhala nákladná rekonstrukce a poté byl hrad zpřístupněn veřejnosti. Po roce 1990 byl hrad v restituci vrácen dědicům původních majitelů.

    Dnes je hrad pro veřejnost uzavřen, protože současný majitel Martin Lobkowicz prohlídku hradu neumožňuje.

  • Vila architekta Stádníka

    Vila architekta Stádníka

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 42,0 km od Penzion Lesní Fialka)

    Vila zaujme především kombinovanou mítanou a cihelnou fasádou členěnou dekorativními pilastry s ptačími hlavicemi. Celek je pak pevně usazen na opukové podezdívce.

  • Kostel sv. Mikuláše v Potvorově

    Kostel sv. Mikuláše v Potvorově

    Potvorov, 83042

    (ve vzdálenosti 42,1 km od Penzion Lesní Fialka)

    Románská svatyně sv. Mikuláše z let 1230-1240 je výraznou dominantou Potvorova nedaleko Kralovic na Plzeňsku. Původně nebyl účel stavby pouze církevní, sloužila zároveň jako pevnost, což je patrné ze stále pozorovatelných zbytků valů a příkopů. Kostel má jednu loď obdélníkového půdorysu s kruchtou, na východě navazuje nižší půlkruhová apsida - kněžiště zaklenutá konchou. V 18. století byla přistavěna předsíňa jižní straně a sakristie, po požáru v roce 1824 musela být obnovena hranolová kostelní věž.

    Fasády jsou členěny lizénami a zakončeny obloučkovou římsou se zubořezem. Velmi vzácný je původní ústupkový portál z jižní předsíně do lodi. Roku 1898 byly objeveny nástěnné malby v apsidě, pocházející z druhé poloviny 13. století.

  • Havlín

    Havlín

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 42,2 km od Penzion Lesní Fialka)

    Kopec nad Zbraslaví, stejně tajemný jako poustevník Havel, jemuž byl kostelík na stejně jmenujícím se kopci zasvěcen. Vrch byl předmětem zájmu pisatelů dávných kronik i novodobých historiků. Na vrcholu stávala kaple, o níž dodnes nikdo s jistotou neví, kdo, kdy a proč ji právě na tomto místě založil. O dnešním kostelíku panuje reálná domněnka že ho založili benediktini z ostrovského kláštera u Davle. Dnešní svatyně je v jádře románská, pochází patrně ze začátku 12. století, byla ovšem podstatně opravena v roce 1869. V sousedství hřbitova je urnový háj a rozptylová louka, na které byl rozprášen popel mnoha známých, známějších i neznámých lidí. „Pomni, člověče, že prach jsi a v prach se obrátíš“, mohlo by tu být napsáno, ale není. Je tu klid a přitom hlučná Praha je tak blízko.

  • Kostel sv. Markéty ve Zvoli

    Kostel sv. Markéty ve Zvoli

    Praha, 25245

    (ve vzdálenosti 42,3 km od Penzion Lesní Fialka)

    Kostel sv. Markéty je daleko viditelnou dominantou obce Zvole. Nachází se na ostrohu nad řekou Vltavou, nad Vodním dílem Vrané. Zvole je na území Přírodního parku Střed Čech, východně od obce Vrané nad Vltavou a severozápadně od Jílového u Prahy.

    Kostel je postaven na místě staršího gotického kostela, barokně přestavěného a zbořeného roku 1882. Nový kostel byl dokončen pravděpodobně v roce 1894. Je pseudogotický a byl postaven podle návrhu Josefa Mockera. Kostel Svaté Markéty je jednolodní, obdélný, s mnohoúhelně ukončeným presbytářem a s věží v západním průčelí. Presbytář byl sklenut křížovou žebrovou klenbou, zbytek plochostropý. Zařízení je soudobé s přestavbou. Na hlavním oltáři je obraz Sv. Markéty od F.Sequense a kopie Zbraslavské madony od Zikmunda Rudla.

  • Zámek Hostivice

    Zámek Hostivice

    Hostivice, 25301

    (ve vzdálenosti 42,4 km od Penzion Lesní Fialka)

    Barokní zámek se nachází v Hostivicích ve Středočeském kraji. Zámek je dvoupatrová budova s obdélnou pavilónovou nástavbou. V bývalém hlavním sále a na zdech nástavby jsou zbytky fresek s výjevy z bitvy na Bílé hoře. Součástí zámeckého objektu je kaple. K zámku se připojuje barokní panský dům z 18. století s mohutnou sýpkou.

    Ve 2. polovině 17. století byl vybudován raně barokní zámek, který byl v roce 1734 přestavěn. Ve 2. polovině minulého století byl zámecký objekt rekonstruován pro sídlo městského úřadu a kulturní účely.

  • Šnajdrova tiskárna

    Šnajdrova tiskárna

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 42,5 km od Penzion Lesní Fialka)

    Stavba Šnajdrovy tiskárny byla dokončena v roce 1911 a rozvíjí to nejlepší z kotěrovské moderny. Projektoval ji plzeňský rodák Jaroslav Rössler, žák Jana Kotěry. Rössler dokonale zkombinoval tiskařský provoz s komfortem obytné části. Komunika probíhala v přízemí systémem intimních dvorků a v patře obytnou terasou na střeše sazárny. Šnajdrova tiskárna byla první tiskárna, která začala vydávat v českém překladu knihy indického myslitele Rabindranátha Thákura ještě dřív než dostal Nobelovu cenu za literaturu.

  • Vila Vladislava Vančury

    Vila Vladislava Vančury

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 42,5 km od Penzion Lesní Fialka)

    Vilu pro rodinu lékaře a spisovatele Vladislava Vančury vyprojektoval Jaromír Krejcar v puristickém slohu. Projekt nakonec se sporným úspěchem upravil a realizoval místní stavitel Václav Vejvoda. Podle Vítězslava Nezvala si Vančura po nastěhování stěžoval že se v novém domě „komplikovaně žije“, kromě toho se rodina silně zadlužila. Ve vile byla i ordinace, kterou využívala pro svoji praxi Ludmila Vančurová. Ve druhém patře nad vlastním bytem měl spisovatel svoji pracovnu. Zde vznikla například Markéta Lazarová. Dne 12.5.1942 zde v této vile zatklo gestapo Vladislava Vančuru a za pár dní jej po obvinění za odbojovou činnost zatřelilo. Dům po navrácení vlastnického práva Vladislavu Vančurovi zdědily paní paní Ludmila Vančurová a její dcera Alena.

  • Ottova vila

    Ottova vila

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 42,6 km od Penzion Lesní Fialka)

    Vilu pro majitele význačného českého nakladatelství Jana Ottu navrhl arch. Otakar Novotný v roce 1909. Snad na přání stavebníka je pojata jako malebný letní dům s řadou dekorativních, figurálních a ornamentálních detailů. V západním průčelí sloužil ke vstupu západní vchod, krytý klenutým loubím v trojosém rizalitu, zasahujícím do mansardové střechy vysokým štítem. Jižní průčelí lemovala terasa se vzdušnou pergolou propojená s terasou při průčelí východním. Ústředním prostorem přízemí se stala patrová sloupová hala, z níž ústila schodiště do patra. Jídelna obrácená do zahrady, dámský pokoj, propojený se západním pánským pokojem. V patře a podkroví se nacházely ložnice a další obytné místnosti. Již v roce 1920 rodina nakladatele Otty dům prodala a v roce 1935 přešel do vlastnictví československého státu. Od 50. let sloužil ministerstvu dopravy a českým drahám jako budova železničního učiliště. Nyní je v majetku Městské části Praha-Zbraslav.

  • Zámek Zbraslav - Cisterciácký klášter

    Zámek Zbraslav - Cisterciácký klášter

    U Národní galerie 1, Praha, 15000

    (ve vzdálenosti 42,7 km od Penzion Lesní Fialka)

    Zámek Zbraslav byl původně cisterciácký klášter. Dnes najdeme v zámku výstavní prostory Národní galerie, byla tu umístěna sbírka asijského umění. V roce 1995 byl areál kláštera a zámku vyhlášen Národní kulturní památkou.

    Dnešní areál kláštera stojí v místech kde nechal ve 13. století král Přemysl Otakar II. postavit lovecký dvůr. Na místě tohoto dvora založil v roce 1292 Václav II. cisterciácký klášter. V areálu kláštera byl postaven konventní kostel jehož účelem bylo královské pohřebiště. V tomto kostele byl také Václav II. pohřben. První stavbou kláštera byl opatský dům, jež byl dostavěn v roce 1296. V roce 1297 byla započata stavba mariánského chrámu, po smrti Václava II. byla stavba ukončena. Další stavební práce se rozběhly až v roce 1329 a to díky Elišce Přemyslovně. Do roku 1333 byly postaveny další klášterní budovy. V roce 1420 byl klášter vypálen husity a v období třicetileté války pobořen. Další rozkvět kláštera nastal v období baroka. V letech 1709 až 1740 byl vystavěn nový konvent podle návrhů architektů J. B. Santiniho a později F. M. Kaňky. V roce 1785 byl klášter zrušen a komplex klášterních budov získal Joseph de Souvaige. Tento šlechtic v areálu bývalého kláštera nechal zřídit rafinerii a výrobnu cukru. V první polovině 19. století se majitelem areálu stává kníže Fridrich Öttingen-Wallerstein a tento nechává komplex klášterních budov upravit na knížecí sídlo. Počátkem 20. století vlastní bývalý klášter průmyslník Cyril Bartoň z Dobenína. Bartoň nechal provést rozsáhlé stavební úpravy podle návrhu architekta D. Jurkoviče. V roce 1939 byly v zámku umístěny sbírky Národní galerie. V 90. letech 20. století byl zámek v restituci vrácen jeho posledním majitelům Bartoňům z Dobenína.

    Národní galerie je v budově dřívějšího konventu. Nedostavěné severní křídlo areálu ukončuje sala terrena a před ní měl být postaven barokní kostel, na místě kde stával středověký kostel. Kněžiště kostela a hrobka Václava II. byly v místech kde je dnes socha svatého Václava od J.V. Myslbeka. Zámecká věž je vstupním prostorem do prelatury a původně tu stával lovecký hrádek.

  • Kostel sv. Jakuba Většího v Praze-Stodůlkách

    Kostel sv. Jakuba Většího v Praze-Stodůlkách

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 42,7 km od Penzion Lesní Fialka)

    Kostel sv. Jakuba Většího je původně románský a pochází z poloviny 13. století. K románské svatyni pak byl později přistavěn gotický presbytář. Kostel stál původně v opevněném areálu, který byl ohrazen silnou kamennou zdí. Toto opevnění padlo při přestavbě kostela v letech 1901-03. Dnešní podoba chrámu je novogotická, z původní jednolodní stavby se dochoval pouze kamenný gotický sanktuář. V interiéru najdeme novogotický hlavní oltář s obrazem sv. Jakuba Většího od malíře Konstantina Buška.

  • Zámek Bezděkov

    Zámek Bezděkov

    Bezděkov, 34041

    (ve vzdálenosti 42,8 km od Penzion Lesní Fialka)

    Zámek se nachází ve vsi Bezděkov na Klatovsku v Plzeňském kraji. Zámek je patrová obdélná budova s hranolovou věží, která je zřejmě pozůstatkem původní tvrze. Další dvě věže jsou v nárožích. Součástí zámeckého areálu jsou i hospodářské budovy a park. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Původní tvrz ze 14. století byla na počátku 18. století přestavěna na zámek. Poslední velké úpravy zámku proběhly po roce 1855 podle projektu architekta I. Ullmanna.

  • Kaple sv. Floriána v Kladně

    Kaple sv. Floriána v Kladně

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 42,9 km od Penzion Lesní Fialka)

    Kaple sv. Floriána je pravděpodobně posledním sakrálním dílem K. I. Dientzenhofera. Základní kámen kaple byl položen v roce 1751, dokončena byla ale až v roce 1872. Půdorys kaple vychází z centrální křížové dispozice s konkávně probraným průčelím, jež vymezují nakoso postavené hranolové věže.

  • Husův sbor v Kladně (bývalá synagoga)

    Husův sbor v Kladně (bývalá synagoga)

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 42,9 km od Penzion Lesní Fialka)

    Novorenesanční stavba z roku 1884 postavena pražským stavitelem E. Brandtem na místě původního židovského domu. Objekt má obdélníkový půdorys se segmentově vystupující apsidou. Západní průčelí je zdobeno černými mramorovými deskami se zlatými nápisy Starozákonného Desatera. V interiéru najdeme kopii Bílkova Ukřižovaného, jehož originál je ve svatovítské katedrále v Praze. Dnes sídlo Husova sboru církve československé husitské.

  • Hradiště a keltské oppidum Závist

    Hradiště a keltské oppidum Závist

    Praha, 14000

    (ve vzdálenosti 43,0 km od Penzion Lesní Fialka)

    Hradiště Závist je největším keltským oppidem - městem v Čechách a od roku 1989 Národní kulturní památkou. Pozůstatky hradiště najdeme v jižní části Prahy, na pravém břehu řeky Vltavy a naproti Zbraslavi. Hradiště se skládá ze dvou částí a to vrchu Hradiště a Šancí, jež jsou odděleny Břežanským údolím. Po hradišti byl vyznačen prohlídkový okruh. Oblast hradiště byla osídlena již od doby bronzové. První keltové se tu usídlili v první polovině 6. století př.n.l. a v těchto místech pobývali do počátku 1. století př.n.l. Nejstarší osídlení a opevnění bylo na návrší. Opevnění tvořily tak zvané vlčí jámy, příkop vylámaný ve skále a palisáda. Pak bylo hradiště na dvěstě let opuštěno, než přišli další keltové. V jihozápadní části podhradí vybudovali dubovou palisádu a opevnění posílili. V polovině 2. století př.n.l. bylo hradiště postaveno znovu od základů. Vzniklo dokonalejší a větší oppidum. Hradbu tvořily strmé sypané valy a na jejich vrchu byla palisáda a s protějším kopcem Šance tvořily jeden ochranný štít. Největší rozlohu 118 ha mělo oppidum ve 2. století př.n.l. V 1. století bylo oppidum napadeno a obsazeno germánskými válečníky. Germánské obyvatelstvo tu sice žilo, ale sídlo ztrácelo svůj význam. Byly tu objeveny stopy i po osídlení slovany v 7. století. Jako poslední důkaz o osídlení zdejšího hradiště je slovanské pohřebiště z první poloviny 10. století. Oppidum bývalo významným obchodním, řemeslným a obranným střediskem keltů. Při archeologickém průzkumu byly objeveny pozůstatky tkalcovského stavu, kovářské dílny, kuchyňské keramiky a zbytky skla. V oppidu byla postavena akropole s vlastním opevněním, což byla luxusnější část města. Bylo tu postaveno několik kamenných staveb a ve středu akropole stála keltská svatyně. Úbočí kopce bylo rozděleno terasami s obytnými domy a dílnami řemeslníků.
  • Zámek Kolešovice

    Zámek Kolešovice

    Kolešovice, 27002

    (ve vzdálenosti 43,0 km od Penzion Lesní Fialka)

    Zámek v centru obce Kolešovice, nacházející se v okrese Rakovník, v místě s kouzelnou přírodou, je i přes svůj vysoký věk stále dobře udržován. Prohlédnout si můžete původně renesanční budovu, která byla časem přestavěna do slohu barokního a dále ještě novodobě upravena. Okolní příroda vám pomůže zapomenout na vaše starosti a věnovat se aktivnímu odpočinku.

  • Bazilika Nanebevzetí P. Marie v Kladně

    Bazilika Nanebevzetí P. Marie v Kladně

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 43,0 km od Penzion Lesní Fialka)

    Původní stavbou na tomto místě byl gotický kostel z poloviny 14. století. Novorománská bazilika Nanebevzetí Panny Marie s hranolovou věží v západním průčelí pochází z let 1898-1900. Hlavní i boční loď jsou kryty dřevěným kazetovým stropem. V 70. a 80. letech 20. století byl kostel ve velmi špatném stavu a došlo dokonce k částečnému zřícení, ale po rekonstrukci byl v roce 2000 znovu vysvěcen.

  • Novorenesanční radnice v Kladně

    Novorenesanční radnice v Kladně

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 43,0 km od Penzion Lesní Fialka)

    Novorenesanční radnice je z téže doby jako bazilika Nanebevzetí Panny Marie, konkrétně z let 1898-99. Postavena byla podle návrhu Jana Vejrycha. Vejrych si zde přivzal ke spolupráci malíře Adolfa Libschera, jenž je autorem idilického hornicko-hutnického tryptychu s ústřední ženskou postavou symbolizující bohatnoucí Kladno. Radnice je nyní sídlem orgánů Statutárního města Kladna a Magistrátu města Kladna.

  • Zámek Kladno

    Zámek Kladno

    Zádušní 1, Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 43,0 km od Penzion Lesní Fialka)

    Nejvýznamnější kladenskou památkou je barokní zámek. Stojí na místě původní středověké tvrze zvané Horní, z níž se dochovaly pouze sklepy. Na těchto základech v 16. stol. postavili renesanční zámek. Dnešní podobu získal v roce 1740, kdy byl podle návrhu K.I. Dientzenhofera barokně upraven. Můžeme si zde prohlédnout kapli sv. Vavřince s nástěnnými malbami od J. K. Koláře. Kaple stojí v západním křídle zámku, slouží k církevním účelům. Během její nedávné rekonstrukce byly objeveny v historickém dřevěném sekretáři vzácné knihy. Dnes je zámek sídlem galerie (otevřeno celoročně). Její sbírky představují archeologické nálezy. Své sídlo zde má i Sládečkovo vlastivědné muzeum a pobočka městské knihovny Kladno. Součástí objektu je zahrada s medvědáriem.

    Otevírací doba Celoročně: Út - Pá: 9 - 12 a 13 - 17 h So a Ne: 13 - 17 h

    Vstupné dospělí 40,- Kč důchodci 20,- Kč děti, studenti 10,- Kč

  • Hrad Potštejn u Žinkov

    Hrad Potštejn u Žinkov

    Hrad Potštejn, Žinkovy, 33554

    (ve vzdálenosti 43,2 km od Penzion Lesní Fialka)

    Pozůstatky ranně gotického hradu postaveného pány ze Žinkov v 13. stol. Hrad byl opuštěn již v průběhu 14.stol. Dodnes se zachovaly hluboké příkopy, zbytky obvodových zdí a útočištné věže. Pod zříceninou romantická stavba poustevny, východně od hradu gloriet z poč. 19.stol. Cca 0,5km jižně Obrovo hradiště - pozůstatky keltského a slovanského sídliště. Kresba v úvodu 2. dílu žinkovské pamětní knihy s nápisem: "Zbytky hradní věže na Potštýně v r. 1816" http://www.pb.cz/alfa/zinkovy/reg_blizsiokoli.htm

  • Hotel Hofman

    Hotel Hofman

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 43,2 km od Penzion Lesní Fialka)

    V roce 1903 si vybral tehdejší generální ředitel kladenské Poldi hutě Alexandro Pacani pro stavbu reprezentativního podnikového hotelu věhlasného Josefa Hofmana. Ten předběhl svou dobu a v éře vrcholí secese překvapil střídmým jednoduchým domem z neomítaných kladenských struskových cihel. Také užití ocelových konstrukčních prvků plnilo nepřímou úlohu firemní reklamy. Dnes je přešlechtěný hotel jedinou celistvě dochovanou autorovou stavbou na našem území.

  • Petzoldova vápenka

    Petzoldova vápenka

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 43,6 km od Penzion Lesní Fialka)

    Jedná se o dvě věže Pacoldovy pece oválného půdorysu. Postaveny byly snad v 80. letech 19. století a dokládají průmyslový vývoj v Čechách. Vápenka je významnou kulturní památkou, ale přesto rychle chátrá. Tento vynález prof. Pacoldy umožnil obměnou tehdejších železářských pecí použití netříděného vápence. Obdobné kruhové vápenky z období po roce 1880 se dochovaly do dnešních dnů již jen tři: ve Velké Chuchli, Hulíně a Berouně. Vápenka patřila železnorudným dolům a hrudkám Ejpovice, nabylo pro ni využití a tak zchátrala do té míry, že ji filmaři využívali pro natáčení hrůzostrašných scén.

  • Zámek Žinkovy

    Zámek Žinkovy

    Žinkovy, Žinkovy, 33554

    (ve vzdálenosti 43,6 km od Penzion Lesní Fialka)

    Vznikl v druhé polovině 17. stol. v místech původní tvrze. U zámku se rozprostírá park a velký Žinkovský rybník. Po r. 1948 sloužil zámek jako odborářská zotavovna. V současné době je veřejnosti nepřístupný. Povolen je ovšem vstup do parku, který stojí za návštěvu.

  • Klášter Sv. Karla Boromejského

    Klášter Sv. Karla Boromejského

    Praha, 16000

    (ve vzdálenosti 43,6 km od Penzion Lesní Fialka)

    Ve staré části Řep stojí masivní budova kláštera, jehož plný název je klášter Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Do Prahy přišly boromejky v roce 1834 a založily pod Petřínem dodnes funkční nemocnici. Později zakoupily Taicmanův dvůr v Řepích na prostorné parcele,kde stával dvůr v letech 1859-1861 daly vystavět budovu kláštera s výchovným ústavem. Dvoupatrová budova měla čtvercový půdorys. Z hřebene střechy vyrůstala úzká ozdobná věžička s vysokou špičatou střechou a s osmi polokruhově zakončenými okny. Součástí kláštera byl i katolický kostel sv. Rodiny, vybudovaný na nároží klášterní budovy.

  • Kostel sv. Martina v Praze-Řepích

    Kostel sv. Martina v Praze-Řepích

    Praha, 16000

    (ve vzdálenosti 43,8 km od Penzion Lesní Fialka)

    Románský kostelík sv. Martina na katastru městské části Praha - Řepy. Kostel byl postaven koncem 12. století. V roce 1627 byl kostel přestavěn a rozšířen o věž. V 18. století byl kostelík rozšířen o kuchtu.

  • Kostel sv. Víta Dobřany

    Kostel sv. Víta Dobřany

    nám. T.G.M. 1, Dobřany, 33441

    (ve vzdálenosti 43,8 km od Penzion Lesní Fialka)

    Barokní kostel centrálního dispozice se dvěma oltáři na středu. Vlastníkém je Římskokatolická farnost Dobřany. MěÚ kostel provozuje jako výstavní a koncertní síň.
  • Zámek Chanovice

    Zámek Chanovice

    Chanovice, 34152

    (ve vzdálenosti 44,2 km od Penzion Lesní Fialka)

    Barokní zámek se nachází v obci Chanovice na Klatovsku v Plzeňském kraji. Zámek tvoří komplex jedno a dvoupatrových budov nepravidelného půdorysu kolem ústředního čtvercového nádvoří, do kterého vede dlouhý průjezd. Zachovalo se původní gotické zdivo s renesančními a barokními přestavbami. V interiéru zámku se uskutečňují příležitostné výstavy, ve sklepních místnostech je expozice lidových řemesel a v bývalých klenutých stájích lidové hračkářství. Na zámek navazuje rozlehlý park s vodními nádržemi a glorietem z 19. století. Původní gotická tvrz vznikla ve 14. století. Od 15. století ji vlastnili Chanovští z Dlouhé Vsi, kteří tvrz několikrát upravovali a patřila jim až do roku 1717, kdy ji koupili Rumerskichové, kteří nechali tvrz přestavět na barokní zámek. Od roku 1811 patřily Chanovice rodině Becherů, za kterých byl celý zámecký areál upraven prakticky do dnešní podoby.

    Celý zámecký areál v Chanovicích dnes tvoří společenské, vzdělávací, kulturní, ubytovací, odpočinkové a sportovní centrum pro občany šesti vesnic obce a pro návštěvníky obce. V Zámecké budově sídlí Muzeum Lidových řemesel.

  • Farní kostel sv. Mikuláše Dobřany

    Farní kostel sv. Mikuláše Dobřany

    Dobřany, 33441

    (ve vzdálenosti 44,4 km od Penzion Lesní Fialka)

    Existoval již před r.1259. V druhé polovině 14.stol. nahrazen vrcholně gotickou stavbou dovhovanou v obvodovém zdivu dodnes. Jako městský farní kostel je poprve zmiňován r.1431. R.1620 zcela vyhořel a zůstal tak až do r.1651, kdy byl provizorně opraven. K rozsáhlé pozdně barokní přestavbě došlo v letech 1757-58, kdy bylo nově zaklenuto kněžiště s freskou od J.J.Luxe, přistavěna příčná loď, zřízena kruchta, strop v lodi a nová fasáda včetně oken a střechy. Autor přestavby není znám, řešení však vychází z děl J. Augustona mladšího. Vnitřní cenné zařízení pochází ze stejné doby. V současné době se plánuje oprava jeho věže.
  • Kostel sv. Matěje v Horšicích

    Kostel sv. Matěje v Horšicích

    Horšice, 33455

    (ve vzdálenosti 44,4 km od Penzion Lesní Fialka)

    Obec Horšice leží jihovýchodně od Přeštic a první písemná zmínka o obci je z roku 1245. Dominantou obce je gotický kostel svatého Matěje pocházející ze 14. století. Kostel byl rozšířen o barokní kapli a nad kostelem se zvedá gotizující věž z roku 1859. Kostel se vyznačuje hrotitými okny, lomeným profilovaným portálem a gotickou klenbou v presbytáři.

  • Komunitní centrum sv. Prokopa

    Komunitní centrum sv. Prokopa

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 44,5 km od Penzion Lesní Fialka)

    Na Slunečním náměstí v Praze–Stodůlkách stojí od roku 2001 kostel sv. Prokopa, jenž nese název Komunitní centrum, tedy středisko s otevřenými dveřmi pro každého, kdo chce vejít. Elipticky tvarovaná loď této svatyně 21. století je nakloněna tak, že její osa směřuje k vertikále věže stojící na Slunečním náměstí. Tvůrcem projektu je arch. Zdeněk Jiran s kolektivem.

  • Zřícenina Dolní Bělá

    Zřícenina Dolní Bělá

    Dolní Bělá, 33152

    (ve vzdálenosti 44,5 km od Penzion Lesní Fialka)

    Zbytky původně gotického hradu, postaveného mezi lety 1313 a 1315 najdeme na kopci nad obcí Dolní Bělá. Později byl hrad přestavěn renesančně. V roce 1757 získal obec a hrad plasský klášter. V 18. století hrad postupně pustl a na konci 18. století byl zpustlý hrad rozbrán na stavební materiál. Z hradu se dochoval sypaný val s baštou, pozůstatky zdi a tři pilíře.

     

  • Kamenný most Dobřany

    Kamenný most Dobřany

    Mostecká, Dobřany, 33441

    (ve vzdálenosti 44,6 km od Penzion Lesní Fialka)

    Starý most přes Radbuzu byl postaven v místě původního brodu na staré dálkové cestě již ve středověku. Je zmiňován v 16.století, barokně byl upraven r.1784 a v r.1879 bylo nově postaveno třetí pole. Po postavení nového mostu přestal sloužit silničnímu provozu a slouží pouze chodcům a cyklistům. Spojuje město s místní částí Dobřánky klidnou pěší cestou mimo rušnou silnici. Z iniciativy městské rady v Dobřanech byla 7. července 1994 založena "Sbírka na pořízení sochy sv. Jana Nepomuckého ". Celkem 30 občanů a podnikatelů se podílelo na výtěžku 28.536 Kč. Rada města v únoru 1997 přijala nabídku od p.Václava Procházky ze Štěnovic na zhotovení sochy sv. Jana Nepomuckého. Dne 16. května 1998 v 10. hod. konalo se slavnostní svěcení sochy za účasti 150 občanů a hostů.
  • Zámek Nekmíř

    Zámek Nekmíř

    Nekmíř, 83034

    (ve vzdálenosti 44,7 km od Penzion Lesní Fialka)

    Zámek se nachází ve vsi Nekmíř na Plzeňsku. Zámek je patrová trojkřídlá budova, která má po stranách dvora pilířové arkády s klenutými chodbami. V zámeckém interiéru se dochovaly portály z původní tvrze. Na zámek navazuje park.

    Původní tvrz vznikla již ve 14. století. V roce 1620 tvrz vyhořela a půl století zůstala v rozvalinách. V roce 1705 získali panství Vrtbové, za kterých byla tvrz přestavěna na barokní zámek. Konečnou podobu zámek získal při přestavbě uskutečněné ve 2. polovině 18. století. Dnes je v havarijním stavu a chátrá.

  • Ruzyně

    Ruzyně

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 45,1 km od Penzion Lesní Fialka)

    Vesnice Ruzyně je připomínána již v zakládací listině kláštera v Břevnově, hlásící se do roku 993. V majetku kláštera zůstala do roku 1420, pak byla nějaký čas v majetku pražských měšťanů a od 16. století patřila pražskému purkrabství. Z roku 1406 se zachovala zpráva o tamější tvrzi a dvoru s trojím poplužím, jež byly klášterním majetkem. Za husitské revoluce byla Ruzyně zabavena pražskými městy, aby pak byla postoupena purkrabským statkům. V druhé polovině 15. století byla ruzyňská tvrz již pravděpodobně pustá. Roku 1592 vyhořel purkrabský dvůr. Byl znovu postaven, ale za třicetileté války se opět změnil v trosky. I vesnice byla v té době zpustošena, takže roku 1564 měla čtyři selské dvory, tři chalupy a jedno zahradnické stavení, ovšem šest selských statků zůstávalo pustých. 

    Před věznicí, tedy bývalým cukrovarem, se pouze v torzu zachovaly pozůstatky někdejší zemědělské osady, pocházející většinou z 18. a 19. století. K nejstarším z nich patří Kubrův statek (čp. 15) s uvedeným letopočtem 1732. Patřil rodině tajných evangelíků, tvrdě pronásledovaných ještě v 18. století před vydáním tolerančního patentu roku 1781. S rodem Kubrů souvisí i další významná památka Ruzyně, totiž toleranční hřbitov v Huberově ulici. Byl založen pro pohřbívání nekatolíků z širokého okolí (Šárky, Střešovic, Břevnova, Lysolají atd.) před rokem 1788. V revolučním roce 1848 zde demonstrovali pražští studenti, kteří tu položili věnce k uctění památky padlých bělohorských bojovníků, jejichž památku připomíná mohyla na vrcholu Bílé hory, vybudovaná v roce 1920 sokolskou jednotou.

    Od roku je střed bývalé vesnice Ruzyně chráněn jako vesnická památková rezervace.

  • Železniční viadukt Žampach

    Železniční viadukt Žampach

    Praha, 25401

    (ve vzdálenosti 45,1 km od Penzion Lesní Fialka)

    Kamenný most na Žampachu je dle některých zdrojů nejvyšší kamenný železniční most v České republice, podle jiných pramenů dokonce v Evropě. Technické parametry: výška - od nejvyššího místa mostovky ke dnu strže Kocour - 41,73 m, délka je 109 m. Most má sedm oblouků. Je postaven ze žuly.Most se stavěl v letech 1897 - 1899. První vlak tudy projel 1. května 1900. Pracovali na něm dělníci z celé Evropy, zejména Italové. Most nikdy nebyl opravován, přestože přes něj denně projede okolo třiceti vlaků. Pod viaduktem se můžete projít kdykoli anebo se po něm projet "Posázavským pacifikem".
  • Hrad Zvíkov

    Hrad Zvíkov

    Písek, 80145

    (ve vzdálenosti 45,2 km od Penzion Lesní Fialka)

    Nad soutokem Vltavy a Otavy, na místě, kde měli Keltové své sídliště, stojí dnes velkolepá stavba raně gotického hradu. Hrad byl postaven za vlády Přemysla Otakara II. Postupně se zde vystřídalo několik šlechtických rodů, mezi kterými byli Rožmberkové a Švamberkové. Později byl hrad částečně přestavěn v renesančním stylu. Prohlídková trasa v areálu královského paláce je volná, bez průvodce, zaměřená na mimořádně kvalitní architekturu s náznakově instalovanými prostorami Rytířského sálu, přípravny jídel, Svatební síně, atd. Volně je přístupná i kaple sv. Václava s nástěnnými malbami z 80. let 15. století a oltářem Mistra zvíkovského Oplakávání.
  • Kostel Panny Marie Vítězné na Bílé hoře

    Kostel Panny Marie Vítězné na Bílé hoře

    Praha, 16000

    (ve vzdálenosti 45,3 km od Penzion Lesní Fialka)

    Již čtyři roky po bitvě vyrostla na Bílé hoře malá barokní kaplička. Právě k ní v den výročí bitvy v roce 1624 směřovalo děkovné procesí. Císař Ferdinand II. položil nedaleko kapličky v roce 1628 základní kámen ke stavbě kostela Panny Marie Vítězné. Ke stavbě kostela však nedošlo, zůstala jen původní malá kaplička, kterou roku 1648 vyplenilo švédské vojsko. Více než půl století pustla a chátrala. V roce 1704 byla opravena a nově zasvěcena sv. Václavovi. O dva roky později byla kaplička rozšířena. V první třetině 18. století byla ke kapli přistavěna kruchta a dvě kapličky. Tímto získal kostelík půdorys kříže. Interiér kostelíka byl vyzdoben obrazy s výjevy bělohorské bitvy. Vznikl tak barokní poutní areál, jehož rozvoj však byl násilně přerušen. Císař Josef II. jej roku 1785 zrušil. Později byl areál opraven a opět navrácen původnímu účelu. Podruhé byl rozvoj poutního místa násilně přerušen v dubnu 1950, tentokrát komunistickou vládou. K obnově došlo po listopadu 1989, kdy se kostelíka ujal Břevnovský klášter.

  • Památník obětem nacismu v Lidicích

    Památník obětem nacismu v Lidicích

    Tokajická 152, Lidice, 27354

    (ve vzdálenosti 45,4 km od Penzion Lesní Fialka)

    Památník obětem nacismu se nachází přímo na místě tragédie, kde 10. června roku 1942 nacističtí vojáci vyvraždili a vypálili celé město. Stavba památníku začala tři roky po válce v roce 1948. Území starých Lidic bylo v roce 1962 vyhlášeno Národní kulturní památkou. V areálu památníku je muzeum s expozicí připominající lidickou tragedii a bronzové sousoší 82 lidických dětí, které nacisté zavraždili.

  • Kaple sv. Václava v Lázních

    Kaple sv. Václava v Lázních

    Praha, 25401

    (ve vzdálenosti 45,4 km od Penzion Lesní Fialka)

    V okrajové části města Jílové u Prahy, zvané Lázně, stojí kaplička sv. Václava, u které vytéká pramen, podle staré pověsti s léčebnými schopnostmi. Nad pramenem byla vystavěna kaplička ze dřeva, později zděná, dole klenutá a nahoře upravená jako kostelíček. Kaple není běžně přístupná. Přístupná pouze během Dnů evropského dědictví a kulturní akce Svatováclavské léto.
  • Kostel Narození Panny Marie v Malé Chuchli

    Kostel Narození Panny Marie v Malé Chuchli

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 45,5 km od Penzion Lesní Fialka)

    V roce 1132 obec Chuchelec s románským kostelíkem ještě patřila pražskému biskupství. Právě k tomuto roku je v písemnostech zmínka o kostele Narození Panny Marie. Od roku 1268 patřila Chuchle zbraslavskému klášteru, a když byl klášter v roce 1785 zrušen, stala se obec součástí zbraslavského panství. V roce 1774 byl kostelík barokně přestavěn a stal se součástí souboru chuchelských lázní, které na přelomu 18. a 19. století vznikly pří místním léčivém prameni, zmiňovaném už v roce 1760. Dosud je připomíná soubor obytných budov z této doby i název ulice V lázních. Nad bývalými lázněmi u pramene stojí prostá kaplička postavená po roce 1760 z lomového kamene.

  • Evangelický toleranční hřbitov

    Evangelický toleranční hřbitov

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 45,6 km od Penzion Lesní Fialka)

    Nejmenší pražský hřbitov o rozloze něco málo přes 500 m2. leží ve stráni nedaleko obvodové zdi obory Hvězda mezi ulicemi Huberova a Kralupská. Jeden z mála nekatolických hřbitovů zakládaných po vydání tolerančního patentu roku 1781. Byl zřízen na svahu Bílé hory před rokem 1788. Roku 1848 se tu shromáždili pražští studenti, aby zde položili věnce k uctění padlých bělohorských bojovníků. Tím se jim podařilo obejít policejní zákaz pořádat jakékoliv protirakouské shromáždění na Bílé hoře. Na hřbitově je dnes dochováno na 15 zčásti torzovitých náhrobků, hrobů je kolem třiceti.

  • Zřícenina Vrtba

    Zřícenina Vrtba

    Horní Bělá, 83018

    (ve vzdálenosti 45,6 km od Penzion Lesní Fialka)

    Hrad Vrtba byl postaven v letech 1313 až 1318 a nechal jej postavit významný rod pánů z Vrtby, kteří vymřeli po meči až v roce 1830. Samotný hrad zanikl už v 16. století.  Zachoval se pouze mohutný val s hlubokým příkopem a terénní nerovnosti. Zřícenina hradu je volně přístupná a dojdeme k ní po modré turistické značce z obce Vrtbo.

  • Zřícenina Skála

    Zřícenina Skála

    Radkovice, 82978

    (ve vzdálenosti 45,8 km od Penzion Lesní Fialka)

    Romantické zříceniny hradu Skála se ukrývají v hlubokém lese na členitém buližníkovém hřebenu poblíž Přeštic na Plzeňsku. Dispozice hradu byla neobvyklá. Hrad totiž tvořila za sebou umístěná 2 samostatná hradní jádra – Horní a Dolní hrad – které mohly plnit obrannou i obytnou funkci, a to nezávisle na sobě. Šlo tedy o u nás velmi vzácný typ dvojhradu. Horní hrad tvořily dva paláce. Dolní hrad byl donjonového typu s čtverhrannou obytnou věží. Kromě mohutných valů a příkopů se zachovaly zbytky hradeb přilepené ke skále a zdivo hradního paláce. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    První písemná zpráva o hradu pochází z roku 1318, kdy se po hradu psal Vilém z Rýzmberka. Za pánů z Rýzmberka hrad třikrát dobývalo vojsko krále Václava IV. Výsledky obléhání však nejsou přesně známy. V roce 1441 byl však hrad dobyt a vypálen kvůli loupeživým nájezdům hradní posádky. Hrad byl poté znovu obnoven, avšak postupně chátral a v roce 1568 se uvádí již jako pustý. Protože se z hradu ještě v 17. století zachovaly mohutné zříceniny, ve kterých se ukrývali loupežníci, nechal císař v roce 1652 Skálu rozbořit.

  • Štola sv. Josefa

    Štola sv. Josefa

    Praha, 25401

    (ve vzdálenosti 45,9 km od Penzion Lesní Fialka)

    Objekt se nenachází přímo ve městě, ale v Dolním Studeném. Štola sv. Josefa je jedním z mnoha důlních děl významné části jílovského zlatonosného revíru - Kocourském žilném pásmu. Celková délka dosud známých chodeb je 280 m (z toho přístupno je 200 m).
  • Letohrádek Hvězda

    Letohrádek Hvězda

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 46,0 km od Penzion Lesní Fialka)

    Letohrádek Hvězda nechal postavit Ferdinand Tyrolský. Sám byl i tvůrcem návrhu neobvyklého hvězdicového půdorysu. K tomuto počinu vyvstává jedna legenda která praví, že stavba vznikla údajně proto, aby zde mohla bydlet jeho tajná manželka, krásná dcera augspurského kupce, Filipína Welserová, ale to jen legenda.

    Budova byla vystavěna během roku a podle neobvyklého šestihrotého půdorysu ( o průměru 40 m ) nazvána Hvězdou. Je jednou z nejpozoruhodnějších děl renesanční architektury nejen v českých zemích, ale v celém zaalpském prostoru. Vnitřní dispozice objektu dělila na podzemí, přízemí a dvě patra. Zvolený půdorys představuje tzv. Šalamounovu hvězdu, magický obrazec dvou protínajících se rovnostranných trojúhelníků. V přízemí vznikla ústřední síň a kolem ní paprskovitě rozložených šest chodeb, pět místností a schodiště. Toto rozdělení se opakovalo i v prvním patře, druhé patro zaujímal jediný rozlehlý sál, určený pro slavnostní hostiny panstva. Střecha letohrádku byla původně mnohem vyšší než jak jí známe dnes a měla tvar lomeného šestibokého jehlance byla pokryta tehdy velice vzácnou mědí a na její věžičce byla umístěna pozlacená hvězda. Tato střecha byla kompletně odcizena, zřejmě kvůli měděnému krytí, v roce 1648 za švédského obléhání Starého a Nového Města pražského. Dnešní, jednoduchá pochází z doby panování Josefa II.

    V letech 1556-1560 dostala budova výzdobu - spodní podlaží štukami a antikizujícími postavami a ornamenty, které vyjadřují antické ctnosti a římskou statečnost.

    Obora Hvězda byla také ideálním místem pro táboření cizáckých vojsk při tažení na Prahu. Letohrádek i obora byla svědkem krátkého o to smutnějšího dramatu, osudové bitvy na Bílé Hoře 8. 11. 1620. Císař Ferdinand III. dal letohrádek znovu opravit, aby tam mohl roku 1652 uvítat německé kurfiřty. Dne 20. 11. 1741 přespal v letohrádku další český vzdorokrál Karel Albrecht Bavorský, ale pro malé pohodlí přesídlil druhý den do břevnovského kláštera.

    V dobách panování císaře Josefa II. byla budova letohrádku přeměněna dlouhou dobu ve skladiště střelného prachu. Teprve na základě četných proseb, protestů a intervencí byla v roce 1874 prachárna z letohrádku definitivně odstraněna.

    Po roce 1948 byl letohrádek Hvězda restaurován a upraven podle projektu prof. ing. arch. Pavla Jonáka, aby v něm mohlo být v roce 1951 otevřeno muzeum Aloise Jiráska. V roce 1964 byla ještě připojena expozice díla malíře Mikoláše Alše. Muzeum, součást Památníku národního písemnictví, je v provozu i dnes. V kontextu s muzejní expozicí byly při vchodu na vnitřní stranu ohradní zdi letohrádku osazeny reliéfy: Praotec Čech, Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč, Bratrstvo, Selské bouře, Temno, Česká expedice, P. Havlovský a Rok 1848. Ještě nutno dodat že v prvním patře se dochovaly renesanční krby, v druhém patře má velký sál původní podlahu z polévaných dlaždic.

    Letohrádek se nachází v krásném přírodním prostředí obory Hvězda v Praze 6. Byl vybudován v roce 1555 podle návrhů arcivévody Ferdinanda Tyrolského, který byl strýcem pozdějšího císaře Rudolfa II.. Měl sloužit loveckým hostinám a slavnostem. V přilehlém honebním revíru se chovali a lovili daňci, jeleni, bažanti, zajíci a bylo možné se i setkat s divokými koňmi. O celý revír se staral tzv. oborník. Nacházela se tady také i ovocná zahrada s jabloněmi a hrušněmi. Arcivévoda ve funkci místodržitele země sem neměl z Pražského hradu daleko. Jako jeden z prvních hostů navštívil právě dostavěný letohrádek arcivévodův otec – Ferdinand I., také v pozdějších dobách zde pobývaly významné osobnosti. Průběh bitvy na Bílé hoře jakoby předznamenal i pro Hvězdu nepřízeň osudu. Během 18. století se Hvězda stala dokonce vojenským objektem. Teprve po vzniku československého státu se dočkala obnovy. Dostupné pěšky, horské kolo
  • Zámek Dolní Břežany

    Zámek Dolní Břežany

    Dolní Břežany, 25241

    (ve vzdálenosti 46,1 km od Penzion Lesní Fialka)

    Renesanční zámek stojí uprostřed vsi Dolní Břežany ve Středočeském kraji. Zámek je dvoupatrový čtyřkřídlý objekt kolem čtvercového nádvoří, nad hlavním vstupem se tyčí čtyřpatrová hranolová věž. Zámek má sdružená renesanční okna. Směrem do návsi vybíhá zámecká kaple. Za zámkem je park s altánem z 19. století. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Kolem roku 1600 byl vybudován renesanční zámek, ke kterému byla v letech 1885 – 1887 přistavěna pseudorománská kaple sv. Maří Magdaleny. Při zámeckých úpravách v roce 1901 byla přistavěna lodžie.

  • Radnice a šatlava v Jílovém u Prahy

    Radnice a šatlava v Jílovém u Prahy

    Praha, 25401

    (ve vzdálenosti 46,1 km od Penzion Lesní Fialka)

    V Jílovém u Prahy stála radnice už v době pozdně gotické. Po požáru pozdější renesanční radnice v roce 1636 byli měšťané dlouho bez budovy městské samosprávy. V roce 1724 stála již radnice v nynější podobě. V roce 1854 přistavěla obec k věži vedlejší budovu a v roce 1855 vězení. Prohlídka radnice i šatlavy je možná pouze po předchozím objednání v Informačním centru.
  • Kostel sv. Vojtěcha Jílové u Prahy

    Kostel sv. Vojtěcha Jílové u Prahy

    Praha, 25401

    (ve vzdálenosti 46,2 km od Penzion Lesní Fialka)

    Je nejstarší budovou ve městě a byl vystavěn na místě dřevěného kostelíka v 1. polovině 13. století . V průběhu 17. a 18. století byl kostel několikrát opravován a barokizován. K jižnímu boku byla přistavěna kaple sv. Anny. Zajímavostí kostela je, že věž stojí mezi kněžištěm a lodí. Díky této architektonické zajímavosti a krásnému gotickému oltáři zde v roce 1983 natáčel režisér Miloš Forman několik scén pro film Amadeus. Prohlídka kostela je možná po předchozím objednání v Informačním centru.
  • Zřícenina Všeruby

    Zřícenina Všeruby

    Všeruby, 33016

    (ve vzdálenosti 46,6 km od Penzion Lesní Fialka)

    Na místě prastaré osady snad již z 9. či 10.století, byl koncem 12.století postaven šlechtický dvorec s kostelem sv. Martina. Před rokem 1269 zde vznikl kamenný hrad, který pozdeji zanikl a byl rozebrán na stavební materiál. Za Josefa II. byl kolem původního hradního kostela založen hřbitov.

  • Zámek Buštěhrad

    Zámek Buštěhrad

    Buštěhrad, 27343

    (ve vzdálenosti 46,6 km od Penzion Lesní Fialka)

    Barokní zámek se nachází na východním konci obce Buštěhrad na Kladensku ve Středočeském kraji. Zámek je dvoupatrová trojkřídlá budova na půdorysu písmene U, k západnímu bočnímu křídlu přiléhá zámecká kaple. Zámek není veřejnosti přístupný a je ve velmi špatném technickém stavu.

    V sousedství zničeného buštěhradského hradu byl v letech 1699 – 1705 vybudován zámek, jehož majitelkou byla Anna Marie Františka vévodkyně toskánská. V letech 1747 – 1754 byl zámek pozdně barokně upraven a rozšířen. Dnešní vzhled zámek získal v letech 1814 – 1816, kdy byla připojena dvě boční křídla a zámecká kaple, která od roku 1897 slouží jako farní kostel. V letech 1847 – 1918 patřil zámek do soukromého majetku habsburské císařské rodiny, občas tady bydlel i rakouský excísař a poslední korunovaný český panovník Ferdinand V.

  • Schubertova vila

    Schubertova vila

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 46,6 km od Penzion Lesní Fialka)

    Schubertova vila stojí v Praze Bubenči v Libocké ulici a dnes je po letech chátrání ve velmi špatném technickém stavu. Architektem pro advokáta JUDr. Eduarda Schuberta von Soldem byl jeho bratr Zdenko Schubert von Soldem. Vila spadá do skupiny několika významných pražských vil, vycházejících z tradice renesanční a antické architektury, které byly postaveny na přelomu 60. a 70. let 19. století. Charakterizuje ji malebná asymetričnost, umocněná typickou vyhlídkovou věží. Motiv věže, lodžie s toskánskými sloupy a teras s pergolami poukazuje k italské inspiraci. Půdorys vily je ve tvaru L a hlavní průčelí je členěno rizalitem ukončeným v patře otevřenou lodžií s malovaným kazetovým stropem. Nároží případně okenní a dveřní ostění zvýrazňuje bosování. V podřímsí probíhá malovaný vlys s ornamentálními a figurálními motivy. Ke komunikaci sloužilo mezi podlažími točité schodiště umístěné ve věži. V přízemí se necházely pokoje s klenutými stropy, kuchyně. Umístění druhé kuchyně v prvním patře nad tou přízemní naznačuje provozní oddělení tohoto podlaží, jehož centrální místností byla velká jídelna se vstupem na lodžii.

  • Zeyerova vila

    Zeyerova vila

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 46,7 km od Penzion Lesní Fialka)

    Jednopatrový objekt z druhé poloviny 19. století s částečně dochovanými dobovými interiéry stojí v Libocké ulici (č. p. 16) v Praze. V roce 1878 se sem nastěhoval Julius Zeyer se svojí matkou. Básník tvrdil že tady prožil nejšťastnější období svého života. Právě tady vytvořil cyklus epických básní Vyšehrad. V Liboci ale Zeyer dlouho nepobyl. Po smrti své matky se dostal do finanční tísně a vilu prodal. Byl tu pokoj kde Zeyer psal Vyšehrad. Pokoj má výhled k západu a je plný zlatorůžových odlesků, když slunce nad Divokou Šárkou zapadá. Tak popisovala své dojmy bývalá manželka vnuka Josefa Jungmanna paní Lauermannová. V libocké vile prožila poslední jaro svého života a tady také zemřela.

  • Kostel sv. Mikuláše v Kladně-Vrapicích

    Kostel sv. Mikuláše v Kladně-Vrapicích

    Kladno, 27201

    (ve vzdálenosti 46,9 km od Penzion Lesní Fialka)

    Kostel sv. Mikuláše je původně románská rotunda z počátku 13. století, přestavěná kolem roku 1400 v gotickém slohu. Naposledy podstatně rozšířena o západní část v roce 1858. Umělecky cenné barokní zařízení kostela je v současné době uloženo v depozitáři. Tuto památku najdete v kladenské části Vrapice, cca 5 km východně od centra.

  • Hradiště Šárka

    Hradiště Šárka

    Praha, 16000

    (ve vzdálenosti 47,3 km od Penzion Lesní Fialka)

    Hradiště Šárka bylo vybudováno nad soutěskou Džbán a na Kozákově skále. Oblast tohoto území byla osídlena již ve starší době kamenné. V 6. století sem přišli slované. V 7. až 8. století tu slované vybudovali rozlehlé trojdílné hradiště, jež zaujímalo plochu 25 ha. Hradiště bylo ze tří stran chráněno strmými skalními srázy a na čtvrté straně byly hradby a valy. Pozůstatky tohoto hradiště, především valy jsou tu vidět dodnes. Před vybudováním Pražského hradu bylo toto hradiště významným centrem širokého okolí. Hradiště zaniklo na konci 9. století. V roce 1995 bylo území bývalého hradiště vyhlášeno Národní kulturní památkou.
  • Rotunda sv. Máří Magdalény na Přední Kopanině

    Rotunda sv. Máří Magdalény na Přední Kopanině

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 47,4 km od Penzion Lesní Fialka)

    Celá rotunda je postavena ze zlaté opuky, těžené již po staletí v místních lomech. Z původního románského kvádříkového zdiva se však do dnešních dnů mnoho nedochovalo.

    Přesto si stavba dodnes podržela svoji dispozici: centrální loď je válcová, kruhového půdorysu, na východní straně je připojena nízká apsida, na straně západní pak vysoká věž čtvercového půdorysu. Dosud nejasného stáří je přístavba na jižní straně kostela: dnešní podobu získala jistě až v době moderní, ale po její východní straně je patrné osekané zdivo, které je pozůstatkem staršího přístavku - nelze vyloučit ani jeho románské stáří. Přesnější datování by však mohl přinést případný archeologický výzkum.

    Kromě okénka s pískovcovým ostěním (záklenkem) v jv. stěně apsidy (z jeho situování lze předpokládat podobné okénko i na protilehlé straně), jsou všechna okna novodobá. Pískovcový vstupní portál je jednoduchý obdélný.

    Překvapivá zjištění o vývoji stavby přinesl stavebně historický i archeologický výzkum. Je zřejmé, že věž i rotunda vznikly současně: dokladem je jednak jejich provázané zdivo v základech, jednak pravidelný čtvercový vnitřní půdorys věže, který by nevznikl v případě přístavby (naopak by kopíroval válcový plášť lodi, jako je tomu v případě jižní přístavby).

  • Bývalý větrný mlýn - Větrník

    Bývalý větrný mlýn - Větrník

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 47,7 km od Penzion Lesní Fialka)

    Zbytek větrného mlýna holandského typu z roku 1722, vestavěného na počátku 20. století do obytného komplexu, najdete v Praze na Břevnově na rohu ulic Za Zahradou a U Větrníku. Válcová trojpodlažní stavba zděného mlýna, tvořící jádro nynější obytné budovy, vznikla v polovině 18. století. Tento mlýn tu nestál sám, ale v těsné blízkosti tu stál ještě jeden údajně vyšší, štíhlejší. Tento druhý větrný mlýn zanikl v roce 1912. Starší větrník, který se dochoval dodnes, přešel v roce 1794 z klášterního majetku do rukou mlynářské rodiny Kohoutků. K ukončení mletí v něm došlo asi v 60. letech 19. století. Dnes je v objektu vybudován penzion.

  • Břevnovský klášter

    Břevnovský klášter

    Praha, 16000

    (ve vzdálenosti 47,7 km od Penzion Lesní Fialka)

    Břevnovský klášter patří řádu benediktinů. Klášter byl založen roku 993 pražským biskupem sv. Vojtěchem a knížetem Boleslavem II. Pobožným. Břevnovský klášter byl první mužský klášter na českém území vůbec. V 11. století byl v areálu kláštera postaven první kamenný kostel. Jeho krypta se pod dnešní bazilikou zachovala dodnes. Později byl na jeho místě postaven gotický kostel. Břevnovský klášter utrpěl velké škody za husitských válek. Obnovou a barokní přestavbou prošel po třicetileté válce a pak zvláště v první půli 18. století. Vznikl umělecky cenný a dodnes obdivovaný komplex budov se zahradou. Pohnuté byly dějiny kláštera ve 20. století. V roce 1950 byl břevnovský klášter komunistickou vládou zabrán. Klášter během komunistické éry značně zchátral. Na konci 20. století byl klášter vrácen benediktinům a prodělal rozsáhlou rekonstrukci. V posledních letech se pokračuje s opravami celého komplexu. Návštěvníkům je ve vyhrazených časech k dispozici odborný průvodce, aby je zavedl do barokní baziliky sv. Markéty, pozval je na exkurzi do románské krypty z 11. století a seznámil je s interiérem barokní prelatury.

  • Zámek Tuchoměřice

    Zámek Tuchoměřice

    Tuchoměřice, 25267

    (ve vzdálenosti 48,1 km od Penzion Lesní Fialka)

    Roku 1352 si jistý Heliáš, držitel statku Tuchoměřice, pronajal pro sebe a svou manželku Markétu od kláštera v Plasech les Choteč, kde založil dvůr. Pak se zde připomínají Pavel a Jan. Později byl statek v držení několika pražských měšťanů. V roce 1407 byl majitelem Čeněk z Valdštejna, který na statku pojistil věno své manželky Elišky z Obříství. Ale již v roce 1410 Tuchoměřice prodal Habartovi z Nedvídkova na Přelicích. Majitelé se pak střídali v rychlém sledu.

    V roce 1436 odkazovala svým synům věno pojištěné na Tuchoměřicích Kateřina z Tepence, manželka Hynka z Valdštejna na Rukštejně. Vzápětí po té se tu objevuje Zbyněk z Házmburka. V roce 1483 zde umřel Hynek Pihelský z Házmburka.Na začátku 16. století byl držitelem statku Bernard Glac ze Starého dvora a pak Baltazar Peřina ze Sloupna. Ten prodal statek Janovi Sluzkému Z Chlumu. Příslušníci tohoto rodu hospodařili na Tuchoměřicích celé století. Jejich zásluhou byla původní gotická tvrz přebudována na renesanční šlechtické sídlo. Tuchoměřice se za Sluzských staly jedním z významných center Českých bratří. Rodovým erbem Sluzských z Chlumu byl stříbrný štít s červeným stupňem.

    V roce 1615 koupil zámek Tuchoměřice s dvorem ,pivovarem, mlýny a vsí Tuchoměřice s chalupou rybářskou na Muráni, vsí Kněžívkou, tvrzí a dvorem Čičovice, vsí Malé a Velké Čičovice, Otta Jindřich z Vartenberka. I když v roce 1616 pojistil na tomto statku věno své manželky Doroty Boryňové ze Lhoty, dlouho Tuchoměřice nedržel a prodal je před rokem 1623 jezuitské koleji u sv. Klimenta v Praze.

    Na místě starého kostela sv. Víta a Linharta a bývalé středověké tvrze byl zbudován r. 1666 1668 nový kostel a jezuitská rezidence. Kostel byl postaven za účasti italského architekta Giovani Domenica Orsiniho. Nástěnné malby jsou od Josefa Kramolína (1768). Jezuité drželi statek Tuchoměřický a nedaleký hrad Okoř až do zrušení řádu císařem Josefem II. v roce 1773.

    V roce 1898 byla budova kláštera pronajata ústavu pro rekonvalescenty nadace Pislingovské,zřízeného z nadace a daru České spořitelny. Správou ústavu byla pověřena Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Po zrušení řádu komunistickým režimem v roce 1953 ústav připadl nemocnici Motol.

  • Zřícenina Petrohrad

    Zřícenina Petrohrad

    Petrohrad, 43985

    (ve vzdálenosti 48,3 km od Penzion Lesní Fialka)

    Zřícenina gotického hradu stojí na vysokém návrší nad obcí Petrohrad na Lounsku v Ústeckém kraji. Dochovaly se pouze obvodové zdi paláce, zbytky hradebních zdí a kaple Všech svatých vybudovaná v polovině 17. století na základech okrouhlé hradní věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad nechal ve 2. polovině 14. století postavit Petr z Janovic. Hrad byl majetkem pánů z Janovic do roku 1483, poté jej vlastnili Gutštejnové a páni z Kolovrat. V roce 1559 je hrad uváděn jako pustý.

  • Zámek Vojkov

    Zámek Vojkov

    Vojkov, 25754

    (ve vzdálenosti 48,7 km od Penzion Lesní Fialka)

    Pěkný zámek stojí na západním okraji obce Vojkov na Benešovsku ve Středočeském kraji. Zámek je dvoupatrová dvoukřídlá stavba, z níž vystupuje rizalit se štíhlou polygonální věží zakončenou novogotickým cimbuřím. V zámeckém sklepení se dochovalo přízemí z původní tvrze včetně kleneb a portálku z let 1360 – 1380. Za zámkem je terasovitě řešený park.

    Na místě zámku stávala gotická tvrz z poloviny 14. století, která byla majetkem zemanského rodu Vlčků Vojkovských z Vojkova. V 16. století byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Od roku 1548 vlastnili zámek páni z Říčan, kteří o něj však přišli při pobělohorských konfiskacích. Poté se na krátký čas stal majitelem panství Albrecht z Valdštejna, později se majitelé často střídali. Ve 2. polovině 17. století zámek zpustl, byl však barokně obnoven. V 70. letech 19. století byl zámek zvýšen o jedno poschodí, rozšířen a zmodernizován v pozdně klasicistním stylu. Později byl zámek ještě upravován. V současné době slouží zámek jako domov důchodců.

  • Zámek Kajetánka

    Zámek Kajetánka

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 48,8 km od Penzion Lesní Fialka)

    Jednopatrová usedlost Kajetánka byla postavena na někdejší břevnovské klášterní vinici po roce 1666. Poslední novodobější zásahy proměnily její charakter na tolik, že dnes o její historii vypovídají jen valené klenby s lunetami v jejím interiéru. V areálu byl zřízena první pražská továrna na vosková plátna. V roce 1881 Kajetánka vyhořela a výroba se přestěhovala do Holešovic. V letech 1885-89 tady žil významný český politik a publicista dr. Julius Grégr, ve venkovském prostředí se marně pokoušel zotavit z vleklé nemoci. Za minulého režimu zde sídlil Obvodní dům pionýrů a mládeže. V současné době je bývalá usedlost Kajetánka opuštěná a zdevastovaná, stejně tak její parčík s jezírkem, který je celý zarostlý náletovými křovinami. A tak nezbývá než doufat že se osud této památky co nejrychleji změní.

  • Hrad Džbán

    Hrad Džbán

    Mutějovice, 27007

    (ve vzdálenosti 48,9 km od Penzion Lesní Fialka)

    Nevelké zříceniny hradu stojí na opukovém hřbetu Džbán nedaleko Mutějovic na Rakovnicku ve Středočeském kraji. Hrad měl přibližně trojúhelníkový půdorys. Hrad byl kombinací hradního typu s plášťovou zdí a francouzského kastelu. Z hradu se dochovaly skromné zbytky zdí hradních paláců, hradeb, jedné z věží a také dosud hluboký příkop. Hradní areál je porostlý vysokým lesem. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Na místě pravěkého hradiště byl zřejmě koncem 13. století vybudován hrad, který byl založen jako královský. Nedlouho po svém založení byl však hrad opuštěn a postupně se změnil ve zříceninu. Dostupné pěšky, horské kolo

  • Střešovická „zlatá ulička“

    Střešovická „zlatá ulička“

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 48,9 km od Penzion Lesní Fialka)

    Kouzelný soubor nízkých domečků při ulici Na Kocourkách a Ve Střešovičkách lze s trochou nadsázky označit za malou „Zlatou uličku Střešovic“. V těchto místech, od roku 1838 nazývaných Malé Střešovice a později Střešovičky, se pravděpodobně již v 17. století rozkládala vinice Kocourka. Jméno zřejmě získala díky někdejšímu vlastníkovi pozemku. Bývalá viniční usedlost má č. 6/36. Až do roku 1784 stál tento domek osamoceně, teprve pak přibyl dům s č.p. 16 a následně další objekty. Střešovičky jsou také úzce spojeny s tvorbou malíře Karla Holana.

  • Kajetánská kaple

    Kajetánská kaple

    Radimova ulice, Praha 6, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 48,9 km od Penzion Lesní Fialka)

    Pozoruhodné pozůstatky kaple Navštívení Pann Marie najdeme při začátku Radimovy ulice. Z církevní stavby jež patřila k nedaleké Kajetánce se sice zachovalo pouze torzo, ale i tak stojí za shlédnutí. Bylo zde první pražské sídlo řádu theatinů (kajetánů), odvozujících svůj původ od sv. Kajetána, jenž založil svůj řád v Římě roku 1524, žijící v naprosté chudobě. V roce 1665 putovalo několik theatinů do Ruska a cestou se zastavili v Praze. Tady se s nimi seznámil Bernard Ignác Bořita z Martinic, jenž byl tehdy nejvyšším purkrabím. Zbožný hrabě brzy získal povolení, aby se mohl řád usadit v Praze na trvalo, a sám mu velkoryse věnoval vlastní pozemek i s vinicí, usedlostí a starší kaplí, kterou přikázal přestavět. V současnosti je kaple zpustlá, i když je na tom o něco lépe než samotná usedlost a na rozdíl od ní si také uchovala tajemnou, romantickou tvář.

  • Zřícenina hradu Buben

    Zřícenina hradu Buben

    Město Touškov, 33033

    (ve vzdálenosti 49,0 km od Penzion Lesní Fialka)

    Zřícenina hradu Buben se nachází nad soutokem Plešnického potoka a řeky Mže, přibližně 4 km západně od Města Touškov. Původní hrad byl založen ve 14.století a do dnešní doby se z něj zachovaly zbytky brány a věžovitého stavení. Kolem roku 1567 je uváděn jako pustý. Zřícenina je volně přístupná - nejbližší vlaková stanice je Plešnice.

  • Bývalá poutní cesta z Prahy do Hájku

    Bývalá poutní cesta z Prahy do Hájku

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,0 km od Penzion Lesní Fialka)

    V blízkosti tramvajové zastávky Dlabačov se nachází první z kaplí bývalé poutní cesty z pražské Lorety do barokního kláštera v Hájku u Prahy. Původně byla tato cesta vroubena 20 výklenkovými kaplemi, postavených v letech 1720-24, do současné doby se jich zachovalo jen 11. Kaple jsou jednoduché stavby z opukového, cihelného popřípadě smíšeného zdiva, které jsou z čelní strany, u některých i z bočních stran, profilovány. Výzdobu tvoří pilastry s pískovcovými patkami a hlavicemi. Také parapetní desky nik jsou kamenné. Zastřešení každé kaple je z bohatě profilovaných kamenných desek, na kterých je uprostřed umístěn kamenný kříž a po stranách dvě kamenné koule. Původní výtvarná výzdoba nik se bohužel nezachovala. Výklenky jsou zdobeny freskami s výjevy ze života Panny Marie a sv. Františka. Na první kapličce byl vyobrazen Hájek a nad ním dva andělé nesoucí loretánský domek, po stranách sv. František se sv. Antonínem a údaj, že kapličku dal postavit arcibiskup Ferdinand hrabě Khüenburg. Dvacátou kapličku zdobil obraz Korunování P. Marie a sv. Františka „ve sláva nebeské“. Ta byla postavena nákladem Karla Joachima z Bredy. Iniciátorem rehabilitace poutních kapliček byl hostivícký kronikář ing. Jiří Pergl.

  • Zámek Jenerálka

    Zámek Jenerálka

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,1 km od Penzion Lesní Fialka)

    Jedná se o rozsáhlý areál budov a volných prostranství. V raném středověku i později tudy procházela kolem Jenerálky velmi důležitá komunikace. Ta směřovala od Prahy k Horoměřicům, Tursku a dále na sever. Bývalý hospodářský dvůr Jenerálka č. p. 2308 se zahradou pochází pravděpodobně z konce 18. století. Pozdější výrazná neobarokní přestavba setřela původní architektonický výraz i charakter staveb. Obytné budovy tím získaly spíše zámeckou podobu. Objekt č. p. 2309 je bývalý hostinec a čp. 2310 bývalá kovárna.

    V roce 1922 koupila Jenerálku kancelář československých legií a Podpůrného fondu legionářského, který předělal objekt na domov legionářů-invalidů. Byly změněny vnitřní dispozice a touto přestavbou byly získány obytné místnosti pro 150 chovanců a nezbytné společenské prostory jako kuchyně, jídelna, prádelna, sušírna, koupelny, hovorna, knihovna, čítárna a herna. Jako novinka bylo zavedno ústřední topení.

    V srpnu roku 1942 po atentátu na Reinharda Heydricha byla Jenerálka dočasně přeměněna na Kinderheim – Dětský domov. Nacisté zde schromáždili na 48 dětí ve věku od 3 do 14 let, sirotků, jejichž rodiče byli popraveni, nebo zmizeli v pekle koncentračních táborů. O děti se staraly dvě ošetřovatelky které v podstatě, nehledě k věku dětí zajišťovaly vojenský režim dne. Pokud se šlo na vycházku, šly děti ve dvojicích. Skupinu vedla ošetřovatelka s policistou a zástup uzavíral opět policista. Protože podle nacistů docházelo k nežádoucímu kontaktu obyvatelstva s dětmi byla za tímto účelem uzavřena část Tiché Šárky. Kinderheim na Jenerálce skončil dnem 14.4.1944 kdy byly všechny děti odvezeny do internačního tábora Svatobořice na jižní Moravě.

    Na samém konci války nechal na Jenerálce Karl Hermann Frank internovat celou řadu politiků, dosud vězněných na různých místech a vykonával na ně neúspěšný nátlak, aby vytvořili novou vládu a převzali správu české země. Za minulého režimu v objektech sídlil národní podnik Tesla – vakuová technika. Objekty zámečku se dostaly do katastrofálního stavebního stavu.

    Po roce 1990 byly technické prostory zrušeny a byla vypsáno výběrové řízení na nové využití objektu. Zájem projevili mimo jiné také politik a hudebník Michael Kocáb a Čechoameričan Boris Korbel. Záměrem bylo zřídit tu hotel a byznyscentrum. Akle pro velké náklady z těchto záměrů sešlo. Formou přímého prodeje nakonec objekty získala baptistická církev, která zde zřídila Mezinárodní baptistický teologický seminář.

  • Klášter a kostel Sv. Gabriela

    Klášter a kostel Sv. Gabriela

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,1 km od Penzion Lesní Fialka)

    V zadní části zahrady Kinských stojí málo známý klášter s kostelem sv. Gabriela, jehož zakladatelkou byla hraběnka Gabriela Sweerts-Šporková. Rozhodla se založit první sídlo benediktinek beuronské kongregace v Praze. Klášter byl zasvěcen jejímu křestnímu patronu archandělu Gabrielovi. Základní kámen ke stavbě kláštera byl položen roku 1888. Stavbu i výzdobu provedli příslušníci řádu beuronských benediktinů. Kostel o délce 26 m a šířce 13 m se skládá ze dvou lodí, z nichž hlavní vyšší má dřevěný strop a postranní nižší je klenutá. Kostel má mohutnou čtyřhrannou třípatrovou věž o výšce 43 m s jehlancovitou střechou a krásný bohatě zdobený portál v hlavním vchodu. Nad ním jsou sochy sv. Benedikta a sv. Scholastiky a ještě výše patron chrámu archanděl Gabriel. Kostel byl vysvěcen v roce 1891 a v roce 1899 sem přišly první sestry benediktinky ze starobylého opatství na Nonnbergu v Salzburgu.

  • Müllerova vila od Adolfa Loose

    Müllerova vila od Adolfa Loose

    Nad Hradním vodojemem 14, Praha, 16000

    (ve vzdálenosti 49,1 km od Penzion Lesní Fialka)

    Müllerova vila nebo také Loosova vila je luxusní funkcionalistický dům v Praze na Ořechovce. Vilu nechal postavit bohatý spolumajitel proslulé stavení firmy Kapsa-Müller, František Müller, pro svoji rodinu. Vilu postavili v letech 1928 až 1930 architekti Adolf Loos a Karel Lhota. Ve vile jsou uplatněny nejen funkcionalistické myšlenky Loose, ale i tak zvaná teorie Raumplanu. To znamená, že prostor není členěný na jednotlivá patra. Jednotlivé místnosti tvoří jakési kvádry a prolínají se v různých úrovních. Vila má strohé vnější průčelí se zajímavým umístěním oken. Interiér vily je velmi elegantní. Za socialismu byl dům znárodněn a vdova po Františku Mülllerovi mohla obývat pouze dvě místnosti. Ostatní místnosti sloužily různým komunistickým institucím. Paní Müllerová se pokusila zachránit co nejvíce z vybavení vily a tak řadu věcí věnovala přátelům a nebo prodala, díky tomu se po pádu totality podařilo získat řadu věcí z původního vybavení vily. Po sametové revoluci byla vila vrácena dědicům a od nich ji odkoupilo hlavní město Praha. Vila byla podle dochovaných fotografií rekonstruována a zpřístupněna veřejnosti. V roce 1995 byla Müllerova vila vyhlášena Národní kulturní památkou. Prohlídka vily je umožněná pouze po předchozí rezervaci.
  • Kostel sv. Norberta v Praze-Střešovicích

    Kostel sv. Norberta v Praze-Střešovicích

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,3 km od Penzion Lesní Fialka)

    Z podnětu strahovského opata Zikmunda Starého byl ve Střešovicích na přelomu 80. a 90. let 19. století postaven prodle projektu Františka Rožánka v novorománském slohu kostel sv. Norberta. V roce 1891 dostal chrám tři zvony - Zikmunda, Josefa a menší sanktusový.

  • Usedlost Beránka

    Usedlost Beránka

    Na Beránce 2, Praha 6, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,3 km od Penzion Lesní Fialka)

    První zmínka o vinici, která se nacházela na místě dnešní usedlosti je z roku 1559. Usedlost má pojmenování podle svého majitele malostranského měšťana Pavla Beránka, který koupil zdejší vinici i s příslušenstvím v roce 1645. Zhruba dnešní podoby se usedlost dočkala za pozorné péče Linharta Ferdinanda Meisnera, univerzitního profesora. Podle Stabilního katastru z roku 1840 náleželo Beránce více než 35 jiter půdy, z toho 27 jiter tvořila pole, vinice již zde nebyla už žádná. Ve 20. a 30. letech 20. století se za majitele stavitele Antonína Zemana dočkala usedlost další přestavby. V levém křídle byl zřízen krám, byt pro domovníka, 2 stáje, kanceláře a pekařský krám, pravé křídlo bylo upraveno jako restaurace, pokoje a krám, část dvora se proměnila v restaurační zahradu. Posledním soukromým majitelem byla rodina Zímova. Po válce přešla usedlost do majetku OPBH, pak patřila Ústavu stavebních informací. V 80. letech 20. století byla usedlost rekonstruována dnes jsou zde kanceláře a sklady.

  • Klášter Sacré Coeur

    Klášter Sacré Coeur

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,4 km od Penzion Lesní Fialka)

    Pražský klášter Nejsvětějšího Srdce Ježíšova byl založen roku 1872 na místě bývalé usedlosti v zahradě hraběte Claryho, kostel vybudován v letech 1882 – 1884. Klášterní budova postavená v pozdně klasicistním slohu. Architektonicky a půdorysně členitá a cenná stavba se zajímavou dispozicí, jejíž součástí se stal i o něco mladší kostel. Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova je neogotická stavba. V interiéru hodnotné nástěnné malby ve stylu beuronské benediktinské školy. Od stejného autora pochází i projekt protějšího kostela a kláštera sv. Gabriela.

  • Smíchovská synagoga

    Smíchovská synagoga

    Praha, 15000

    (ve vzdálenosti 49,4 km od Penzion Lesní Fialka)

    Smíchovská synagoga je druhá nejmladší synagoga v Praze hned po Španělské. Byla vystavěna v roce 1863 v maursko-novorománským stylu, ale následně přestavěna na počátku 20. století (1931) ve stylu monumentalistickém. 

    Jednalo se o velmi důkladnou a rozlehlou budovu, pod hlavním sálem podsklepenou, s teplovzdušným topením, vyzdobenou nástěnnými malbami, s vysokým svatostánkem a vitrážovými okny. Novorománská stavba byla ukončena vystupující kordonovou římsou s obloučkovým vlysem a deskami Desatera uprostřed. Na západě k hlavní stavbě přiléhala předsíň s hlavním vstupem a ženskou galerií v patře. Základní dispozici hlavního sálu tvořil podélný prostor, sklenutý devíti klenbami mezi maurskými oblouky na čtyři pilíře uprostřed.

    Od roku 1941 zde nacisté skladovali zabavený židovský majetek. V dobách komunistického režimu sloužila jako skladiště pro nedaleké ČKD. Byla dokonce určena k demolici, památkářům se však stavbu podařilo zachránit. V roce 2004 byla zrekonstruována a přestavěna na židovský archiv. Byla přistavěna nová budova, předzahrádka a změněno okolí stavby.

  • Vyšehrad

    Vyšehrad

    Praha, 12000

    (ve vzdálenosti 49,5 km od Penzion Lesní Fialka)

    Vyšehrad je národní kulturní památkou. Dnešní podoba opevněného sídla s mohutnými cihelnými hradbami, bastiony aj. pochází většinou z barokní přestavby, stejně jako brány Táborská a Leopoldova. Třetí brána – Cihelná či Nová – je empírová z roku 1841. Středověkou slávu přemyslovského sídla dnes připomínají kromě církevních staveb pouze torzo brány Špičky, barokní budovy se zdivem strážní věže, fragmenty románského mostu a zříceniny gotické strážnice zvané Libušina lázeň na skále nad řekou Vltavou.

    Druhé pražské sídlo českých panovníků bylo s největší pravděpodobností založeno během 10. století na strmé skále nad pravým břehem řeky Vltavy. Vyšehrad střežil od jihu vstup do pražské kotliny. Vrcholem slávy Vyšehradu bylo období po roce 1067, kdy sem trvale přesídlil z Pražského hradu kníže Vratislav II. Za něj byl Vyšehrad přeměněn na honosné panovnické sídlo s palácem, několika kostely a kaplemi a byla tu založena kapitula s kapitulním domem. Ve zvelebování Vyšehradu pokračovali i jeho nástupci až po Soběslava I., který kolem roku 1140 přesídlil na Pražský hrad. Poté Vyšehrad ztratil svůj význam a pustnul, změnu přinesla až vláda Karla IV. Ten nechal pustnoucí areál v letech 1348 – 1350 zcela přestavět ve vrcholné gotice, dal také vybudovat nové opevnění se dvěma bránami, královský palác a upravit kapitulní kostel sv. Petra a Pavla. V roce 1420 obsadili a vyplenili Vyšehrad husité, v roce 1448 se jej zmocnilo vojsko Jiřího z Poděbrad. Pak byl celý areál ponechán svému osudu a postupně se změnil v ruiny. V letech 1654 – 1678 byl Vyšehrad přebudován na mohutnou barokní pevnost, která se však nikdy neuplatnila. Stavební činnost pokračovala i později.

    Areál Vyšehradu je volně přístupný, objekty se vstupným jsou otevřeny po celý rok, jedná se o kasematy se sálem Gorlice, expozice Pevnost Vyšehrad, bazilika sv. Vavřince, kostel sv. Petra a Pavla.

    Otevírací doba denně od 9,30-17h (měsíc XI.-III.) 9,30-18h (měsíc IV.-X.)

    Vstupné Galerie Vyšehrad: 10 Kč Cihelná brána (výstava): 10 Kč (děti do 6 let zdarma.) Kasematy a Gotický sklep (s průvodcem): 30 Kč, zlevněné 20 Kč (děti do 6 let zdarma), rodinné vstupné (2 dospělí a 2 děti) 60 Kč

  • Strahovský klášter

    Strahovský klášter

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,5 km od Penzion Lesní Fialka)

    Klášter řádu premonstrátů byl založený v roce 1140 díky olomouckému biskupovi Jindřichu Zdíkovi králem Vladislavem II. Dnešní barokní podoba je z 2. poloviny 17. a z 18. století. V areálu se nachází kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostel svatého Rocha, budovy kláštera, knihovny a hospodářské budovy. V 18. století byly v klášteře soustředěny hodnotné umělecké sbírky. Opat Ziedler založil v areálu kláštera Strahovskou obrazárnu. Dnes jsou v obrazárně umělecká díla výtvarného umění z 14. až 19. století. Tato sbírka obrazů je označována jako nejcennější klášterní sbírka ve střední Evropě. V objektu kláštera je kromě obrazárny, Strahovská knihovna a Teologický sál. Od roku 1953 je v klášteře Památník národního písemnictví.

  • Bývalá akropole Vyšehradu

    Bývalá akropole Vyšehradu

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,5 km od Penzion Lesní Fialka)

    V západní části akropole stával knížecí později královský palác. Dnes už zde najdeme jen fragmenty ukazující asi jeho rozsah a v pozůstatku středověké strážní věže je dnes umístěna Galerie Vyšehrad. Nedaleko odtud je i zachována středověká studna. Největší část bývalé akropole vyšehradu dnes zaujímá park. V místech dnešního sadu stávala od 17. století dnes už zaniklá zbrojnice. Byla vystavěna v souvislosti s barokním opevňováním a na jejím vzniku se podíleli stavitelé Bossi, Carlo Lurago a kameník G.B. Spinetti. Šlo celkem o jednoduchou budovu navíc nikdy nedokončenou podle původních plánů, s obrovskými sály pro ukládání zbraní. Roku 1927 objekt vyhořel a bylo rozhodnuto o jeho demolici. Jediné co se z této stavby dochovalo jsou dva kamenné portály, spojené navzájem rubovými stranami a zasazené do ohradní zdi nově vytvořeného parku V sadu pak byly umístěny čtyři sousoší od Josefa Václava Myslbeka. Vztahují se k čekým bájím a představují pěvce Lumíra a alegorie Písně, hrdinové dívčí války Ctirad a Šárka, kněžna Libuše s Přemyslem a pěvci Záboj a Slavoj. Sousoší původně zdobila Palackého most, ale při náletu v roce 1945 byla poškozena. Po opravě se na původní místo již nevrátila. Při ohradní zdi parku byl při archeologických výzkumech v letech 1931/2 objeveny a odkryty zbytky románského mostu z konce 11. století. Most, původně 23 m dlouhý, spojoval tehdejší románskou baziliku s knížecí akropolí, takže právě někde v těchto místech vedl příkop oddělující akropoli od zbytku Vyšehradu. Svému účelu sloužil až do 15. století. Šířka mostu přesahovala 5 m, jediný odkrytý oblouk měl klenbu o šířce asi 280 cm.

  • Gymnázium Jana Keplera - Kurzův dům

    Gymnázium Jana Keplera - Kurzův dům

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,5 km od Penzion Lesní Fialka)

    Počátkem 30. let minulého století byli pražané zaujati nálezem mimořádného významu. Při výkopech základů pro stavbu obecné a občanské dívčí školy na Hradčanech, byl znovu objeven částečně zachovaný dům říšského místokancléře Jakuba Kurze ze Senftenavy. Nález o to vzácnější, že v tomto domě bydlel a krátce jej i vlastnil významný dánský astronom působící na dvoře císaře Rudolfa II., Tycho Brahe. Později v něm krátce bydlel další významný velikán vědy, astronom a matematik Jan Kepler. Rozsáhlý renesanční letohrádek Jakuba Kurze koupil pro Braheho samotný císař za 10.000 říšských tolarů. Dům byl nejvýše položeným domem v tehdejší Praze a patřila k němu i rozsáhlá zahrada. Zkáza postihla dům za vpádu saského vojska do Prahy v roce 1631. Po skončení třicetileté války dům zanikl definitivně. Na zdejších pozemcích byla prováděna výstavba nové, mohutné fortifikace. Co nebylo zastavěno, bylo zavezeno zeminou. Sejde z očí, sejde z mysli, za dobu 250 let již nebyl nikdo schopen určit kde původní dům, ve kterém bydleli slavní učenci rudolfínské Prahy vlastně stál.

    Na počátku 20. století při zemních úpravách byly poprvé znovu objeveny zbytky tohoto domu. Byla provedena topografická a kresebná dokumentace. Nalezena byla brána, okna, zbytky schodišť, z nichž jedno vřetenové provedené v opuce a spojující tři místnosti bylo asi tajné, neboť mělo šířku pouze 65 cm. V některých místnostech byly patrny ještě zbytky maleb. Na křížové klebně jedné z místností bylo zobrazeno nebe poseté hvězdami se sluncem a měsícem. Škoda že tenkrát ještě nebyl ten správný čas a vůle k úplnému odkrytí objektu. Bohužel z důvodu snižování terénu byly dokonce části zdí o 40 cm a někde i více odbourány. Na konec, na podzim roku 1902 bylo vše opět zasypáno a zbytky domu opět téměř na 30 let zmizely pod terénem.

    V září roku 1930 byla započata výstavba tohoto gymnázia. Bylo vydáno povolení s tím že zbytky Kurzova domu mají být zachovány, přesto padla za oběť hlavnímu pilíři novostavby, část jihozápadního nároží i s přilehlým slepým oknem. Nakonec byly znovu odkryté zbytky domu přeměřeny, provedena další dokumentace a vše překryto železobetonovou deskou. Dnes je nad touto deskou částečná parková úprava mezi gymnáziem a stanicí elektrické dráhy Pohořelec. Ve školní jídelně gymnázia při odbourání příčky se objevil fragment portálu Kurzova domu. Úmyslem vedení školy je portál zviditelnit skleněnou stěnou.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Strahově

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Strahově

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,6 km od Penzion Lesní Fialka)

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie je v jádru trojlodní románská bazilika s gotickou příčnou lodí, prodlouženou r. 1627 a s renesančním kněžištěm. Kostel založili v 2. pol. 12. století pro svůj klášter členové řádu premonstrátů, během staletí byl několikrát přestavován, takže v jeho dispozici lze pozorovat stopy různých stavebních slohů.

    Základ tvoří románská trojlodní bazilika s příčnou lodí a dvěma průčelními věžemi se zbytky gotických kleneb. Na počátku 17. století byl přestavěn závěr a postaveny věže nad rameny příčné lodi a v průběhu 1. pol. 18. století vzniklo nové barokní průčelí. V kostele působili slavní varhaníci Jan Křtitel Kuchař a Robert Führer. V roce 1787 zde na varhanech improvizoval W. A. Mozart. Původní varhany byly po r. 1900 vyměněny.

  • Kostel sv. Vavřince na Vyšehradě

    Kostel sv. Vavřince na Vyšehradě

    Soběslavova ul., Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,6 km od Penzion Lesní Fialka)

    V Soběslavově ulici nalezneme jednu z nejvýznamnějších památek Vyšehradu, zbytky kostela sv. Vavřince. Původní předrománský kostel, pravděpodobně z 1. pol. 11. století, byl na konci téhož století nahrazen trojlodní románskou bazilikou. Kostel stál těsně za příkopem akropole a byl zřejmě vázán právě k ní. Významným nálezem z této doby je zejména skvostná dlažba. Archeologické nálezy potvrzují že kolem kostela býval hřbitov. Okolo roku 1326 byl upraven v gotickém slohu a byl k němu přistavěn dům. V bouřlivých událostech roku 1420 byl těžce poškozen a v následujícím roce postupně rozebírán. Částečně byl začleněn do budovy děkanství, kde na jeho pozůstatcích vznikla roku 1507 kaple sv. Vavřince. Uvnitř objektu jdou dnes uloženy fragmenty náhrobních desek z 11. a 12. století, gotických náhrobků a další stavební zlomky.

  • Vyšehradský hřbitov se Slavínem

    Vyšehradský hřbitov se Slavínem

    V Pevnosti 159/5b, Praha, 12800

    (ve vzdálenosti 49,6 km od Penzion Lesní Fialka)

    Ve druhé polovině 19. století byl v novogotickém slohu přestavěn chrám sv. Petra a Pavla. Tehdy také vznikla myšlenka zřídit na Vyšehradě v místě farního hřbitova národní pohřebiště. Výstavba Pantheonu trvala mnoho let. Dnešní hřbitov vytváří osobitý výtvarný celek a je jedinečnou galerií hřbitovní plastiky. Místo posledního odpočinku zde nalezlo téměř 600 osobností kultury a vzdělanosti. - např. A. Dvořák, K. Čapek, B. Němcová, K. H. Mácha, J. Neruda, A. Mucha, M. Aleš ...

  • Dubový mlýn

    Dubový mlýn

    K Dubovému mlýnu 4, Praha 6, Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,6 km od Penzion Lesní Fialka)

    Dubový mlýn je doložen v pramenech na konci 16. století jako majetek strahovských premonstrátů, ale založen byl pravděpodobně již v 15. století. V první polovině 19. století objekt krátce po sobě třikrát vyhořel a od roku 1860 přestal fungovat jako mlýn. K roku 1862 se o Dubovém mlýně mluví pouze jako o usedlosti. Od té doby zde vznikaly různé výroby jako slévárna, kovárna, truhlárna. V roce 1919 zde byla umístěna výroba topných zařízení a radiátorů. O 10 let později se ale továrna dostala do finančních problémů a výroba byla zlikvidována. V roce 1940 koupil Dubový mlýn od Živnobanky továrník Jindřich Jelínek za 1 milion korun pro svou ženu Jarmilu, rozenou Žižkovou z Trocnova. Jelínek nechal objekt rozšířit a zřídil zde farmu pro chov domácího zvířectva a drůbeže, v pařeništích pěstoval žampiony a lanýže. Na farmě byl zaměstnán i bratr Jelínkovy manželky, údajně přímý potomek Jana Žižky. Po válce byla firma zestátněna, přesto byl ale Jelínek svými zaměstnanci zvolen za národního správce. Avšak ještě téhož roku se pro jistotu vystěhoval do Kanady. Dubový mlýn převzal n.p. Korek Klášterec n. Ohří a začal zde vyrávět zátky a hliníkové uzávěry. Výroba zanikla do roku 1980 a Dubový mlýn je dnes opět v soukromých rukou.

  • Kostel Sv. Vavřince v Praze na Petříně

    Kostel Sv. Vavřince v Praze na Petříně

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,7 km od Penzion Lesní Fialka)

    V análech lze kromě letopočtů 992 a 1135 nalézt jako založení kostela také údaj 1003. Kaple byla obnovena v letech 1260 a 1590. Roku 1732 byl kostel přičleněn k cechu pražských kuchařů. O rok později zde proběhla první pobožnost Křížové cesty v Čechách. V roce 1735 započalo nedokončené rozšiřování kostela, které pokračovalo po 35 letech. Kostel dostal barokní podobu s kupolí a dvěma věžemi díky staviteli Ignáci Antonínu Palliardimu, pravděpodobně s pomocí Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Stavba byla dokončena roku 1780. Původní románská kaple byla včleněna do stavby jako sakristie. Kostel byl zrušen roku 1784, ale Pražané jej i po nezdařeném odprodeji dále využívali jako svatostánek. Roku 1818 se z kostela málem stal základ pro stavbu hvězdárny. Tehdejší ředitel klementinské hvězdárny P.M.A.David ale tenkrát narazil na úřední stanovisko - bylo zamítavé mj. pro možné nebezpečí plynoucí z blízkých zásobáren prachu dělostřeleckého skladiště. Roku 1839 postoupila svatovítská kapitula kostel Praze a město jej začalo rekonstruovat. Chod kostela ještě narušil požár roku 1849. Roku 1926 byla provedena větší oprava kostela.

    V interiéru se nacházejí obrazy od Jana Claudia Monna a Václava Markovského, sochu sv. Vavřince nad západním průčelím vytvořil Lederer roku 1756. Současný interiér, jemuž dominuje zavěšený kříž, je dílem architekta Jiřího Pelcla. Od roku 1994 náleží kostel církvi starokatolické, které slouží jako katedrální chrám.

  • Cihelná brána na Vyšehradě

    Cihelná brána na Vyšehradě

    V Pevnosti 159/5b, Praha, 12800

    (ve vzdálenosti 49,7 km od Penzion Lesní Fialka)

    Historická expozice v Cihelné bráně prezentuje vývoj pevnosti Vyšehrad v kontextu historie pražského opevňovacího systému. Výstava je členěna do 3 linií: 1. Historie pevnosti Vyšehrad, 2. Historie pražského opevnění a 3. Exkurse do některých historických souvislostí. Vyšehrad vznikl jako opevněné hradiště někdy v 10. století. Za vlády Vratislava II. se stal Vyšehrad knížecí rezidencí, bylo zesíleno jeho opevnění, vybudován zděný palác, založena bazilika sv. Vavřince, románská rotunda sv. Martina a Vyšehradskou kapitulu. Karel IV. přestavěl Vyšehrad v kamennou pevnost a připojil jej hradbami k Novému Městu Pražskému. Od poloviny 17. století se Vyšehrad proměňoval v barokní pevnost s vojenskou posádkou a v rukou vojenské správy zůstal do roku 1911, kdy byl předán městu.

  • Leopoldova brána

    Leopoldova brána

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,7 km od Penzion Lesní Fialka)

    Raně barokní Leopoldova brána byla vystavěna s největší pravděpodobností v 60. letech 17. století, v první etapě budování hradeb Vyšehradu po skončení třicetileté války. Bránu navrhl Carlo Lurago. Zatímco zadní strana brány je hladká, průčelní stěna je bohatě sochařsky zdobená. Štítovou nadstavbu brány odděluje korunní římsa. Pod ní je ve střední části umístěn maskaron. Na samém vrcholu štítu je kamenná plastika orlice, kterou po stranách doplňují koule a o něco níže kamenné plastiky lvů. Brána je rovněž někdy nazývána jako Francouzská. To proto, že v letech 1741-42 kdy byla Praha okupována francouzským vojskem, byly vylepšovány vyšehradské hradby. Stavebním pracem velel francouzský generál, inženýr de Berdiquier. Ten nechal, jak se sám domníval na věčnou paměť, umístit na bránu svůj znak. Avšak ihned po odchodu okupačního vojska byl znak odstraněn. Počátkem 19. století byla brána zazděna, a až v roce 1841 po dostavbě Cihelné brány kdy byla vyšehradská pevnost zprůjezdněna, byla vyzdívka odstraněna.

  • Bludiště na Petříně

    Bludiště na Petříně

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,7 km od Penzion Lesní Fialka)

    Bludiště bylo zbudováno jako pavilon Klubu českých turistů pro pražskou Jubilejní výstavu v roce 1891. Stavba byla původně v blízkosti nároží Průmyslového paláce, o dva roky později byla přemístěna na Petřín. Bludiště je napodobeninou někdejší vyšehradské gotické brány Špička, která byla postavena ve 14. století Karlem IV. a osazena devíti věžičkami. Po přenesení stavby pavilónu na Petřín, bylo v pravé části místo panoramatu s diapozitivy nainstalováno zrcadlové bludiště. Inspirací bylo zřejmě zrcadlové bludiště v Prátru ve Vídni. Druhá místnost byla v r. 1911 vybavena různě vypouklými či vydutými zrcadly a je známa jako síň smíchu. Bludiště má 31 obyčejných a 14 zkreslujících zrcadel. V roce 1975 byla provedena generální rekonstrukce objektu.

  • Bývalá brána Špička

    Bývalá brána Špička

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,7 km od Penzion Lesní Fialka)

    V Praze na Vyšehradu se mezi Táborskou a Leopoldovou bránou blízko Jedličkova ústavu se nacházela brána zvaná Špička. Ve své původní podobě se dochovala až do 17.století kdy zanikla s výstavbou nového barokního opevnění. Z brány zůstaly jen fragmenty.

  • Rotunda sv. Martina na Vyšehradě

    Rotunda sv. Martina na Vyšehradě

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,7 km od Penzion Lesní Fialka)

    Je nejstarší z dochovaných pražských rotund a současně nejstarší dochovanou památkou na Vyšehradě. Byla postavena nejspíše ve druhé polovině 11.století. Na centrální stavbě s apsidou neobvyklého parabolického tvaru je původní zdivo z nevysokých kvádříků, členěné na apsidě lisénami, dále lucerna s obnovenými sloupky, koncha apsidy a kupole lodi. V husitských válkách ji husité vyplenili, v třicetileté válce v ní byla prachárna. V roce 1719 byl starý románský vstup nahrazen barokním portálem a položena nová dlažba. Za bombardování Prahy Prusy roku 1757 byla její stavba těžce poškozena, v této souvislosti byla do její zdi vezděna jedna z pruských dělových koulí, kterou tam můžeme vidět dodnes. V roce 1784 ji císař Josef II. zrušil, a pak sloužila jako skladiště. Při budování nové komunikace skrz Vyšehrad hrozilo rotundě její zbourání. Díky zákroku hraběte Chotka, byla zachráněna. Pak byla pronajímána jako obydlí pro chudinu, byl probourán nový vstup, v apsidě zřízena kuchyně a do klenby proražen otvor pro komín. Teprve na sklonku 19.století se ji podařilo vyšehradské kapitule odkoupit zpět a byla obnovena, čímž dostala nynější podobu. Byla provedena reromanizace, do nového vstupu zasazen novorománský portál, upravena okna lucerny, doplněny štukové římsy a okna dostala nové barevné vitraje.

  • Linhartova vila

    Linhartova vila

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,7 km od Penzion Lesní Fialka)

    V ulici Na Viničních horách (č. p. 46) v Dejvicích si v letech 1927-29 podle vlastních návrhů postavil tuto vilu architekt Evžen Linhart. Jeho vila je skvělým příkladem emocionálního funkcionalismu, který si dodnes uchovává puristickou čistotu. Vila je samostatně stojící jednopatrový objekt o půdorysu ve tvaru L, jejíž konstrukci tvoří železobetoný skelet. V nižším, jižním křídle si architekt zřídil ateliér a na jeho střechu umístil terasu na níž se vstupuje ze severního obytného křídla. Vstupní hala se otevírá do zahrady širokým „podhledem“, přičemž spojení s přírodou je umocněno prolomením jedné ze zdí ohromným oknem o devíti polích.

  • Táborská brána

    Táborská brána

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,7 km od Penzion Lesní Fialka)

    Táborskou bránu najdete v jihovýchodní části Vyšehradu. Tato pozdně renesanční brána byla postavena někdy před rokem 1640 jako součást předsunutého opevnění hradu. Nepříliš zdobná, čistě účelová stavba má v patře 4 střílny a v pilířích průjezdu jsou patrné vodící drážky padací brány.

  • Hladová zeď

    Hladová zeď

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,7 km od Penzion Lesní Fialka)

    Zeď z místní petřínské opuky nechal zbudovat v letech 1360 až 1362 císař Karel IV., aby milované město rodné před úkladem nepřátel ochránil a aby lidu pražskému obživu poskytl. Zeď měla několik bastionů, ale ty se nedochovaly. V roce 1624 byla zeď opravena. Z nařízení Marie Terezie v polovině 18.století byla k Hladové zdi přidána mohutná fortifikace. Na tomto opevnění byly také vztyčeny jednotlivé bastiony, z nichž jeden tvoří základ hlavní kopule dnešní Štefánikovy hvězdárny. Ve zdi bylo postupně vylámáno množství průchodů. Zeď se zapsala i do povědomí astronomů. V roce 1804 ředitel klementinské hvězdárny odtud vedl svá pozorování při měřeních rozdílu zeměpisných poloh Prahy a Drážďan. Dnes je zeď dlouhá 1178 metrů, tlustá je průměrně 170 cm a vysoká kolem osmi metrů. Hladová zeď je také nazývaná také zdí zubatou či chlebovou a prošla mnoha rekonstrukcemi. Také v současnosti probíhá od 90. let 20. století její rozsáhlá rekonstrukce.

  • Hrad Okoř

    Hrad Okoř

    Velké Přílepy, 25264

    (ve vzdálenosti 49,8 km od Penzion Lesní Fialka)

    Malebná zřícenina hradu Okoř se nalézá v okrese Praha- západ, asi 4 km severně od městečka Buštěhrad. Jeho počátky spadají do 13. století. Dnešní podoba hradu pochází z přestavby, kterou kolem roku 1359 provedl jeho tehdejší majitel Hrantišek Rokycanský. Poté hrad prošel ještě mnoha rekonstrukcemi, které spočívali především ve zvýšení obranyschopnosti hradu. Důležitou součástí obrany tohoto hradu byl rybník, který jej obklopoval ze tří stran. Hrad byl velice poškozen během třicetileté války. V této době získal hrad nové majitele, byli jimi Jezuité, ti však po zrušení řádu hrad opustili a ten se poté velice rychle proměnil na zříceninu. Na začátku 20. století se o zříceninu začal starat stát.

    Dominantou zříceniny hradu je ve východní části torzo vysoké hranolové věže se zbytky raně gotické kaple v přízemí. Často se zde konají šermířská vystoupení. Cestu na hrad můžete spojit s procházkou po okolí, které zdobí malebná příroda.

  • Černínský palác

    Černínský palác

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,8 km od Penzion Lesní Fialka)

    Myšlenka postavit si v Praze na Hradčanech vlastní palác vznikla v hlavě hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic (1628-1682). Dne 23. srpna 1668 podepsal v Praze hrabě Černín smlouvu o výstavbě paláce. Výstavba byla zahájena 26. března 1669. Kámen pro stavbu paláce se dovážel z lomu konventu Strahovského kláštera na nedaleké Bílé hoře. Dřevo pro tesaře se do Prahy plavilo z křivoklátských lesů. Palác je považován za jeden ze skvostů pražské barokní architektury. Dnes je v Černínském paláci Ministerstvo zahraničních věčí.

  • Palackého most

    Palackého most

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,8 km od Penzion Lesní Fialka)

    Palackého most je pátým mostem přes Vltavu na území města Prahy (po proudu řeky). Co do stáří je třetím v pořadí a také třetím kamenným mostem (po Karlově a Negrelliho mostě).

    Projekt mostu vypracoval český inženýr Josef Reiter s Bedřichem Münzbergerem. Základní kámen byl položen 13. 5. 1876. Most stavěla německá firma z Vídně bratří Kleinové, Schmolla a Gärtner. Most je kamenný, má 7 kleneb, střední o průměru 32 m, po obou stranách pak 30,4 m, 28,8 m a u břehů 27,2 m. Doprava na mostě byla zahájena v r. 1878. Na mostě byly uloženy koleje elektrické pouliční dráhy excentricky a osobní automobily jezdily pouze po jedné straně a v jednom směru.

    Mostu se říkalo "Kamenný na Smíchov", také "Podskalský", ale brzy dostal jméno českého buditele Františka Palackého. Jen po dobu okupace se jmenoval Mozartův most. Most měl bohatou sochařskou výzdobu: ve vrcholech jednotlivých kleneb mostu je 14 kamenných erbů pražských a dalších měst, ležících na Vltavě a Labi. Modeloval je sochař Bohuslav Schnirch. Na zdivu krajních opěr na obou stranách mostu byly další čtyři větší znaky měst, zachovaly se však jen dva na smíchovské straně, zatímco novoměstské byly při náletu definitivně zničeny.

  • Kapucínský klášter a kostel v Praze

    Kapucínský klášter a kostel v Praze

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,9 km od Penzion Lesní Fialka)

    Tento klášter je nejstarším kapucínským klášterem v Čechách. Byl založen v zahradě Lobkoviců roku 1600 samotným generálem řádu Vavřincem z Brindisi, později svatořečeným. V roce 1602 byl vysvěcen kostel Panny Marie Andělské. Kostel je velmi prostý, jednolodní, bez věže, jen s malou sanktusovou věžičkou, z níž se zvonilo při mši. Interiérové vybavení je stejně prosté, v barokním stylu. Konvent kláštera byl vystavěn postupně během 17. století a v první polovině 18. století. Klášter je spojen krytou visutou chodbou na pilířích s Loretou. Klášterní zahrada sousedila s hradbami města. Za Protektorátu zde velitelství SS zřídilo věznici. Po válce se sem vrátili řeholníci jen na chvíli, po komunistickém převratu byli násilně vystěhováni. Kapucínům byl klášter vrácen až v roce 1990. Kapucíni jsou tradičními správci loretánského poutního místa.

  • Pražská Loreta

    Pražská Loreta

    Praha, 11000

    (ve vzdálenosti 49,9 km od Penzion Lesní Fialka)

    Na místě, kde stojí dnes Loreta se ve 14. století nacházely dva gotické domy, které vlastnil P. Parléř, ale oba v průběhu husitských válek zpustly a na celém prostoru si v 16. století hradčanští měšťané zřídili zelinářské zahrady. Ve 20. letech 17. století se jejich majiteli stali Lobkowiczové a rozhodli se zde postavit Loretu - imitaci chýše (chléva), v níž se narodil Ježíš.

    Loretu tvoří v podstatě tzv. Svatá chýše (Santa casa), kolem níž obíhá patrový ambit s kaplemi, které vymezují obdélné nádvoří. Hlavní chrámovou stavbu představuje pak chrám Narození Páně, umístěný v centru východního křídla ambitu, za Svatou chýší. Hlavní průčelí areálu směřuje do Loretánského náměstí a předchází mu předvoří, ohrazené kamennými balustrádami s kopiemi plastik sochaře F. O. Quittanera. Vlastnímu průčelí dominují pilastry vysokého řádu, ve střední části edikulový portál s balkonem, zdobený plastikami světců. Nad vchodem věž s loretánskou zvonkohrou a hodinami, ve střešním prostoru bočních risalitů štítové vikýře a atika, zodbená opět kopiemi plastik světců. Boční osy tvoří architektury kaplí s lucernami, levou zdobí sousoší sv. Felixe z Cantalice s Madonou, pravou socha sv.Jana Nepomuckého.

  • Kostel Sv. Pankráce v Praze

    Kostel Sv. Pankráce v Praze

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,9 km od Penzion Lesní Fialka)

    Gotický kostel zbudovaný  v obci Krušina z románské rotundy z 11. stol. byl poničen při bitvě o Vyšehrad roku 1420, poté Švédy roku 1648 (ze zdiva dodnes trčí dělové kule). Stavbu opravili roku 1650 jezuité, ale v následujícím století sloužil i jako sklad střelného prachu. Při kostelu stojí barokní zvonice.

  • Dělostřelecký hřbitov

    Dělostřelecký hřbitov

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,9 km od Penzion Lesní Fialka)

    Za parčíkem u Keplerovy ulice nás strmá cesta dovede pod hradební násep, kde uvidíme něco, o čem ví jen málokdo. U paty bastionu č. X, zasvěceného sv. Františkovi Borgiovi, se zachovaly náhrobní kameny hřbitova pražského dělostřeleckého pluku, který dal založit císař Josef II. Desky jsou zasazené do zdiva bastionu č. XI a spojovací hradební zdi mezi bastiony č. X a XI. Nejhonosnější náhrobek patří generálovi Wenzelu Schilkemu, rytíři z Blumenfeldu. Jeho erb je vytesán vzhůru nohama na znamení, že pan generál byl posledním svého rodu. Také je tu pohřben dělostřelec, matematik generálmajor Josef Jüttner, který na základě trigonometrické sítě vytvořil v roce 1816 první velmi přesný plán Prahy.
  • Letohrádek Hadovka

    Letohrádek Hadovka

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,9 km od Penzion Lesní Fialka)

    Letohrádek Hadovka v Dejvicích (Evropská 64/10) připomíná romantické šlechtické sídlo „staré dobré Anglie“. Tato neobyčejná patrová stavba podkovovitého půdorysu, jež jako by do Prahy ani nepatřila, však upoutá i zvenčí. Někdejší usedlost, později přestavěná v novogotický letohrádek, se nachází v místech sedmi vinic, které během první poloviny 16. století odkoupil novoměstský sladovník Matěj z domu U Bílého kříže. V roce 1661 pozemek získal císařský notář a právník, malostranský měšťan František Ferdinand de Serpente et Bregazilis. Obnovil nejen vinici, ale i usedlost již se začalo říkat Serpentka. Lidé si však tento název časem špatně přeložili. ( serpens = had ) a kolem roku 1784 se ujal sice tajuplný, ale mylný název Hadovka, který se užívá dodnes. Ferdinand Serpente vinici zvelebil, ale zadlužil se, a proto byla po jeho smrti roku 1705 vydražena. V roce 1743 získal Hadovku Antonín Messler, který její pozemek rozšířil a na tomto pozemku vybudoval novou, větší usedlost. V první polovině 19. století se zásluhou architekta Josefa Niklase proměnila usedlost Hadovka v podivuhodný novogotický letohrádek s úpravnou zahradou. Po skončení 1. světové války přešla Hadovka do vlastnictví města. Další rozsáhlé úpravy čekaly Hadovku ve 30. letech 20. století. Náročné stavební práce trvaly několik let a zahrnovaly úpravy přízemí i prvního patra, také přibyla nová kotelna, garáž apod. Od roku 1948 letohrádek i s přilehlou zahradou trvale slouží kanadskému velvyslanectví.

  • Lanovka Petřín

    Lanovka Petřín

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 49,9 km od Penzion Lesní Fialka)

    Pozemní kolejová lanová dráha, vybudovaná v letech 1890-91 u příležitosti Zemské jubilejní výstavy, původní délke 396,5 m, rozchod kolejnic 1 m, původní provoz na principu vodní převahy. Doprava zastavena roku 1914, v roce 1932 prodloužena a elektrifikována, v provozu do roku 1965. Obnovena v letech 1983-85, délke 510 m, doba jízdy 3 min, použito je opravené hnací soustrojí z roku 1932.

  • Pravoslavný kostel Panny Marie v Praze

    Pravoslavný kostel Panny Marie v Praze

    Praha, 12000

    (ve vzdálenosti 50,0 km od Penzion Lesní Fialka)

    Pravoslavný kostel Panny Marie v ulici Na slupi pod Vyšehradem v Praze. Kostel byl založen v roce 1360 Karlem IV. V polovině 19. století prodělal kostel přestavbu. Nad kostelem se zvedá štíhlá věž. Kostel je označován jako nejstarší gotický kostel v Praze.

     

  • Nový Hrad v Kunraticích

    Nový Hrad v Kunraticích

    Praha, 14000

    (ve vzdálenosti 50,0 km od Penzion Lesní Fialka)

    Zřícenina hradu Nový hrad se nachází v Kunratickém lese na skalnatém ostrohu nad Kunratickým potokem v Praze 4. Z hradu se do dnešních dnů dochovala přízemní část paláce (nyní v podobě suterénu), malé zbytky věže, hradeb a příkop. Od roku 1934 vede přes hradiště trasa známého běžeckého závodu Velká kunratická. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad nechal v letech 1411 – 1412 postavit král Václav IV. V roce 1420 byl Nový hrad dobyt, vypálen a pobořen. Poté již hrad nikdy nebyl obnoven. Hradní zříceniny byly postupně rozebírány na stavební materiál a část byla úmyslně zlikvidována v roce 1881.